Sobota 18. ledna 2020, svátek má Vladislav
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 18. ledna 2020 Vladislav

Čaputová je dáma. Je těžké si z ní dělat legraci, říká slovenský komik

  20:01aktualizováno  20:01
Ján Gordulič. Slovenskou politiku komentuje v satirickém pořadu Ťažký týždeň, diváky spolu s dalšími komiky baví i ve stand-upu Silné reči. „Policie teď uklízí Augiášův chlév, proti ní ale stojí lidé, kteří drží vrata,“ popisuje v rozhovoru pro iDNES.cz situaci po vraždě Jána Kuciaka. Říká také, že mladí Češi čím dál méně rozumí slovenštině.

Slovenský komik, scenárista a producent Ján Gordulič (2. prosince 2019) | foto:  Tomáš Krist, MAFRA

Slovenská politika je při pohledu z Česka plná bizarních postaviček. Jedna skoro neumí říct větu tak, aby dávala smysl, a v Bratislavě si staví stožáry. Další zase sebekratší slovo vy-sla-bi-ku-je a spolupracovat s ní nechce ani krajní pravice. Z parlamentu vycházejí nápady jako padesátidenní moratorium na předvolební průzkumy. Co se to u vás děje?
Sám tomu nerozumím. Loni jsem se v Bruselu bavil s jedním německým europoslancem z Křesťanskodemokratické unie, v jehož frakci byli i dva Slováci. Jeden pochoduje za rodinu a zakazuje potraty. Problém je, že zatímco v Německu na zvolení do europarlamentu potřebujete osm set tisíc až milion hlasů, na Slovensku je to jen asi devadesát tisíc. Do politiky se tak u nás dostane i člověk, kterého podporuje pouze malá skupinka lidí. A navíc máme v tomto ohledu dlouhou historii. Vladimír Mečiar, Janko Lupták. Vždycky jsme tu měli takové postavičky.

Své figurky má i opozice. Třeba předsedu hnutí OLaNO Igora Matoviče, který nedávno rozložil tiskovou konferenci vládní strany Směr-SD, když před Robertem Ficem mával papírem s citací z nahrávky ke kauze Gorila.
Matovič umí strhnout lidi a udeřit hřebíček na hlavičku, ale neumí se s ostatními dohodnout a nedá se s ním spolupracovat, což je mi strašně líto.

Ján Gordulič

Komik, scenárista, režisér a producent Ján Gordulič (39) se do povědomí slovenské veřejnosti dostal díky pořadu Pošta pre teba, kde vystupoval v roli „pošťáka“. 

Vystudoval Vysokou školu múzických umění, scenáristiku pak studoval i v americkém Los Angeles. V roce 2008 získal titul Ph.D. 

Kromě pořadu Ťažký týždeň a stand-upu Silné reči, se kterým jezdí i do Česka, se podílel na několika seriálech, třeba na Mafstory, Profesionálové nebo Cestovka. Provozuje také dvě produkční společnosti.

V budoucnu chce najít další nadějné komiky, rozjet internetovou televizi nebo natáčet Ťažký týždeň živě a ideálně jej pak vysílat v televizi. V plánu má také stand-upy v angličtině.

Už čtyři roky politickou situaci komentujete v satirickém pořadu Ťažký týždeň s Janom Gorduličom. Vzhledem k tomu, co všechno se u vás děje, musíte mít úplné žně.
To ano. Na začátku jsme párkrát nevěděli, o čem uděláme další epizodu. Teď už se to dlouho nestalo. Každý díl nám zabere sedm osm dní a často se mezitím stane něco dalšího a my si pak říkáme, že ten díl měl být o něčem jiném.

