Průsvitní tvorové jsou výsledkem úsilí o to, čemu by v archeologii řekli "nedestruktivní metoda průzkumu". Tedy aby bylo možné vnitřnosti tvora pozorovat bez nutnosti jej pitvat.
Nehledě na to, že sledovat pracující orgány živého tvora je něco jiného, než řezat mrtvé maso. "Vidíte srdce a ostatní orgány, protože ryba nemá pigment," vysvětluje profesor Jutaka Tamaru z Univerzity v Mie. "Nemusíte ji rozříznout," zdůraznil pro agenturu AFP.
Závojnatku s průsvitným povrchem těla vědci vyšlechtili křížením.
Rybka se dožívá asi dvaceti let a dorůstá délky kolem 25 centimetrů. Váží kolem dvou kilogramů. Její velikost je výhoda, vnitřnosti jsou mnohem lépe pozorovatelné než u malých průsvitných zebřiček (dorůstají délky dvou až tří centimetrů), které Japonci vyšlechtili dříve.
"Jak rybka roste, můžete sledovat celý její život," říká k vývoji orgánů Tamaru.
Ačkoliv mezi zájemci o rybky nebudou chybět univerzity a školy, šlechtění průsvitných tvorů nemá jen vědecký záměr. Výzkumníci, kteří v roce 2007 představili světu průhlednou žábu, oznámili, že ji chtějí dostat v masovém měřítku na trh.
Zájemci o netradiční zvířátko si ji budou moci pořídit za cenu ne vyšší než deset tisíc jenů (zhruba dva tisíce korun). Profesor Masajuki Sumida z univerzity v Hirošimě, který studuje biologii obojživelníků, chce prodávat svoje žáby také do zahraničí.
