„My, Izraelci, budeme mít bezpečí jen tehdy, když oni, Palestinci, budou mít naději. Taková je rovnice,“ řekl listu The Guardian Ajalon, podle něhož je zničení Hamásu pro izraelskou armádu nemožným cílem a současná operace v Gaze představuje riziko posílení podpory tohoto hnutí.
„Hamás není jen milice, ale ideologie s organizací, která má vojenské křídlo. Ideologii nelze zničit použitím vojenské síly. Někdy se zakoření hlouběji, pokud se o to pokusíte. A to přesně nyní vidíme – Hamás podporuje více Palestinců než před válkou,“ dodal Ajalon, vyznamenaný admirál ve výslužbě, jenž před vedením Šin betu velel izraelskému námořnictvu.
Izrael ve válce |
Izrael uvádí, že dosud zabil nejméně osm tisíc bojovníků Hamásu a že nemá jinou možnost, než vládu tohoto hnutí v Pásmu Gazy navždy ukončit. Činí tak v odvetě za útoky ze 7. října, při nichž palestinští teroristé v Izraeli povraždili na 1200 lidí a dalších 240 odvlekli do Pásma Gazy jako rukojmí.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v neděli prohlásil, že válka potrvá ještě mnoho měsíců. Podle ministerstva zdravotnictví v Gaze, které ovládá Hamás, izraelské údery zabily už 24 tisíc Palestinců.
Aby Izrael dosáhl bezpečnosti, musí si ale podle Ajalona stanovit realistický vojenský cíl, například zničení vojenských schopností Hamásu a smrt nebo vyhnání jeho vůdců. „Je také třeba projednat, co se bude dít v Gaze po skončení bojů, jinak hrozí, že se válka protáhne na neurčito,“ míní.
Vrátit do Gazy Fatah? Izrael nemá žádnou poválečnou strategii, varují USA |
Vizi toho, co bude následovat po skončení bojů v Pásmu Gazy, po Izraeli žádají také jeho spojenci v čele s USA. Nejen americký prezident Joe Biden či britský premiér Rishi Sunak, ale také Rusko a Čína vidí jako nejjistější cestu k míru vznik samostatného palestinského státu.
Takové úsilí by muselo překonat změť překážek, v neposlední řadě rozšiřování židovských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu, které podle Palestinců zmařilo sen na vytvoření životaschopného státu na tomto území. Vzestup ultranacionalistů v Izraeli tento úkol dále komplikuje. Jsou proti palestinské státnosti, usilují o anexi Západního břehu a vědí, že vykořenění osadníků je politický dynamit.
„Jsem naštvaný, že nejsme ochotni diskutovat o dni poté, protože vím, jak dopadají války bez politického cíle. Válka se stává cílem sama o sobě, místo aby byla prostředkem k dosažení politického cíle,“ uvedl Ajalon.
Podotkl, že „přesně to“ se Izraeli dříve stalo v Libanonu nebo na Západním břehu Jordánu. „A obávám se, že právě to se stane, pokud budeme pokračovat v boji, aniž bychom definovali jasnou podstatu vítězství,“ dodal.
Barghútí se těší přízni všech frakcí
Ajalon se domnívá, že zásadním krokem k rozumným jednáním by bylo propuštění čtyřiašedesátiletého palestinského politika Barghútího, kterého Izrael v roce 2002 zatkl za účast na protiizraelských povstáních a následně odsoudil za vraždu k doživotnímu trestu. Barghútí patří ke straně Fatah předsedy palestinské samosprávy Mahmúda Abbáse.
Agentura Reuters Barghútího líčí jako pragmatika, který se těší přízni veřejnosti a má dobré vztahy se všemi palestinskými frakcemi. Podle listopadového průzkumu by ve volbách porazil šéfa Hamásu Ismaila Haníju.
Izrael nastínil další plány pro Gazu. Vojáky už stahuje, musejí zpět do práce |
V průzkumu se podle listu Haarec pro Hamás vyslovilo 44 procent obyvatel Západního břehu. V Gaze mělo hnutí podporu 42 procent, zatímco o tři měsíce dříve to bylo 38 procent. Téměř 57 procent respondentů v Gaze a 82 procent na Západním břehu se domnívá, že Hamás postupoval při říjnovém útoku na Izrael správně. Celkem 88 procent respondentů si přeje Abbásovo odstoupení.
„Barghútí je jediný vůdce, který může Palestince dovést ke státu po boku Izraele. Za prvé proto, že věří v koncept dvou států, a za druhé proto, že svou legitimitu získal tím, že seděl v našich věznicích,“ řekl Ajalon, jenž připustil, že jeho názory jsou v současném politickém klimatu v Izraeli „krajně nepopulární“.
Hamás v severní části zlikvidován, hlásí armáda Izraele. Hodlá měnit taktiku |
Podpora Barghútího podle Ajlona odráží skutečnost, že podpora Hamásu ze strany Palestinců nevyplývá z nadšení pro ideologii této skupiny, ale z pocitu, že je jedinou frakcí, která účinně bojuje za palestinský stát.
„Nenásilí, které v posledních letech přijal konkurenční Fatah, bylo zdiskreditováno opakovanými neúspěchy diplomatických snah o dosažení palestinského státu, což je nebezpečné jak pro Izraelce, tak pro Palestince,“ podotkl Ajalon.
Západem podporovaná Palestinská autonomie spravuje části Západního břehu. Hamás se Pásma Gazy zmocnil v roce 2007 poté, co v roce 2006 vyhrál volby na palestinských územích, ale odmítl se vzdát násilí, což mělo zásadní dopad na to, jak byl vnímán mezinárodním společenstvím. Moci v Pásmu Gazy se ujal po souboji s Fatahem, který s ním nechtěl zůstat v koalici.