Situaci na Slovensku kromě vás glosují i další lidé. Populární je třeba Cynická obluda nebo platforma Zomri. Sledujete je? 
Ano, všichni se navzájem známe. Každý to děláme trochu jinak a jsem za to rád. Zomri vezme fotku, šoupne na ni nějaký text a je to venku. My se musíme sejít, napsat scénář, natočit to a sestříhat. Baví mě, že fašisté nebo konzervativci očividně nemají takhle dobrý humor. Umí být jen zákeřní. 

Jednou jsme měli díl o Andreji Kiskovi a opozici, jak se neumí dohodnout, Matoviče jsme nazvali Zmatovič. Epizodu sdílely i vyloženě konspirační servery se slovy: „Minule byl díl proti Ficovi, pak proti Kotlebovi, teď proti opozici. My už vůbec nevíme, za koho ten Gordulič kope.“ Pro mě to byla nejlepší pochvala, protože to znamená, že jsme v principu objektivní. To, že jsme liberální a nemyslíme si, že svoboda zničí naši krásnou tradiční společnost, to je druhá věc.

Strefujete se do vlády i opozice, ale do prezidentky Zuzany Čaputové ne. Ani zmíněné portály jako Cynická obluda si z ní nedělají legraci. Je to proto, že je tak slušná a tím pádem i „nudná“, že to nejde? Pár vtipů jsem viděla jen poté, co se převlékla do maskáčů. Jinak nic.
Nevím, proč si z ní neděláme srandu. Ani mě to doteď nenapadlo. Přemýšlím o tom a máte pravdu, bylo by to nudné. Ona to prostě dělá tak, jak má. Navíc jsme podle mě všichni pořád zaskočení, že máme normálního slušného prezidenta. Někoho, jako je Justin Trudeau nebo Barack Obama. Snaží se dávat si pozor a nenaskakuje na různé vlny, což dělá spousta opozičních politiků. Ti jdou po všem jak psi, je to až směšné. Zuzana Čaputová je prostě dáma a je těžké si z ní dělat legraci.

Myslíte, že humor je způsob, jak přitáhnout mladé lidi k politice?
To nevím. Chceme lidem ukázat, že politika ovlivňuje mnoho důležitých věcí. A že jednou za čas, tak půl roku před volbami, by bylo dobré trochu zvýšit zájem a přemýšlet o tom. A po volbách se na to zase můžu na tři a půl roku vykašlat. Vysvětlujeme i to, jak spolu některé věci souvisí. Ale chápu, že mladé lidi politika nezajímá. Ani mě v mládí vůbec nezajímala a doteď mám averzi k politickým diskuzím v televizi a nedívám se ani na zprávy.

Ťažký týždeň

První epizodu diváci viděli 3. prosince 2015. Pořad prošel několika médii, dnes ho zaštiťuje server Aktuality.sk. 

„Ťažký týždeň nedělám sám, je to tým zhruba šesti lidí a já už nějakou dobu jedu půl na půl se svou kolegyní Lucií Pazičovou. Ona je kreativní producent, já jsem režisér a moderátor. To ona přinesla hlášky ‚veru nie‘ a ‚ani nie‘ od Mariana Kotleby,“ upozorňuje Gordulič.

Jak se tedy připravujete na Ťažký týždeň?
Jsem závislý na aplikacích, jako je Minuta po minutě. Vše sleduji v reálném čase a místo toho, abych se hodinu díval na tiskovku od Matoviče nebo Mariana Kotleby, radši si počkám na souhrnný článek. Občas se chci samozřejmě podívat, jak ti lidé vystupují, abych si to připomněl. 

Blíží se mi čtyřicítka a hodně teď přemýšlím o tom, jak lidé uvažují a co by je přesvědčilo. A čím dál víc zjišťuji, že když se všichni podíváme na jednu věc, každý v ní uvidíme něco jiného. Úplně mě to fascinuje. To, co já považuji za stoprocentně dobré, tři jiní lidé budou mít za hrozné.

