Konkrétně Elizabeth Williamsová, manželka královského lékaře Johna Williamse, jenž byl sám označován některými kriminalisty za krutou a tajemnou postavu londýnských dějin. Williamsová dle autora nové knihy vraždila mladé prostitutky proto, že byla neplodná.
Obal knihy "Jack Rozparovač - ženská ruka" od Johna Morrise
Jack Rozparovač děsil britskou metropoli v roce 1888, během deseti týdnů zavraždil pět prostitutek z chudého East Endu. Jeho oběťmi se staly Mary Ann Nicholsová, Annie Chapmanová, Elizabeth Strideová, Catherine Eddowesová a Mary Jane Kellyová.
Tři z nich měly vyříznuty dělohy. A právě to považuje dvaašedesátiletý John Morris, který knihu napsal po prostudování tisíců právních i lékařských detailů z vyšetřování, za jeden z důkazů toho, že jejich život ukončila jiná žena. Welšanka Elizabeth Williamsová nemohla mít děti a pomstila se tak dle něj těm, které mohly.
Žádná oběť nebyla znásilněna
Kniha upozorňuje na slova tehdejšího koronera Wynne Baxtera, který při vyšetřování vraždy Annie Chapmanové konstatoval: "Závěr, že touhou (vraha) bylo získat chybějící části (těla), je ohromující."
Morris upozorňuje i na další zajímavá fakta. Žádná z prostitutek nebyla před smrtí znásilněna. V kaluži krve u Catherine Eddowesové se našly tři malé knoflíky z ženských bot. Kromě toho cituje i poznámku tehdejšího tisku, že osobní věci byly u vraždy Chapmanové položeny u jejích nohou "typicky ženským způsobem".
Zdůvodňuje i to, proč řádění Rozparovače skončilo zavražděním Marry Jane Kellyové. Manžel Elizabeth Williamsové, který mimochodem prováděl ve čtvrti Whitechapel potraty, prý měl s Kellyovou poměr. Elizabeth se krátce po vraždách zhroutila, policie ji nikdy nevyslýchala. Zemřela v roce 1912 na rakovinu.
Teorii o ženě-vražednici už nastínil i vědec na základě DNA
Autor knihy nicméně přiznává, že jeho názor mnoho odborníků na Jacka Rozparovače nesdílí. "Není absolutně pochyb o tom, že Rozparovač byl žena. Ale protože všichni věří, že vrahem byl muž, tak všechny důkazy ukazující na ženu byly vždy ignorovány," řekl britskému listu Birmingham Mail.
Přesto jeho vize o vražednici není první či ojedinělá. Třeba v roce 2006 přišel s podobným tvrzením australský vědec Ian Findlay, který odebral vzorky z dopisů, jež údajně policii poslal Rozparovač, a vytvořil částečný DNA profil vraha. A z něj usoudil, že mohla vraždit právě žena.
Faktem je, že totožnost Jacka Rozparovače zůstává záhadou a nepřestává ani po tolika letech fascinovat. Pět prostitutek bylo ve Whitechapelu zabito v rozmezí od srpna do listopadu roku 1888. Násilí na lehkých ženách tehdy nebylo výjimečné, ale způsob zabití žen nasvědčoval, že je zavraždil týž člověk.
Až na jednu byly všechny zohaveny a kvůli tomu si i vrah přišel ke své přezdívce. Spekulovalo se, že vzhledem k znalosti anatomie lidského těla a vybraných zbraní, byl pachatelem lékař nebo řezník. Padala i konkrétní jména, podezření ulpělo třeba na vnukovi královny Viktorie, princi Albertu Viktorovi. Důkazy proti nim se ale nikdy nenašly.
