„Země by byla schopna rychle vyrobit základní zařízení z plutonia podobnou technologií jako bombu Fat Man svrženou na Nagasaki v roce 1945,“ stojí podle The Times ve zprávě, kterou vypracovalo nezávislé Centrum pro armádní, konverzní a odzbrojovací studie (CACDS).
„Vytvořit jednoduchou atomovou bombu, jak to USA udělaly při projektu Manhattan, by o 80 let později nebyl obtížný úkol,“ stojí v dokumentu, který dostalo k dispozici ukrajinské ministerstvo obrany.
Vzhledem k tomu, že Ukrajina nemá čas ani finance na výstavbu a provoz velkých zařízení potřebných k obohacování uranu, musela by podle specialistů ve válečné době spoléhat na plutonium získané z vyhořelých palivových tyčí z devíti ukrajinských jaderných reaktorů.
Putin atomovku na Ukrajinu shodit chtěl, bál se ale odvety USA, tvrdí kniha |
„Hmotnost reaktorového plutonia, které má Ukrajina k dispozici, lze odhadnout na sedm tun. K vybudování velkého arzenálu jaderných zbraní stačí přitom mnohem méně tohoto materiálu. Jeho množství postačuje na několik set bojových hlavic s taktickou účinností několika kilotun,“ uvádí zpráva.
Jedna bomba o síle jedné desetiny Fat Mana, tedy pumy shozené na Nagasaki, by podle jednoho ze spoluautorů textu, Oleksije Ižaka z ukrajinského Národního institutu strategických studií, stačila na zničení jedné rozsáhlé ruské letecké základny či shluku armádních, průmyslových či logistických zařízení. „Přesný jaderný výkon by byl nepředvídatelný, protože by se použily různé izotopy plutonia,“ řekl pro The Times.
Válka na Ukrajině |
Ukrajina doposud o vývoji jaderných zbraní neuvažovala. „Nemáme takové myšlenky, odmítáme to,“ řekl v říjnu šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tehdy o den dříve před novináři zmínil, že s americkým exprezidentem Donaldem Trumpem hovořil o negativní zkušenosti své země s jaderným odzbrojením. Také mu řekl, že Ukrajina bude potřebovat jaderné zbraně, aby zajistila bezpečnost své země, pokud jí bude zabráněno vstoupit do NATO. Zelenskyj nicméně dodal: „Nevolíme jaderné zbraně, volíme NATO.“
Když ne NATO, tak jaderné zbraně, řekl Zelenskyj. Trump mi rozumí, dodal |
Ruský prezident Vladimir Putin na podzim varoval, že Rusko za žádných okolností nedovolí, aby se na Ukrajině jaderné zbraně objevily. „Něco takového nelze utajit a jsme schopni sledovat jakýkoliv pohyb v tomto směru. Jakýkoliv krok v tomto směru narazí na odpovídající reakci,“ řekl.
17. října 2024 |
Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tv„Čelíme existenční výzvě“
Ukrajina se po rozpadu Sovětského svazu zřekla svého jaderného arzenálu čítajícího 1 734 strategických hlavic výměnou za přísliby bezpečnosti a respektování územní celistvosti obsažené v takzvaném budapešťském memorandu, jehož signatářem bylo i Rusko.
To ale závazky dané Putinovým předchůdcem Borisem Jelcinem nedodrželo, když na jaře 2014 anektovalo ukrajinský Krym a podpořilo povstání separatistů ve východoukrajinském Donbasu v reakci na svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče v Kyjevě.
To je provokace, Rusko nikdy jaderné zbraně na Ukrajině nedovolí, řekl Putin |
Zpráva CACDS se zabývá také právním základem, který by umožnil Ukrajině odstoupit od Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, jejíž ratifikace byla podmíněna bezpečnostními zárukami poskytnutými v budapešťském memorandu.
„Porušení memoranda ze strany Ruska, které disponuje jadernými zbraněmi, je formálním důvodem pro odstoupení od Smlouvy o nešíření jaderných zbraní a morálním důvodem pro přehodnocení nejaderné volby učiněné počátkem roku 1994,“ uvádí se v dokumentu.
„Musíte pochopit, že čelíme existenční výzvě. Pokud Rusové obsadí Ukrajinu, miliony Ukrajinců budou zabity pod okupací,“ řekl The Times ředitel CACDS Valentyn Badrak.
Pokud dá Západ Ukrajině jaderné zbraně, udeříme první, hrozí Medveděv |
V Evropě panují obavy, že po Trumpově vítězství v nedávných prezidentských volbách by se mohla americká podpora Kyjevu zmenšit či dokonce zastavit, což by zásadně ovlivnilo situaci na bojišti.
S Trumpovým znovuzvolením je velkým tématem i to, jak se změní vztahy v NATO. Trump několikrát varoval, že pokud země NATO nebudou dávat dost peněz na obranu – což nyní znamená minimálně dvě procenta HDP – a napadne je Rusko, USA jim pod jeho vedením na pomoc nepřijdou.
Ukrajina, která se už od února 2022 brání ozbrojené ruské agresi, ke své úspěšné obraně západní pomoc nutně potřebuje. Klíčová je v této souvislosti právě podpora z USA.