V diskuzích u vašeho pořadu se často objevují nenávistné komentáře na vaši adresu. Jak k tomu přistupujete?
Lidé mi tam nakládají, ale to je v pohodě. Znamená to totiž, že nás sledují. Jdeme na to čistě pragmaticky - snažíme se odepisovat, protože nám to pak dělá větší dosah na Facebooku. Chtěli bychom lidi začít spojovat, takže se pak rozhoduji: Budu vtipný a sundám ho, nebo budu slušný a zkusím mu to vysvětlit pomocí argumentů?

Daří se to?
Málokdy. Nějaký člověk nám napsal, že „nesouhlasí s tím, aby homosexuálové adoptovali naše děti“. A já na to: Máš tam několik logických chyb. Zaprvé to nejsou naše děti, zadruhé se na ně všichni vykašlali a ony jsou už dlouho v dětském domově. Na Slovensku je totiž zákon, podle kterého biologičtí rodiče o dítě projeví zájem už jen tím, že mu jednou za rok na Vánoce pošlou pohlednici. V tu chvíli už dítě není volné pro adopci. 

Dělaly se také velké studie s tisíci dětí, kdy polovina z nich vyrůstala v homosexuálních rodinách a ta druhá v běžných rodinách. Žádné rozdíly se nezjistily, některé děti se možná měly o trochu líp, protože mají tolerantnější rodiče. Týpek mi odpověděl: „A mně se to i tak nelíbí.“ Kolega mi pak vysvětlil, že jsem na něj šel s fakty a že jsem měl jít jen po pocitech. Lidé nemají čas, nechtějí fakta.

Ťažký týždeň: Opoziční speciál:

Když jsem byla na reportáži v Čadci, lidé mi často říkali, že jedině Harabin nebo Kotleba by v zemi udělal pořádek. Čaputovou podle nich platí George Soros, jejího rivala ve volbách Maroše Šefčoviče zase měli za eurohujera. Některé argumenty zcela očividně vyčetli na konspiračních webech. Jak bychom podle vás měli s těmito lidmi mluvit?
Asi po jednom, aby nedošlo ke stádovému efektu. Nevím. Jediné, na co jsem zatím přišel, je hledat to, co nás spojuje, a ne to, co nás rozděluje. Řekl bych: Podívej, i já tady žiju a nechci odsud odejít, nechci to tu zničit, nechci naši zemi zaplavit Romy ani sem natahat imigranty a nechci, aby se všechny děti přeměnily na gaye. Chci žít v této zemi a vidím to takto. Zaprvé nepotřebuju peníze od nějakého Sorose, zadruhé se nic takového neděje a zatřetí bych to ani za peníze neudělal.

Lidé vám stejně to, co píšou na internet, do očí neřeknou. Někdo mi třeba napsal: „Ty hajzle, jestli tě potkám, naplivu ti do ksichtu.“ A já jsem mu odpověděl: „Až mě potkáš, budeš stát deset metrů ode mě a dívat se do země, když se na tebe podívám“. Za dva dny mi přišla zpráva: „Promiňte, pane Gorduliči, nechal jsem se unést. Je mi to líto.“ Nějaká žena mi zase napsala, že jejího kamaráda v Amsterdamu bodl Arab a prý „toto si sem chceme natahat?“. 

Nefeť pleseň, chskym či stožár. Kapitán Danko je bezedná studnice vtipů

„Nedávno jsem šel přes vánoční trhy a někdo tam říká: ‚Napil jsem se a je to hnus, to už bych nevzal do huby, ani vizuálně.’ Je úžasné, jak to zlidovělo,“ říká Gordulič k „hlášce“ předsedy slovenského parlamentu Andreje Danka. 

„Z Kočnerova telefonátu s (prokurátorem Dobroslavem) Trnkou jsme zase týden sjížděli hlášky jako ‚ty jsi nebetyčný ko*ot‘,“ dodává.

