Očekává se, že členové Knesetu si ve středu odslouží další noční směnu. Na jednacím stole je po státním rozpočtu silně kritizovaná soudní reforma. Ta podle analytiků výrazně zvýší politickou kontrolu nad procesem jmenování soudců v zemi a dramaticky sníží vliv soudnictví na jmenování do Nejvyššího soudu. Premiér Benjamin Netanjahu tvrdí, že v ohrožení není demokratická vláda, jako spíše ta byrokratická.
Analytici mají obavy z politizace soudnictví, čímž by došlo ke zrušení jediné pojistky proti zneužívání moci zákonodárnou většinou. Vládě by se podřídil soudní systém a omezila by se jeho nezávislost. Izrael, jako demokracie bez ústavy, stojí na silném a nezávislém Nejvyšším soudu, fungujícím jako ona pojistka, která případnému zneužití moci zabrání.
Ponocovat se bude, neboť se opozice na kontroverzní legislativu připravila a podala 71 023 námitek. Nový zákon má být jakýmsi kompromisem k předešlé reformě, jež vyhnala statisíce občanů do ulic k protestům a vojáky a rezervisty vyburcovala k bojkotu služby pro „nedemokratický stát“.
Čistky kritiků
Nová legislativa nezůstala bez odezvy ani z nejvyšších pater. Výtky měla i izraelská generální prokurátorka Gali Baharav-Miaraová, která ze své pozice, na rozdíl od české legislativy, rozhoduje o stíhání i o zákonnosti vládních kroků. Odpovědí na kritiku kabinetu bylo zahájení procesu jejího odvolání.
Miarová by nebyla první. Minulý pátek vláda vůbec poprvé v historii existence země odvolala šéfa vnitřní zpravodajské služby Šin Bet Ronena Bara. Podle premiéra Netanjahua „měl měkký přístup a nebyl dostatečně agresivní“.
Izraelská vláda poprvé v historii odvolala šéfa tajné služby. Kvůli útoku Hamásu |
S Barem měl premiér dlouhodobě spory mimo jiné i proto, že jako člen vyjednávacího týmu loni tlačil na rychlé uzavření příměří kvůli záchraně rukojmích. Také kritizoval vládu, že dostatečně nepostihuje násilí židovských osadníků na okupovaném Západním břehu vůči palestinským obyvatelům, což se pravicové vládě, jež podporuje osadnictví, nelíbilo.
Oficiální verzí vyhazovu šéfa zpravodajské služby byla údajně ztráta důvěry po útoku teroristického hnutí Hamás na Izrael v říjnu 2023. Bývalý izraelský ministr obrany Avigdor Lieberman tvrdil, že zodpovědnost by na sebe měl vzít hlavně premiér a rezignovat. To samé má chtít od dalších, kteří útoku nezabránili.
Opposition protesters have illegally blocked entrances to the Knesset. MK Almog Cohen tried to enter on foot. https://t.co/0VS13g63Rb
„Největší krádež historie země“
Vláda si v noci na úterý upevnila pevnou půdu pod nohama, jelikož Kneset přes hlasitý odpor schválil rekordní státní rozpočet pro rok 2025. Zažehnala tak šibeniční termín 31. března, kdy by v případě neschválení následovaly nové volby.
Rekordně vysoký rozpočet činí 755 miliard šekelů (4,7 bilionu korun), oproti předchozímu roku se zvýšily výdaje o 21 procent. „Je to válečný rozpočet a dá–li Bůh, bude to také rozpočet na vítězství,“ okomentoval astronomickou cifru ministr financí Bezalel Smotrič.
Opoziční předák Jair Lapid to naopak označil za „největší loupež v historii země“. Kritiku schytaly škrty ve výši tří miliard NIS (18,8 miliard korun) napříč různými ministerstvy – což dopadne na platy pracovníků veřejného sektoru, jako jsou učitelé a sociální pracovníci. Nedotkne se to ale prostředků pro ultraortodoxní vzdělávací instituce a ministerstva, které za vládou stojí.
Počínání vlády a nové zákony zapříčinily protesty před parlamentem. Demonstranti zablokovali silnici k budově. Ministry musela doprovázet do Knesetu početná ochranka. Ultrapravicový politik Almog Cohen televizní stanici Channel 7 řekl, že byl na do práce cestě „brutálně napaden“.
