Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tv„Je to člověk, který 21 let bojuje s jednou rukou na Koránu a druhou rukou na kalašnikovu. Nebo možná už i na kvalitnější zbrani,“ charakterizuje Džuláního Jakub Szántó. „Ale je to také člověk, který se teď snaží nabízet jakousi střízlivější, tolerantnější, sekulárnější tvář. Nakolik je to pravda, to se ukáže.“
Rozdělená Sýrie
Podle zpravodaje České televize však po útěku Bašára Asada do Moskvy a po obsazení Damašku povstalci rozhodně není jisté, zda se situace v Sýrii zklidní. Země zůstane i po pádu alavitského diktátora rozdělená.
Džuláního povstalci z organizace Haját Tahrír aš-Šám (HTS) totiž podle blízkovýchodního zpravodaje ovládají pouze třetinu území Sýrie. „Další třetinu Sýrie na severovýchodě země ovládají kurdské milice, tedy Syrské demokratické síly (SDF). Jde o oblast, které Kurdové říkají Rojava.“
„Pak jsou tady druzí islamisté, druhá islamistická koalice, která si říká Syrská národní armáda. Není to nic jiného než místní islamističtí žoldáci, které platí Turecko. To je používá pro správu oblastí na severu Sýrie, které Turecko okupuje. Snaží se tam dokonce maximálně turkizovat celou místní správu, kde se mluví turecky a arabsky a kde se používá turecká lira,“ navazuje zpravodaj.
Vedle toho podle něj působí v Sýrii stále bojovníci bývalého Islámského státu, ale mají momentálně velmi omezený vliv. „A pak jsou tam ještě další povstalci, konkrétně na jihu mezi Sýrií, Izraelem a Jordánskem. Jsou to Drúzové, tedy etničtí Arabové, ale se samostatným náboženstvím, kteří ovládají organizaci, jež si říká Jižní velitelství. A ti jsou momentálně přítomni také v Damašku.“
Hrozí nová uprchlická vlna?
„No a do toho je tu ještě poslední hráč, ne tak podstatný pro vývoj této hry, a to je samozřejmě Izrael, který okupuje od roku 1967 část Golanských výšin. Takže otázka, kdo vládne a bude vládnout v Sýrii, je skutečně velice složitá,“ zamýšlí se zpravodaj.
A kdo podle něj povstalecké jednotky HTS financuje? „Hodně se mluvilo o Turecku, ale nemyslím si, že by mělo zrovna Turecko organizaci Haját Tahrír aš-Šám považovat za spojence, když jsou to bývalí teroristé z Al-Káidy.“
„Turečtí obchodníci však dlouhodobě ukazují, že jim peníze nesmrdí. Překupovali v minulosti už i ropu, kterou vytěžil Islámský stát v letech 2014 až 2017. Minimálně nějaký způsob tolerance z jejich strany tam je. Ale je třeba říct, že v Idlibu (což byla základna HTS) žijí čtyři miliony lidí, kteří platí daně. A i to je možné považovat za zdroj příjmů,“ dodává Jakub Szántó.
A nastane po Asadově pádu nová uprchlická vlna ze Sýrie? Část analytiků předpokládá, že hrozí největší migrační krize od roku 2015. Jiné zdroje naopak naznačují, že by se lidé mohli vracet zpátky do Sýrie. Vyzval je k tomu i lídr povstalců Džulání.
„Skutečně teď vidíme, že v Libanonu, Turecku a Jordánsku jsou lidé, kteří Džulánímu věří a kteří si myslí, že teď nastává nějaký nový vývoj v zemi, kterou vedl diktátor Bašár Asad, kvůli němuž před lety odešli,“ uzavírá Szántó.
Jak je možné, že celý svět pád Asadova režimu tak zaskočil? Kdy ztratil Asad důvěru Ruska a Íránu? Hodily ho tyto státy přes palubu? A proč a koho bombardují po Asadově pádu Američané a Izraelci? I na to odpovídal Jakub Szántó v Rozstřelu.
