Válka v Izraeli
Sledovat další díly na iDNES.tvTeroristé v kibucu Kfar Aza před rokem zavraždili dvaapadesát lidí a dalších dvacet odvlekli jako rukojmí. Obec, ve které před útokem žilo 700 lidí, nyní zeje prázdnotou – na místo se dosud vrátila jen hrstka přeživších.
Patří k nim Šahar Šnorman a jeho žena, kteří se do osady vrátili jako první a zatím jako jediní nastálo. Z toho, co se stalo, neviní pouze Hamás, ale také izraelskou vládu. „Neudělala, co měla. Ani armáda. A prohráli jsme. A stále prohráváme každý den válčení v Gaze,“ míní Šnorman.
Otřesení jsou stále také obyvatelé kibucu Nir Oz, jenž se před rokem stal jednou z nejhůře zasažených obcí na jihu Izraele. Osadu tehdy napadla stovka ozbrojenců, která povraždila šestačtyřicet lidí a dalších sedmdesát unesla. Třicítka z nich stále zůstává v zajetí Hamásu.
„Tito rukojmí jsou naše rodina,“ popsala stanici Euronews Rita Lifschitzová, jejíž tchán patří k uneseným lidem. Jsou mezi nimi i bratři Kfir a Ariel Bibasovi, kterým bylo v době útoku devět měsíců a čtyři roky. Hamás je z Nir Oz odvezl spolu s jejich matkou Širi a otcem Jardenem. Podobně jako v případě dalších rukojmích není jasné, jestli jsou stále naživu.
OBRAZEM: Od masakrů ke střetu s Íránem. Klíčové okamžiky izraelského roku války |
Z celkem 220 domů v Nir Ozu jich zůstalo nedotčených pouze několik. V mnoha zbývajících zůstaly jizvy po útoku v podobě děr po kulkách, krvavých skvrn, ohořelého nábytku a trčících elektrických drátů.
Bojovníci Hamásu loni 7. října v Izraeli zabili 1 200 lidi a dalších 250 zajali. Stovka z nich nadále zůstává v rukou teroristů. Úder vedl k rozpoutání války v Pásmu Gazy a vyostření napětí v celém regionu.
Na 140 tisíc Izraelců muselo odejít ze svých domovů v blízkosti Gazy nebo podél libanonské hranice, kde se v předchozích týdnech opět rozhořel konflikt s militantním hnutím Hizballáh. Izraelská společnost je v otázkách válčení silně rozdělená, důvěra ve vládu premiéra Benjamina Netanjahua upadla a lidé se obávají ekonomického kolapsu souvisejícího s válčením.
Kde byla armáda? ptají se stále lidé
Posunout se kupředu se snaží i obyvatelé kibucu Beeri, ani jim se to ale nedaří. Jasmin Raananová strávila loňský 7. říjen zabarikádovaná se svým manželem a vnukem v bezpečné místnosti jejich domku, zatímco poslouchali, jako ozbrojenci vraždí jejich sousedy. Zachránilo je, že manžel měsíc před útokem pořídil do místnosti, postavené zejména pro případ raketových útoků, zámek, jenž umožnil železné dveře pokoje zamknout i zevnitř.
Izrael ve válce |
Útočníci tehdy do kibucu obehnaného plotem vtrhli hlavní bránou za pomoci nákladních automobilů a motorek. Nájezd si vyžádal život 132 obyvatel, vojáků a návštěvníků. Třicet dalších lidí teroristé unesli. Z deseti, kteří zůstávají v zajetí, jsou zřejmě naživu pouze tři.
„Kde byla armáda? Proč nikdo nepřišel?“ ptá se Raananová. Izraelská vláda dosud neprovedla vyšetřování selhání zpravodajských služeb a armády, jež umožnilo Hamásu útok provést. Netanjahu a jeho spojenci výzvy k přezkoumání odmítají s tím, že se zúčtováním je třeba počkat na konec války.
Izrael si připomíná výročí útoku Hamásu, lidé se vrátili na místa masakrů |
Brána do Beeri je nyní opravena, většina ran ale zůstává čerstvá. Raananová patří mezi pár desítek obyvatel, kteří nečekali, až se kibuc obnoví, a vrátili se domů. Žena nyní žije mezi ohořelými domy, její manžel zůstat odmítá.
„Stýskalo se mi po mé zahradě a kibucu, kde jsem strávila svůj dospělý život. Nevadí nám zvuk explozí, musíme Hamás zastavit,“ řekla listu The Washington Post (WP) k ránám linoucím se z Gazy.
Domů do Beeri se vrátila i Nataša Cohenová. Její pes nedávno domů přinesl kost, která se ukázala být lidskou stehenní. „Odehrála se tady opravdová válka. Všechno je pořád zničené,“ popsala.
Ignorují nás stejně jako před masakrem, stěžují si izraelské vojačky u hranic |
Další sousedka, pětapadesátiletá Šani Miles-Itachová bydlí už několik měsíců zpět ve svém domě, protože to má blíž do práce. Většina z jejích příbuzných se ale do Beeri natrvalo vrátit nechce. „Teroristé zastřelili mého otce, mou nejlepší kamarádku, dva přátele mé dcery. Země je nasáklá krví,“ popsala.
Izraelská vláda nyní podle WP začíná platit demolice poškozených domů v rámci pětiletého projektu pomoci v hodnotě pěti miliard dolarů.
Obyvatelé Beeri před útokem organizovali cesty, při nichž svými auty vozili gazanské pacienty do nemocnic v Jeruzalémě a Tel Avivu. Palestinci pracovali na místních polích a v zdejších podnicích.
„Pracovali s námi, byli to naši sousedé. Mohli jsme mít mír,“ říká Cohenová. Podobně jako mnozí další Izraelci tomu ale už nevěří.
Izraelská vojenská akce v Pásmu Gazy podle místních úřadů kontrolovaných Hamásem stála život čtyřicet tisíc lidí.