Co jste jí odpověděl?
Napsal jsem: „Zaprvé, ču*áci jsou všude, i mezi bílými lidmi. Podívej se na Slovensko. Je tu iks násilných a sexuálních trestných činů. Často je spáchali blízcí lidé, otec alkoholik, bratr, bývalý partner. Zadruhé, míří sem mnoho migrantů a vždy mezi nimi bude nějaký debil, ale právě proto se musíme spojit a nějak to vyřešit. Budeme propichovat čluny a necháme ty lidi utopit? Nebo je necháme připlout na břeh a až tam je začneme střílet? A budete to vy nebo váš syn, kdo si udělá zbrojní pas?“ Na konci byla jen odpověď „a mně to je jedno“. 

Snažím se hlavně nevytočit, protože lidé se pak s vámi začnou jinak bavit. Na začátku zkouší trolit, zkouší mě naštvat. Až když vidí, že je nechci o ničem přesvědčit ani mlátit za jejich názor, můžeme se začít bavit.

Na veřejnost se dostávají další a další detaily o podnikateli Marianu Kočnerovi, o „jeho“ prokurátorech Monice Jankovské nebo Dobroslavu Trnkovi a o tom, jak ovládal celou zemi. Unikla také nahrávka ze starší kauzy Gorila, ve které figuruje i expremiér Robert Fico. Je podle vás Slovensko mafiánský stát?
Vypadá to tak a Kiska to řekl už dávno. I novináři to celou dobu říkali. Měli indicie a náznaky, ale nikdo jim nevěřil. Zdá se, že se Ján Kuciak s tím, co poskládal z veřejných registrů a vyčetl z různých vazeb, opravdu velmi blížil k pravdě. Takže pozitivní je, že můžeme věřit novinám. Na druhé straně je to fakt peklíčko a je otázka, jestli máme jednoho Kočnera, nebo je tu ještě dalších pět takových. Padla nějaká jména, někteří podnikatelé. 

Je to tak, jak to je, protože jsme to dovolili. Příliš mnoho lidí udělalo ústupky. „Tak mu za pět set eur najdu něco v policejních databázích. Vždyť já jen za pět tisíc eur stopnu vyšetřování, já mu jen umožním prodej bytu.“ A pak zjistíte, že takových ústupků bylo třeba tisíc a že si díky nim Kočner posbíral informace a odposlouchával lidi. Najednou to tu bylo jak v seriálu Narcos. Plata o plomo, peníze nebo olovo. 

Navíc jsme to nechali dělat lidi, kteří slíbili, že přesně toto dělat nebudou. Prokurátory, policisty, soudce. Asi už se to čistí, ale ještě to bude bolet. Není to tak, že uklidíme Augiášův chlév a bude hotovo. V tom chlévě se probudí lidé, kteří budou držet vrata a snažit se, aby se tam nikdo nedostal. Anebo aby ten úklid proběhl jen na oko. 

Fotogalerie

Poslanci, kteří jsou nově zvolení do parlamentu, prý mají jen půl roku na to, aby udělali reformy. Pak totiž přijdou všechny ty zájmové skupiny a znova si je poskupují. Teď třeba dva poslanci navrhují, aby se utajovaly některé části velkých tendrů, a neumí vysvětlit proč. Tečou v tom miliardy a jak řekla Monika Jankovská, že chce kolik, pět milionů? Za takové peníze už se to spoustě lidí vyplatí udělat.

A jak to všechno změnila loňská vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky?
Začalo se to hojit. Tlak lidí byl obrovský. Až jsem se sám divil, když Fico a Kaliňák odstoupili. Nevěřil jsem, že by se takoví ostřílení bardi nechali dotlačit ulicí k odchodu. Andrej Babiš to v Česku vykrývá perfektně. U nás vyšlo do ulic padesát tisíc lidí, jemu přijde tři sta tisíc lidí a nic.

