"Zarputilé vnucování amerického protiraketového systému Evropě povede k odvetným opatřením ze strany Ruska. V Kaliningradské oblasti budou rozmístěny raketové komplexy Iskander, zvažujeme také využití ruského válečného námořnictva," prohlásil Medveděv.
Rakety Iskander-M, verze, kterou mají ruské ozbrojené síly, mají dolet 400 kilometrů a měly by být schopny prorazit protiraketový štít.
K protiopatřením má podle Medveděva patřit také radioelektronické rušení "mnoha objektů" amerického protiraketového systému.
Není jasné, zda k ohlášeným krokům přistoupí Rusko neprodleně ani kolik raket Iskander u Kaliningradu rozmístí, ani zda případně budou vybaveny jadernými hlavicemi.
Mapu zvětšíte kliknutím. Zdroj: Mapy © Google
"Chci zdůraznit, že tato opatření jsou vynucená. Nejednou jsme našim partnerům říkali, že jsme pro pozitivní spolupráci. (...) Ale bohužel nás nechtějí k naší velké lítosti vyslechnout," řekl prezident. Dodal současně, že Rusko se nenechá vtáhnout do nových závodů ve zbrojení, jakkoli hodlá zajistit spolehlivou obranu svých občanů.
"Medvědí služba Rusku"
Český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg soudí, že slova ruského prezidenta Dmitrije Medveděva o rozmístění raket v Kaliningradské oblasti jako odvetě za americkou protiraketovou ochranu jsou nešťastná.
Ve vyjádření pro novináře je označil za "medvědí službu Rusku". Podobně na dnešní vyjádření ruského prezidenta reagovalo i české ministerstvo obrany. Spojené státy chtějí v Česku postavit protiraketový radar a propojit ho s desítkou střel v Polsku.
Podle Schwarzenberga by bylo lepší, kdyby Moskva v dialogu s Českou republikou místo výhrůžek používala argumenty.
Podle polského premiéra Donalda Tuska není třeba dnešní výroky Medveděva brát příliš vážně, litevský prezident Valdas Adamkus označil Medveděvovo oznámení za "nepochopitelné".
"Politický, ne vojenský projev"
"Podobným prohlášením bych nevěnoval příliš váhy. Ruský vojenský potenciál zůstává velký, ať je kdykoli a kamkoli umístěn. V případě špatného vývoje situace je poměr sil známý. Je tedy třeba považovat takové deklarace za nový politický, a ne vojenský projev," řekl Tusk ve Varšavě po setkání s šéfy vlád visegrádské čtyřky, kterou kromě Polska tvoří Česko, Slovensko a Maďarsko.
Také Adamkus zpochybnil slova nejvyššího ruského představitele. "Je těžké pochopit prezidenta Medveděva, který si v projevu sám protiřečí. Hovoří o vůli společně jednat s cílem bojovat proti společným hrozbám, a posílá své rakety do Kaliningradu," uvedl litevský prezident na internetových stránkách své kanceláře.
Pentagon ujistil, že přes ruské hrozby hodlá v budování protiraketového systému v Evropě pokračovat. "Nic z dnešních nových zpráv nemění náš postoj, tedy že v této otázce budeme dále spolupracovat s našimi partnery," řekl mluvčí amerického ministerstva obrany Bryan Whitman.
Rusko od počátku protestuje proti americkému plánu umístit protiraketový radar v Česku a protiraketové střely v Polsku. Případné zřízení amerických základen ve střední Evropě vnímá Kreml jako ohrožení ruských zájmů.
Na srpnové uzavření dohody mezi USA a Polskem o základně zareagovali nejvyšší představitelé Ruska ostře odmítavě, podobně jako předtím na dohodu mezi ČR a USA. Americké argumenty, že protiraketový systém v Evropě má být namířen proti případnému útoku od rizikových států, jako je kupříkladu Írán, Medveděv tehdy odmítl jako "pohádky".
Funkční období ruského prezidenta
Medveděv také přišel s návrhem, aby se funkční období prezidenta Ruska prodloužilo ze čtyř na šest let. Současně by se měl podle něj prodloužit i mandát poslanců dolní komory parlamentu (Státní dumy), a to na pět let, tedy o rok.
"(Navrhuji) prodloužit období ústavních pravomocí prezidenta a Státní dumy na šest, respektive pět let," uvedl Medveděv s připomínkou, že tato otázka se v Rusku posuzuje už od 90. let minulého století. "Dějiny znají dost příkladů, kdy demokratické státy měnily funkční období orgánů státní moci," dodal.
Příslušná změna ústavy by podle prezidenta nebyla "reformou, ale korekcí". Klíčové principy základního zákona by zůstaly nezměněny, ujistil.
