Vlast tě potřebuje, přidej se ke slovenské domobraně. Jsme připravení bránit vlast. Přidej se k nám a připrav se i ty na obranu vlasti, rodiny a přátel ve zlých časech. Těmito a celou řadou dalších burcujících hesel se na internetu prezentuje organizace Slovenští branci. Polovojenská skupina čítající několik oddílů s působností po celém Slovensku, která nejen u našich východních sousedů budí vzrušenou debatu mezi politiky i veřejností.
Mohlo by se zdát, že skupiny nadšenců rozesetých po celém Slovensku jsou reakcí na současnou uprchlickou krizi či vyhrocené diplomatické vztahy mezi Západem a Ruskem. Podle zakladatele Slovenských branců Petera Švrčeka jsou však počátky této organizace spjaty s něčím zcela jiným.
„Motivem pro vznik Slovenských branců byl pocit nedostatečné připravenosti mladých lidí na řešení krizových situací. Takovou krizovou situací nemusí být zrovna válka, kterou nikdo z nás samozřejmě nechce, ale mohou to být například přírodní katastrofy, problémy v rodině či u blízkých,“ uvedl pro iDNES.cz Švrček, který mimo vedení slovenských branců studuje archeologii.
Slovenská hrdost a citáty Štefánika
Byť se tím Slovenští branci otevřeně nechlubí, je z jejich prezentace cítit také velká dávka nacionalismu. V rámci motivačních plakátů na Facebooku například využili citát slovenského spisovatele Samo Chalupky: „Zem, kterou v úděl dali Slovanům nebesa, ta zem hrobem každému vrahovi se stane.“ Prostor dostala také slova M.R. Štefánika o budování lepší vlasti či citáty Ludovíta Štúra.
Velká slova slavných historických osobností pochopitelně nejsou tím hlavním. Hlavním cílem je připravenost Slováků na případné problémy. „Hlavní prioritou je pro nás organizování pravidelných výcviků po celém území Slovenské republiky. Organizujeme také různé semináře pro veřejnost,“ vypočítává hlavní náplň své organizace Švrček. Dodává, že mimo to branci pomáhají také v uklízení lesů a odstraňování černých skládek či pořádají různé turistické akce.
Jeden z propagačních materiálů organizace Slovenští branci.
Stačí se podívat na několik fotografií z výcviků a je na první pohled patrné, že do řad slovenských branců vstupují zejména mladší ročníky. „Průměrný věk je v každém oddílu různý. Všechno závisí na tom, jaký je v daném oddílu velitel a na jakou věkovou skupinu se zaměřuje. U některých oddílů je průměrný věk kolem 30 let, u jiných zase kolem 17 let. Průměrně bych to ve všech oddílech viděl tak na 21 let,“ popisuje zakladatel Slovenských branců. Do jejich řad však mohou vstoupit i mladší. Podle jednoho z plakátů je minimální věkovou hranicí 15 let.
Polsko a veřejnost ve zbraniKrize na Ukrajině a hrozba ruské intervence přiměly tisíce Poláků, aby se přihlásily do polovojenských skupin. Připravují se na možnou válku s Ruskem. Ačkoliv nemají armádní vedení ani vojenský výcvik, zvažuje Polsko možnosti jejich využití v boji, respektive při asistenci regulérní armádě. Počty dobrovolníků je těžké odhadovat, protože neexistuje centrální evidence skupin, uvádí The New York Times. Například agentura ČTK hovořila zhruba o deseti tisících mužů a žen, ale generál ve výslužbě Boguslav Pacek odhaduje, že po celé zemi může být až 120 polovojenských skupin s celkem až 80 tisíci členy (více o polských polovojenských jednotkách zde). |
Právě na nejmladší generaci Slovenští branci zacílili během své dosud nejkontroverznější akce, která před pár týdny plnila slovenské sdělovací prostředky. Na konci školního roku totiž branci navštívili základní školy v Ludaniciach a Preseľanoch, kde s posvěcením ředitelů škol i s vědomím starostů učili děti střílet slepými náboji ze samopalu a přednášeli jim o dějinách Slovanů, píše server Denník N.
Kontroverze na školách
Expert slovenského ministerstva vnitra na extremismus Daniel Milo uvedl, že skupinu dlouhodobě monitorují kvůli jejím aktivitám bezpečnostní složky a slovenští branci jsou uvedeni také v oficiální koncepci boje proti extremismu (dokument v plném znění najdete zde). Právě kvůli tomu by její působení na školách mělo být nepřípustné, míní politické kruhy i část veřejnosti.