Ano, podle něj šli jen lidé na koncert.
To je peklo. U nás se vytvořila taková liga výjimečných - pár prokurátorů, pár soudců, novinářů, právníků, neziskovek - a tlačí na to, aby se věci řešily. Dezinformační a demagogická mašinérie ovšem jede naplno. Mainstreamová média si nedovolí napsat vyslovené lži, protože vědí, že jsou kontrolovaná tiskovým zákonem a zákonem o elektronické komunikaci. Ale podobně jako tato média vypadají i servery Zem a Vek, Hlavné správy, Infovojna nebo Magazín 1. Je to na Facebooku, je to pěkně zalomené, má to fotku a titulek, tak je to asi pravda. Věří tomu strašně moc lidí.

Ťažký týždeň: Best of Kočner:

Občas je to takové české...

Před deseti lety jste založil stand-up Silné reči, se kterým vystupujete po celém Slovensku. Stalo se někdy, že jste se svým humorem narazil?
Ano, byli jsme třeba v Banské Bystrici těsně poté, co tam vyhrál Kotleba. A já jsem začal výstup větou „co jste si to tu zvolili?“. Měl jsem před sebou plný klub lidí, nikdo z nich Kotlebu nevolil a všichni byli naštvaní. A pak přijde debil z Bratislavy a začne se jim smát, co si to zvolili. Nastalo úplné ticho. Ale teď už lidé většinou ví, do čeho jdou. 

Na Slovensku se stále řeší sňatky gayů a já k tomu pořád dokola říkám vtip, který dodnes nikdo nepochopil. Je to o zrzcích a jak jsou nechutní a jak jsme je krásně přijali mezi sebe i přesto, že se o nás říká, že jsme xenofobní. Je to odkaz na homosexuály a na debaty kolem adopcí dětí.

Se Silnými rečmi jezdíte i do Česka. Máte tady nějaké vzory?
Ani ne (smích). Líbí se mi mladá generace, jako je Nikola Džokič nebo Daniel Ferenc, obecně lidé kolem Undeground Comedy. Ale občas je to takové české (smích).

Silné reči

„Před pár lety jsem si vzal stranou komika a říkám mu, že nemůže vykládat, že ‚cigáni žerou potkany‘. A on prý, že u nich v Tatrách se tomu smějí. Poprosil jsem ho, aby to na mé show neříkal. 

Humor by se podle mě měl vždy ubírat směrem nahoru. Ne proti ženám, ne proti slabším sociálním skupinám, ale proti politikům a těm, co jsou nad námi. Toto se pořád učíme,“ popisuje Gordulič pravidla svých stand-upů.

Co to znamená?
Podívejte se na Arnošta Frauenberga, to je esence češství: „Nesnáším svou tchyni a žena mě otravuje, když si chci dát pivo a sednout si k televizi...“

Slováci takoví nejsou?
Ano, ale náš stand-up takový není. Snažíme se už být dál. Koupit si lístek za čtyři stovky a pak poslouchat staré vtipy z časopisu? Bude to znít strašně namyšleně, ale mě osobně to nebaví. Ovšem i u našich komiků se mi stává, že se lidé smějí něčemu, co nesnáším a nejsem schopný doposlouchat do konce. Pak musím uznat, že toho komika nemůžu soudit.

Vystupujete hodně v Česku?
Každý měsíc jezdíme do Prahy a Brna, zkoušeli jsme Ostravu. Chci, aby toho bylo víc, ale je tu slušná jazyková bariéra. Mladší lidi už to nedávají. Chtěl bych dostat někoho ze Slovenska sem do televize, ale asi pak bude muset mluvit česky. Na Slovensku pořád považujeme za přirozené, že si rozumíme, čeština je u nás přece jen běžnější než slovenština u vás. Ale pro vás už je to jak polština. Na stand-upy chodí většinou Slováci, protože jich je v Česku tolik. Ale snažíme se přitáhnout i Čechy a jsem rád, když si naše komiky pozvou třeba do Comedy Clubu a lidé tak dostanou možnost zažít slovenštinu.

