Při jednom z těchto útoků, který zasáhl budovu společnosti Mitsubishi Heavy Industries, zahynulo osm lidí a více než 160 utrpělo zranění. Podle listu The Guardian si atentátníci firmu vybrali, protože zásobovala americkou armádu během války ve Vietnamu. Dva členové organizace byli za podíl na útocích odsouzeni k trestu smrti.
Japonská média uvedla, že Kirišima sám zřejmě nastražil a odpálil podomácku vyrobenou bombu, která při jiném atentátu poškodila budovu v tokijské čtvrti Ginza v dubnu 1975. Výbuch si tehdy nevyžádal žádné oběti.
Existuje podezření, že byl zapojen i do čtyř dalších útoků, které skupina ve stejném roce spáchala. Předpokládá se, že Kirišima je jediným členem skupiny, kterého policie nikdy nedopadla, přestože jeho portrét jako mladíka s dlouhými vlasy a brýlemi byl vylepován u policejních stanic několik desetiletí.
Kirišimovo přiznání oživilo v Japonsku vzpomínky na dobu, kdy dobře organizovaní levicoví extremisté představovali vážnou hrozbu pro veřejnost, ať už v Japonsku či v zahraničí, napsal list The Guardian.
Vraha, jehož jako prvního usvědčili díky DNA, pustili po 30 letech z vězení |
Posledních 40 let Kirišima strávil patrně ve městě Fudžisawa západně od Tokia, kde žil pod jménem Hiroši Učida. V lednu byl přijat do nemocnice s rakovinou žaludku v terminálním stadiu.
V nemocnici Kirišima svou pravou identitu odhalil zdravotnímu personálu, který zavolal policii. „Chci prožít poslední chvíle pod svým skutečným jménem,“ řekl Kirišima a uvedl, že svých činů lituje.
Policistům popsal detaily týkající se jeho rodiny i radikální organizace, které podle deníku The Guardian mohl znát jenom on. Tento týden japonské úřady na základě testu DNA potvrdily, že smrtelně nemocný pacient byl skutečně hledaný muž.
Podle sousedů byl Kirišima klidný, seriózní člověk, který pracoval pro stavební firmu. Navštěvoval místní lázně a bar, měl rád pivo a rockovou hudbu. Hosté v baru mu říkali familiárně Ucchi, o jeho životě ale věděli jen málo.
Podle listu The Guardian se Kirišima vyhýbal bankovním transakcím a nechával si platit v hotovosti. Neměl řidičský průkaz, mobilní telefon ani zdravotní pojištění. Nemocnici, kde zemřel, navštěvoval rok, za léčbu ale vždy platil z vlastní kapsy. Zemřel 29. ledna.
