Do Washingtonu mají ještě v pondělí dorazit za izraelskou stranu ministryně spravedlnosti Cipi Livniová a vyjednavač Jicchak Molcho, za palestinskou hlavní vyjednavač Saíb Irikát a jeho kolega Muhammad Štají.
Potkají se v pondělí večer a pak ještě v úterý a budou "předjednávat" samotná vyjednávání, která by pak mohla trvat i několik měsíců.
Jakkoliv jsou někteří experti na Blízký východ ohledně právě startujících rozhovorů spíše skeptičtí (například proto, že palestinské hnutí Hamas, jež ovládá pásmo Gazy, vyjednávání odmítá), přece jen je to svého druhu pokrok. Neb poslední skoro tři roky bylo na poli mírových rozhovorů mrazivé ticho.
Což mnozí připisovali i malé aktivitě amerického prezidenta Baracka Obamy. Bílý dům, ať už v něm zrovna sedí kdokoliv, je tradičně prostředníkem mezi znesvářenými stranami, jež spolu soupeří pětašedesát let a svedly spolu několik krvavých válek.
Obama však za celé své první prezidentské období na Blízkém východě nebyl. Změnilo se to až po jeho znovuzvolení: Obama dorazil do regionu letos v březnu (o jeho návštěvě si více přečtěte zde).
Palestinský prezident Mahmúd Abbás
Byl v Izraeli i Palestině, respektive na Západním břehu Jordánu, kde jednal s palestinským prezidentem Mahmúdem Abbásem. Právě o něm však (Gazu ovládající) Hamas tvrdí, že nemá co vyjednávat, jelikož zastupuje jen část Palestinců. Hamas dál trvá na tom, že Izrael nemá existovat. A tudíž se s ním nemá mluvit.
Od Obamovy návštěvy byl jeho nový ministr zahraničí John Kerry (jenž v únoru nahradil Hillary Clintonovou) na Blízkém východě šestkrát. Snažil se právě obnovit jednání.
Nakonec přesvědčil jak Abbáse, tak pravicového izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. "Oba dva lídři ukázali vůli činit složitá rozhodnutí. Právě díky tomu jsme se dostali až do tohoto bodu," uvedl teď Kerry v prohlášení.
Jeho mluvčí Jen Psakiová dodala, že na pondělním a úterním setkání má být dohodnuto schéma rozhovorů.
Vyjednavači rozhodně hned nepřistoupí k probírání těch nejpalčivějších otázek, jež zůstávají už po léta stejné: tedy kde budou hranice samostatného palestinského státu, co bude s židovskými osadami na Západním břehu (jež jsou podle mezinárodního práva ilegální), jak se vyřeší statut Jeruzaléma (Palestinci chtějí Východní Jeruzalém za své hlavní město, ale Izraelci město považují za nedělitelné) a nakonec co s miliony palestinských uprchlíků.
"Washingtonská setkání poslouží jako příležitost sestavit procedurální pracovní plán dalšího vyjednávání," dodala Psakiová.
Izraelská ministryně spravedlnosti Cipi Livniová.
Cipi Livniová řekla, že do Washingtonu odjíždí s "obezřetností, ale také s nadějí". Palestinská politička Hanan Ašrávíová podle agentury ČTK upozornila, že podmínky pro rozhovory jsou nyní ještě těžší než pro ty minulé, které byly přerušeny před několika lety.
Jednak kvůli rozštěpenosti palestinského vedení a také kvůli mnohem radikálnějším postojům současné izraelské vlády. "Domnívám se ale, že všichni cítí naléhavost. Jestliže nebudeme jednat rychle a rozhodně, vše se sesype," řekla.
Člen izraelské vlády Silvan Šlomu v rozhlase řekl, že tentokrát se bude jednat o všech problémech simultánně. V minulých rozhovorech se začínalo od jednodušších témat a postupně se mělo přecházet ke komplikovanějším. K tomu se však nikdy nedospělo, jelikož rozhovory byly většinou krátce po zahájení přerušeny.