Švrček však podobná slova odmítá. „Jenom se dělá z komára velbloud. Na Slovensku je totiž jiný problém. Je to problém strachu ze všeho slovenského. Je smutné, že s ohledem na náplň přednášky, která se nesla v duchu proč mít rád Slovensko, se strhla vlna debaty, kde dokonce zazněla slova jako Putinova propaganda, fašismus a jiné nesmysly,“ myslí si.
Podle jeho slov absurdní mediální kampaň ilustruje na jedné z fotografií z přednášky. Na ní Švrček ukazuje na mapu zemí, které obývají slovanské národy. „Média se hned chytla toho, že na mapě je, cituji „dokonce zobrazené Rusko“. Zřejmě jsme měli místo Ruska nakreslit moře nebo ho rovnou vystřihnout z mapy,“ vysvětluje.
Slovenští branci se podle Švrčeka navíc už od svého založení snaží profilovat jako apolitická organizace. Žádné paktování se s Ruskem či příklonu k neonacismu, který skupině přisuzuje část slovenské veřejnosti, podle něj nepřipadá v úvahu. „Šílené myšlenky, jakou jsou fašismus a nacizmus, veřejně odsuzujeme. Netajíme se tím, že propagace těchto ideologií je u Slovenských branců trestaná okamžitým zrušením členství,“ popisuje Švrček. Už více než rok pak jeho organizace nekomunikuje ani s ruskými, ukrajinskými ani žádnými dalšími obdobnými skupinami ve světě.
Výcvik v Rusku
I přesto jsou Slovenští branci opakovaně přirovnáváni k nechvalně proslulé Hlinkově gardě, polovojenské skupině založené v roce 1938, která se aktivně podílela na perzekuci Čechů, Židů a některých Slováků (více o Hlinkově gardě se dočtete zde). Slovenský server Pluska navíc tvrdí, že Slovenští branci v minulosti podpořili akce organizací založených či napojených na neonacisty. Jmenuje například Slovenskou pospolitost či Nové svobodné Slovensko. Vedení branců se mělo sejít také s předsedkyní strany Národ a spravedlnost Annou Belousovou.
I přes odmítavý postoj Švrčeka však Slovenští branci mají určité vazby také na polovojenské skupiny z Ruska. V polovině srpna například zvali zájemce na vzdělávací seminář, který vedl Kozák Leonid Poležajev. Náplní semináře byla například demonstrace šermování s kozáckými šavlemi, způsoby využití nože a biče či „práci končetin, údery a kopy“.
Dva členové Slovenských branců pak podle Švrčeka absolvovali výcvik přímo v Rusku. „Jedním z nich jsem byl i já. Bylo to před třemi lety, kdy ještě nebyla žádná válka a Rusko bylo považováno i v mezinárodních kruzích za partnera a spojence. Rusko není zakázaná země. Pokud někdo nabízí kvalitní trénink zdarma a nemá žádné politické motivy, nevidím důvod, proč se ho neúčastnit. Když by mi stejný výcvik nabídli v USA, rád se ho zúčastním,“ vysvětluje.
Výzbroj z veřejně dostupných zdrojů
Švrček a několik dalších velitelů jednotlivých oddílů své zkušenosti předává na pravidelných cvičení, které se na první pohled neliší od výcviku skutečných jednotek slovenských ozbrojených sil. „Co se týče vybavení, používáme uniformy vzor 97 či vzor 85. Běžně se dají koupit v army shopech a ve skladových výprodejích,“ popisuje Švrček. Taktickou výstroj pak branci kupují na základě tipů od jednotlivých instruktorů. Veškerý materiál pochází z veřejně dostupných zdrojů.
Slovenskí branci v jedné ze slovenských škol.
Výzbroj používaná při výcviku je pak různá. Někteří členové v rukách dřímají pouze plastové napodobeniny zbraní, které jsou věrnými kopiemi originálů a střílejí expanzní střelivo. Branci si však mohou zastřílet také ostrou municí, kterou vlastní členové s platným zbrojním průkazem. „Tyto zbraně jsou používané při ostrém střílení na legálních střelnicích. Samozřejmě pod odborným dohledem držitelů zbrojních průkazů,“ ubezpečuje Švrček.
A jak by Slovenští branci reagovali v případě, že by v jejich vlasti vypukl válečný konflikt? „To je velmi ošemetná otázka. Chci, aby se dostalo do povědomí, že Slovenští branci budou vždy bránit mír a klid v naší zemi. Každý narušitel míru a suverenity naší země je náš nepřítel. Ať už je to Rus, Američan, Číňan, Polák či Mongol. Je to úplně jedno. Určitě nemáme žádný zájem na rozvracení demokratických poměrů našeho státu, případně boj s našimi ozbrojenými složkami,“ ubezpečuje Švrček.