A když pomineme jazykovou bariéru, je něco, co na Čechy nefunguje?
Nevím. Vy máte rádi ten náš No Name, Zuzku Smatanovou, Elán a Mekyho Žbirku. Říkáte si, na východě máme ty Slováky, oni jsou takoví srdeční, tak si otevřeme srdíčko a povyprávíme si o lásce, vždyť i holky mají pěkné. Úplně ten pohled chápu, protože vy jste měli krále a království české a my jsme ještě před třemi sty lety pro Maďary okopávali brambory. Podle mě je to naše výhoda, že nás tak berete, protože si pak pomyslíte: „Veselí komedianti z východu nám přijeli zahrát.“ (smích)

Židovsko-muslimský stand-up Jána Gorduliče:


  • Nejčtenější

Letadlo jsme si spletli s řízenou střelou, přiznaly Íránské revoluční gardy

Íránské revoluční gardy přijaly plnou zodpovědnost za sestřelení ukrajinského letadla se 176 lidmi na palubě. V...

Premium

Ve škole byla terčem posměchu. Dnes džihádistka Kristýna nenávidí i matku

Plánuje zabíjet. Soudí ji jako uprchlou. Žena z Mělnicka měla problémy s rodiči i spolužáky. Pětadvacetiletá Kristýna...

Je to moje něžné děťátko, popsala matka monstrum, které znásilňovalo muže

Matka pachatele největšího počtu znásilnění v dějinách Británie uvedla, že neměla o jeho zločinech nejmenší ponětí....

VIDEO: Zásah, plameny a pád. Svědek natočil sestřelení letadla raketou

Americký deník The New York Times zveřejnil video, které ukazuje, jak íránská raketa nedaleko teheránského letiště...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Soukup vytáhl Havla, „skoncoval” se Zemanem a chce být prezidentem

Prezident Miloš Zeman už nejspíš nebude mít každý týden pravidelný rozhovor s majitelem TV Barrandov a multimoderátorem...

Premium

Ve škole byla terčem posměchu. Dnes džihádistka Kristýna nenávidí i matku

Plánuje zabíjet. Soudí ji jako uprchlou. Žena z Mělnicka měla problémy s rodiči i spolužáky. Pětadvacetiletá Kristýna...

Premium

Převratná metoda z IKEM: jak zhubnout přeprogramováním metabolismu

Lékař Marek Beneš je už třetím rokem vedoucím lékařem projektu, při kterém se pomocí laseru „oslepí“ nervové buňky...

Premium

TEST: Vyplatí se benzin, hybrid, nebo diesel? Spočítali jsme to

Auto máte vybrané, co mu ale dát pod kapotu, aby vás provoz vyšel co nejlevněji – klasický benzin, úsporný diesel, nebo...

  • Další z rubriky

Středověké tresty, moderní byrokracie. Nad životem v IS bděl mocný úřad

Opuštěné kanceláře kdysi mocného Islámského státu vydaly nové důkazy o tom, jak teroristé spravovali svůj chalífát....

Sladký hlas a pohyby jako žena. Imám si vzal omylem muže, hrozí mu vězení

Ugandský imám Mohammed Mutumba si měl zřejmě lépe prohlédnout svou nastávající, než se rozhodl pro sňatek. Nevědomky si...

Premium

Člověk stvořil umělý bůček. Syntetické vepřové má být i jídlem muslimů

V roce 1492 Kolumbus objevil Ameriku, v roce 1961 vzlétl Gagarin – a v lednu 2020 bylo vynalezeno syntetické vepřové....

Zdrogovaný Čech s kamionem tlačil v Německu bez povšimnutí auto 150 metrů

Český řidič kamionu pod vlivem drog narazil v Německu do osobního auta, které před sebou tlačil desítky metrů, aniž by...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz