Po celé ostrovní říši, která trpí prohlubující se demografickou krizí, nizoučkou porodností a úbytkem populace, je velkolepý úspěch Nagi v tomto ohledu zdrojem úcty a možná i závisti. Mnozí sem přijíždějí, aby zjistili, jak místní takového „zázraku“ dosáhli.
V japonských podmínkách to slovo není nadnesené, Nagi je skutečně zváno „město zázraků“. Téměř polovina domácností tu má tři a více dětí. Daleko od ruchu obřích měst, jako je Tokio, tak zní něco, na co už jinde skoro zapomněli – nenucený smích (nebo pláč) dětí.
Město začalo například nabízet bezplatnou lékařskou péči dětem a za každé druhé a další dítě začalo vyplácet sto tisíc jenů (asi 25 tisíc Kč).
