Samotný summit skončil ve čtvrtek všeobecnými rozpaky. Delegáti místo Akčního plánu, který měl OBSE nasměrovat do budoucnosti, přijali jen nicneřešící vzpomínkovou deklaraci. Summit se tak do dějin zapsal především vzájemným obviňováním Ruska a Gruzie a chvalozpěvem italského premiéra Silvia Berlusconiho na autokratického prezidenta Kazachstánu Nursultana Nazarbajeva.
"Pořádáním summitu OBSE se Kazachstán stává hrdinou mezinárodní scény a získává si tak zasloužený respekt a prestiž," nešetřil chválou Berlusconi. Ve svém projevu před vyjevenými delegáty obzvlášť vyzdvihoval krásu nového hlavního města Astany.
"Všichni jsme ohromeni zázrakem jménem Astana, metropolí postavenou v pouhých deseti letech uprostřed ničeho. Astana je plodem politické moudrosti svého vůdce, který je zcela po právu svým národem milován," rozplýval se Berlusconi nad mužem, který 25 let pevně svírá otěže moci a kontroluje příjmy plynoucí z nerostného bohatství země.
Město duchů a ledového vichru
Kazašská metropole se na summit důkladně připravovala. Každý, kdo si to mohl dovolit, si vzal dovolenou a prchl s rodinou z města. Liduprázdnými bulváry se proháněl ledový vítr z okolní stepi a týral vojáky a policisty hlídkující na každém rohu.
Astana - Kazaši hlídkují u zátarasu
Okolí Paláce nezávislosti, kde rokovali státníci, bylo neprodyšně uzavřeno. Obyvatelé jednoho činžáku podle Rádia Svobodná Evropa našli na dveří svého domu následující varování: "Oznámení. Kvůli summitu OBSE je přísně zakázáno stát či kouřit na balkonu a hledět směrem k paláci. Jde o Vaši bezpečnost. Policejní inspektor Astany."
Nazarbajev o přestěhování hlavního města z Almaty na sever rozhodl v roce 1995. Dříve tu nebylo téměř nic. Na místě kozácké pevnosti z 19. století vzniklo malé město Akmolinsk. Když se Nikita Chruščov rozhodl vytvořit ze severního Kazachstánu obilnici SSSR, přejmenovalo se na Celinograd.
Astana - chatrče mezi futuristickými budovami
Po pádu sovětské říše město opět měnilo jméno. Ale slovo Akmola v kazaštině znamená Bílá hrobka, a to není nejvhodnější jméno nové metropole. Nazarbajev, který z funkce tajemníka místní komunistické strany plynule přešel do čela nezávislého státu, vymyslel lapidární název Astana - Hlavní město.
Věž splněných přání
Proč se vlastně hlavní město stěhovalo z Almaty na jihu do nehostinné stepi? Vláda argumentovala, že Almaty je příliš blízko hranic s Kyrgyzstánem, město ohrožuje zemětřesení a nemá místo pro další expanzi. Jako další motiv se jeví i fakt, že na severu země zůstala po Chruščovově obilné akci početná ruská menšina. Nazarbajev tak možná chtěl přesídlením metropole sjednotit sever se zbytkem země.
Nerostné bohatství umožnilo Nazarbajevovi přestavbu Astany ve velkém stylu. Ambice a národní pýchu Kazachů symbolizují monumentální stavby postavené podél osy administrativního centra města. Uprostřed se tyčí symbol Astany Bajterek.
Stometrová rozhledna korunovaná zlatou koulí představuje strom života, v jehož větvích snesl vejce bájný pták Samruk. Ve zlaté kouli najdete restauraci a v nejvyšším patře i otisk Nazarbajevovy pravé ruky. Když do otisku Vůdce národa přiložíte svoji dlaň, zazní hromové tóny kazašské hymny a můžete si něco přát.
Moderna i paláce stalinismu
Výhled, který se nabízí z Bajtereku, je rozporuplný. Přední světoví architekti dostali od Nazarbajeva slušně zaplaceno a volnou ruku k realizaci svých nápadů. Jejich stavby jsou samy o sobě krásné. Například Pyramida míru od Normana Fostera, jakési centrum náboženské tolerance, oslovuje svojí jednoduchostí a funkčností.
Přes řeku však stojí obludný prezidentský palác Ak Orda navržený ve stylu stepní sorely. Stalinistická architektura se zřejmě v 21. století těší u Kazachů velké oblibě. Jednou z dominant města je mrakodrap Triumf Astany, který je téměř přesnou kopií moskevského Paláce Triumf. Vrcholky kazašského paláce v noci září a celá budova tak působí dojmem Sauronovy pevnosti.
Astana - pohled na mrakodrap Triumf Astany
Při návrhu senátu a parlamentu se zase architekt inspiroval kazašským folklorem a muslimskými motivy. Hned vedle se jako poupě rozvírají futuristické křivky Kazachstánské koncertní haly z dílny Itala Manfredi Nicolletiho. Ta spolu s obřím stanem Chán Šatyry, Pyramidou míru či Palácem nezávislosti představuje to nejlepší z moderní architektury.
Mezi těmito budovami ale trčí ohyzdné stalinistické mrakodrapy, vítězné oblouky a nabubřelé paláce. Stejně jako Brasilia i Astana vyrostla na zelené louce. Narozdíl od hlavního města Brazílie, kde všechny budovy navrhl Oscar Niemeyer, je však kazašská metropole mišmašem, který ze všeho nejvíc připomíná Disneyland uprostřed stepi.
