Syrská observatoř pro lidská práva (SOHR) uváděla, že Izraelci v pátek provedli údery na vojenské objekty v okolí Damašku, při nichž zemřeli tři Syřani a tři lidé nesyrského původu spolupracující s libanonským hnutím Hizballáh. Terčem útoku byla podle zdrojů SOHR vojenská základna al-Mezzeh a íránský sklad.
Útok potvrdil i izraelský list Jerusalem Post, který zmiňoval poněkud odlišná čísla zemřelých, a sice alespoň pět zemřelých syrských vojáků a sedm členů šíitských milicí nesyrského původu včetně čtyř Íránců.
Jerusalem Post je konkrétnější ohledně toho, co se nacházelo ve skladu. Uvádí, že se v něm kompletovaly elektronické díly a čipy používané k výrobě raket a dronů. Zkompletovaná zásilka měla pokračovat na neznámé místo, nabízí se možnost, že drony mířily k ruským kupcům.
Moskva nyní čelí podezření, že íránské drony hodlá použít na Ukrajině. Při své návštěvě Blízkého východu americký prezident Joe Biden prohlásil, že ruští činitelé navštívili íránské letiště, aby viděli bezpilotní letouny v akci.
Ukrajina úspěšně likviduje ruské logistické zázemí, Putin jednal v Íránu |
Ruská agentura TASS citovala íránského činitele, podle něhož Teherán už „připravil zbraně a vybavení pro export do spřátelených zemí“. Írán oficiálně tvrdil, že se nehodlá do války jakkoliv zapojovat, ale že vojenská spolupráce s Ruskem je dlouhodobější záležitost.
Zatímco SOHR zprvu nepsala, k čemu je sklad přesně používán, později nepřímo potvrdila, že cílem byly íránské drony. „Nedávné izraelské bombardování syrských cílů a Íránských dronů bylo znamení odhodlání (izraelského premiéra Jaira) Lapida implementovat červenou linii,“ uvádí.
Napětí mezi Izraelem a Ruskem
SOHR útok dává do souvislosti s momentálním napětím mezi Ruskem a Izraelem kvůli válce na Ukrajině. Ruské ministerstvo zahraničí obvinilo Izrael, že podporuje „neonacistický režim“ v Kyjevě, Tel Aviv zvláště rozčílil výrok ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova, že Židé byli největšími antisemity. Celou diplomatickou roztržku musel žehlit i samotný šéf Kremlu Vladimir Putin.
Server Defense One podotýká, že Izrael se obává íránského tlaku na Rusko, aby zasáhlo proti izraelským úderům na své vojenské cíle v Sýrii. Ačkoliv Írán a Rusko jsou v Sýrii blízkými spojenci, Moskva si pragmaticky v složitém geopolitickém bludišti na Blízkém východě nechávala otevřená vrátka k Tel Avivu tím, že Izraeli nechávala proti Íránu a Hizballáhu na území Sýrie volné pole působnosti.
Obrat ve vztazích? Rusové vypálili v Sýrii rakety proti izraelským letounům |
Právě kvůli této bezpečnostní politice se Izrael pokoušel nerozhněvat Rusko přílišným podpořením Ukrajiny. Bývalá izraelská politička, analytička Ksenia Svetlovová, varuje, že tato politika může den ze dne zmizet, protože izolované Rusko je mnohem závislejší na Íránu. A tato nová „osa zla“ tvořená ještě Běloruskem a Severní Koreou se vlivem nátlaku Teheránu může stát přímým nebezpečím pro Izrael.
Izrael už nyní sleduje drony svého úhlavního nepřítele v regionu se značným znepokojením. V posledních letech provedl řadu úderů mířících právě na íránské bezpilotní letouny. „Tohle není nová fronta, ale k akcím bude docházet mnohem častěji a budou více agresivní,“ řekl Defense One nejmenovaný činitel z izraelského ministerstva obrany.
Íránské drony jako znak zoufalství Ruska
Analytici však pochybují, že by i Kyjev měl mít z íránských bezpilotních letounů obavy. Poukazují na to, že ukrajinské bojiště, kde jsou používány moderní techniky k detekci a ničení dronů, je dost odlišným a mnohem složitějším terénem ve srovnání s Blízkým východem.
„Všechny íránské drony zasahují jen statické cíle. Jsou zaměřené na infrastrukturu,“ podotýká bývalý příslušník amerických výzvědných služeb specializující se na Írán Michael Pregent. „Rusové, kteří budou trénovat s íránskými drony, zjistí, že musí být opravdu zoufalí, když používají tyhle věci. Tohle je pro ruskou armádu krok zpátky,“ dodává.
Válčit s dronem je chirurgie. Nemáme prostor na emoce, říká pilot Bayraktaru |
„Že Rusové musí k Íráncům pro vojenskou podporu, odhaluje kus jejich zoufalství,“ říká též analytik John Drennan z Institute of Peace. Podle šéfa CIA Williama Burnse příklon Moskvy k Teheránu reflektuje „nedostatky dnešního ruského obranného průmyslu a potíže, kterým čelí kvůli svým značným ztrátám a při doplňování svých zásob“.
Doposud to byl Írán, který se obracel na Rusko. „Pokud bych teď byl Íráncem, byl bych šťastný jako blecha, že jsem poprvé instruktor Rusů a ne jejich učeň,“ vysvětluje profesor politologie na Univerzitě George Masona Mark N. Katz současnou změnu vztahu mezi Íránem a Ruskem.
