Koridor Netzarim je silnice, jež rozděluje Gazu na dvě části. Izraelci ji ovládli už zkraje války proti teroristickému hnutí Hamás. Postupně zabrali i okolní území a dnes drží v rukou oblast velkou zhruba 47 kilometrů čtverečních, píše NYT s tím, že tam vojáci zbourali přes 600 budov a rozšířili svou síť armádních základen. Ty také nadále opevňují a doplňují.
Dlouho poté, co armáda v reakci na loňský masakr vstoupila do palestinského území, vláda premiéra Benjamina Netanjahua stále nechtěla říct, co s Gazou bude, až válka skončí. A možnost, že by Izraelci v Pásmu zůstali natrvalo, spíš odmítala. Nynější dění kolem koridoru však může naznačovat, že se postoj Izraele změnil.
Za jednoho rukojmího dáme pět milionů dolarů, nabídl Netanjahu v Gaze![]() |
Novináři amerického deníku analyzovali satelitní snímky pořízené nad centrální částí Gazy v posledních třech měsících. A zjistili, že tam izraelská armáda postavila nejméně devatenáct větších základen a desítky menších. Rychlost výstavby je přitom čím dál větší. Dvanáct z těchto základen bylo postaveno nebo rozšířeno letos na podzim.
Mnohé jsou dlážděné a oplocené, s kasárnami, přístupovými cestami a parkovišti pro obrněné vozy. Často jsou obklopené obrannými příkopy, valy a překážkami pro průjezd aut. Armáda však tvrdí, že se tam staví „z operativních důvodů“. „Cokoliv, co se tam postavilo, se dá za den zase zbourat,“ říká mluvčí izraelských sil Nadav Šošani.
K demolicím pak řekl, že budovy využívali palestinští radikálové, ať už jako skrýš nebo pozorovací stanoviště. Podle izraelských vojenských analytiků je nyní méně pravděpodobné, že by se členové Hamásu vkradli k izraelským jednotkám hlídkujícím v koridoru Netzarim nebo k izraelským základnám, když je oblast prakticky srovnána se zemí.
Někdejší ředitel tajné služby Šin Bet a současný ministr zemědělství Avi Dichter ovšem míní, že se vojáci připravují minimálně na vleklou bitvu. „Izrael hodlá v Gaze zůstat dlouho. Rozhodně nejsme na začátku konce, protože před sebou pořád máme spoustu práce,“ řekl. Brigádní generál ve výslužbě Amir Avivi pak dodává, že podle mnoha armádních velitelů už „odchod a separace nejsou možností“.
„Proto to také všechno budují. Fakta mluví sama za sebe,“ zdůrazňuje. Někteří ministři Netanjahuovy vlády pak podle NYT zmínili, že by vojenská správa Gazy mohla vést i k budování nových židovských osad. Izrael se z Pásma stáhl v roce 2005, včetně osadníků. Možnost, že by se tam vrátili, však premiér vyloučil. Do koridoru Netzarim, který se jmenuje právě po jedné z bývalých osad, se vydal během vzácné listopadové návštěvy Gazy.
Izraelští vojáci tam podle něj „odvádějí úžasnou práci“. „Dosáhli excelentních výsledků, pokud jde o náš důležitý cíl – že Hamás už v Gaze nebude vládnout,“ prohlásil.
Podle izraelského listu Haarec výstavba probíhá i v dalších oblastech palestinského území. Armáda rozšiřuje silnice, staví hlídková stanoviště a zavádí dlouhodobě využitelnou infrastrukturu včetně vodovodní, odpadové a elektrické sítě. A také cesty, které dříve vedly k židovským osadám. Podle jednoho z důstojníků sloužících v Gaze „se IDF nestáhne před rokem 2026“.
„Když vidíte, jak se tady asfaltují silnice, je jasné, že to není určeno pro pozemní manévry nebo pro nájezdy vojsk na různá místa. Tyto cesty vedou mimo jiné do míst, odkud byly odstraněny některé osady. Nevím o žádném záměru je znovu vybudovat, to nám výslovně neřekli. Ale každý chápe, kam to směřuje,“ poznamenal.
ANALÝZA: Špatná zpráva pro Írán. Trump může překreslit mapu Blízkého východu![]() |
Další voják zase popsal, jak to momentálně vypadá na zmíněných základnách.„Spali jsme ve vyztužených kontejnerech s elektrickými zásuvkami, klimatizací a vším možným, bylo to na vyšší úrovni než na většině základen, kde jsem během své služby sloužil. Měli jsme mléčnou a masnou kuchyni, přivezli synagogu, a válečná místnost byla také uvnitř chráněného kontejneru,“ řekl důstojník, který koncem léta sloužil na základně poblíž koridoru Netzarim.
Měl prý pocit, že se jedná o další linii v pohraniční oblasti Gazy nebo na Západním břehu Jordánu, nikoli o dočasnou základnu v nebezpečné zóně. „Chodili jsme bez helem a bez ochranných vest. Uvnitř stanoviště jsme hráli fotbal. Skoro každý večer jsme venku grilovali maso. Neměli jsme pocit, že jsme ve válečné zóně,“ dodal.
V oblasti, kde před útokem Hamásu a následnou vojenskou operací Izraelců žilo kolem půl milionu lidí, teď podle Haarecu zůstává zhruba 20 tisíc palestinských obyvatel.