Organizátoři si mysleli, že o výstavě bude vědět jen málokdo, ale informace o ní se rychle rozšířily na sociálních sítích. A tak se již v noci před jejím zahájení tlačilo u vchodu téměř 200 lidí. „Lupiči“ byli tak výkonní, že všechna díla z expozice byla rozebrána za necelých deset minut. Výstava přitom měla trvat deset dní.
Propukl takový zmatek, že na místě zasahovala policie, ale organizátoři výstavy vše uvedli na pravou míru.
Expozice, z níž bylo návštěvníkům dovoleno vzít si vystavená díla domů, byla totiž experimentem, který měl změnit vztah mezi umělci a veřejností, vysvětluje Tota Hasegawa, který stál u zrodu projektu.
Šestadvacetiletý Jusuke Hasada se úspěšně zmocnil pomuchlané bankovky v hodnotě 10 000 jenů (asi 2 200 Kč), která byla součástí souboru My Money umělce Gabina Ity.
Mladý muž přišel hodinu před otevřením výstavy. Patřil tak k těm, kdo neodešli s prázdnou. Strategicky zaujal místo před vchodem do galerie, zatímco jeho četní konkurenti čekali rozptýleni bez jakéhokoli pořádku.
„Jakmile organizátoři oznámili, že otevřou dříve, všichni za mnou se začali tlačit dovnitř. Málem jsem upadl,“ svěřuje se mladík. „Bylo to otřesné,“ dodává. Se svým úlovkem si plánuje vyzdobit byt.
Jiní však měli praktičtější úmysly: několik hodin poté, co byla výstava rozebrána, se několik předmětů z ní ocitlo v internetových dražbách, za cenu dosahující někdy až 100 000 jenů.
Pětatřicetiletá inženýrka Juka Jamaučiová přišla právě v době, kdy již ostatní odcházeli se svou kořistí.
„Už dlouho jsem neviděla tolik lidí pohromadě,“ říká. Většina obyvatel Tokia se totiž nyní vyhýbá velkým shlukům lidí ze strachu, aby se nenakazili covidem-19.
Mladá žena se musela spokojit se skromným úlovkem: kleštěmi, které pravděpodobně sloužily k pověšení některého artefaktu. „Našla jsem je na zemi, tak jsem si je vzala na památku,“ říká se smíchem.
Možnost ukrást předměty je příležitostí k tomu, aby na výstavu přišlo více lidí a aby z toho měli radost, tvrdí umělkyně Minori Muratová, která vystavovala peněženky s penězi a roztrhané kreditní karty.
Japonci nemají ve zvyku přestupovat zákazy a v zemi je jen velmi nízká kriminalita.
Ostatně někteří lupiči se na výstavě chovali jako gentlemani, soudí Tota Hasegawa. A důkaz? „Když jeden z návštěvníků ztratil tašku s peněženkou, někdo ji sebral a předal někomu z organizátorů. Taška byla navrácena svému majiteli,“ zdůrazňuje.
