„Dvoustátní řešení? Palestinský stát v srdci izraelského území by bylo řešením – řešením pro ty, kteří nás chtějí zničit. Nedovolíme, aby se to stalo,“ uvedl podle prohlášení ministerstva zahraničí Saar.
Vznik Státu Palestina v hranicích z roku 1967 a s hlavním městem ve východním Jeruzalémě by podle něj bylo pro Izrael sebevražedným krokem. „Vystavilo by to nebezpečí střediska, ve kterých je izraelská populace, a zatlačilo Izrael do hranic, které by nedokázal bránit,“ řekl.
Záměr uznat v září Stát Palestina v posledních týdnech oznámily Británie, Francie, Kanada či Austrálie. Palestinský stát by tak uznávaly zhruba tři čtvrtiny států zasedajících v OSN. Izraelští vládní politici či prezident Jicchak Herzog rozhodnutí kritizují, protože podle nich to lze vnímat jako odměnu pro palestinské teroristické hnutí Hamás.
„Založte si ho u sebe“
„Pokud velké státy jako Francie či Kanada chtějí ustanovit palestinský stát na svém území, tak to mohou, mají dost území. Ale tady, na izraelské půdě, se to nestane,“ uvedl Saar.
Austrálie uzná Palestinu jako samostatný stát. Je to naděje na mír, řekl premiér |
Se vznikem arabského státu na území bývalého Britského mandátu Palestina počítala rezoluce OSN z roku 1947. Rezoluce OSN 242 z roku 1967 pak nařizovala odchod izraelské armády z území zabraných při šestidenní válce z téhož roku. Palestinské organizace vyhlásily nezávislý stát na konci roku 1988 a přihlásily se k zásadám rezolucí OSN. Pro dvoustátní řešení se v současné době vyjadřuje velká část zemí.
Za produktivní nepovažuje uznání Státu Palestina v současné situaci šéf české diplomacie Jan Lipavský. Česko je podle Lipavského zastáncem dvoustátního řešení izraelsko-palestinského konfliktu, ale k takovému kroku musí vést vzájemná dohoda, řekl ministr na konci července.
Izrael jedná o přesunu Palestinců do Jižního Súdánu
Izrael mezitím jedná s Jižním Súdánem o možnosti přesunout do této africké země Palestince z Pásma Gazy, uvedla agentura AP, která se odvolává na šest svých nejmenovaných zdrojů. V zemi je dnes na návštěvě náměstkyně izraelského ministra zahraničí Šarren Haskelová. Izrael informaci nekomentoval, Jižní Súdán ji označil za nepodloženou.
Podle agentury AP není jasné, jak daleko obě země v rozhovorech pokročily. Jižní Súdán však podobně jako Pásmo Gazy čelí válce a vážnému nedostatku potravin. Jižní Súdán by však podle pozorovatelů na požadavek Izraele mohl přistoupit ve snaze posílit vzájemné vztahy.
Izrael informaci agentury AP nekomentoval, izraelští představitelé se však dlouhodobě vyslovují pro odchod Palestinců z Pásma Gazy, kde žijí asi dva miliony lidí. „Myslím, že je správné, a to i z hlediska válečných zákonů, jak je znám, umožnit populaci odejít (z Pásma Gazy),“ řekl v úterý izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Palestinci ale podle AP odmítají trvalé vysídlení, ačkoliv by část z nich mohla souhlasit s dočasným odchodem v době trvání války.
Kam s Palestinci? Do Súdánu a Somálska. USA a Izrael už kontaktovaly tamní vlády |
Náměstkyně ministra zahraničí Haskelová je prvním takto vysoce postaveným izraelským činitelem, který oficiálně navštívil Jižní Súdán, píše portál The Times of Israel. Náměstkyni přijme prezident Salva Kiir a další vysocí představitelé země.
Ministerstvo zahraničí Jižního Súdánu informaci agentury AP odmítlo. „Ta tvrzení jsou nepodložená a nereflektují oficiální postoj a politiku Republiky Jižní Súdán,“ uvedlo ministerstvo na síti X.
Plány či nápady na přesun Palestinců z Pásma Gazy mezinárodní i palestinské organizace dlouhodobě kritizují. Mohlo by jít podle nich o nucené vysídlení, které porušuje mezinárodní právo. Po nástupu do úřadu často mluvil o přesunu všech Palestinců z Pásma Gazy americký prezident Donald Trump. Plán odmítly prakticky všechny země, které se k němu vyjádřily, podpořili ho však izraelští vládní politici.
