Americký prezident Donald Trump si po izraelských úderech na Írán volal s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, íránským prezidentem Masúdem Pezeškjánem – a Vladimirem Putinem. Šéf Bílého domu vyjádřil myšlenku, že ruský prezident může být v jednání o ukončení konfliktu mezi Íránem a Izraelem prostředníkem.
Trump během telefonického rozhovoru se šéfem Kremlu mluvil více o dění na Blízkém východě než o Ukrajině. Navzdory tomu, že Rusko se vzpírá snaze Spojených států docílit pokroku v mírových jednáních. Podle pozorovatelů dramatické blízkovýchodní dění poskytlo Rusku jedinečnou příležitost odklonit pozornost od Ukrajiny a hrát znovu větší roli na mezinárodní scéně.
Think-tank Lowy Institute poznamenává, že ruská reakce na izraelské údery byla mnohem opatrnější, než by se dalo očekávat vzhledem ke vřelým vztahům mezi Ruskem a Íránem, které spolu uzavřely strategickou spolupráci. I když Moskva útoky odsoudila jako jako „nevyprovokované“ a „jasné porušení mezinárodního práva“, zároveň vyzvala obě strany k mírovým jednáním. Kreml uvedl, že izraelské obavy o íránský jaderný program lze vyřešit diplomatickou cestou.
Trojí hrozba z Íránu. Exšéf bezpečnosti vysvětluje, proč Izrael musel udeřit teď |
„Hlavním zájmem Moskvy je prokázat a posílit svůj globální význam. Rusko vidí svou roli jako šedou eminenci na Blízkém východě, která využívá své diplomatické znalosti, zkušenosti a vliv na všechny strany,“ vysvětluje think-tank. Podotýká, že není v zájmu Moskvy, aby Írán získal jadernou bombu. Rusko nabízí jako možný způsob zažehnání krize, že odebere z Íránu vysoce obohacený uran a přemění ho na palivo pro civilní reaktory.
Snaha o oslabení Ukrajiny
Vlivný moskevský oligarcha Konstantin Malofejev podle portálu The Washington Post (WP) naznačuje, že Rusko by mohlo využít svých vztahů s Íránem, aby jej přimělo k jednání o jaderné dohodě výměnou za to, že USA stáhnou svou podporu Ukrajině. „Pouze summit mezi Ruskem a USA, mezi Putinem a Trumpem, může uchránit svět před katastrofou,“ prohlásil. „Na pozadí toho všeho vypadají požadavky Kyjeva (na pomoc) směšně. Je načase, aby Američané nechali Ukrajinu na nás.“
„Čím více příležitostí má Putin k tomu, aby využil diplomatickou váhu Ruska a pomohl Washingtonu a Pekingu řešit světové problémy, tím více se vzdaluje roli válečného štváče a přibližuje se své vytoužené roli vysokého mezinárodního státníka,“ všímá si konzervativní portál The Spectator. „S každým novým konfliktem, zejména velkým blízkovýchodním požárem, význam ukrajinské války pro Západ trochu klesá,“ dodává.
Prokremelský ruský bezpečnostní analytik Sergej Markov též předvídá, že pozornost světa vůči Ukrajině bude slábnout. „Válka mezi Izraelem a Íránem pomůže úspěchu ruské armády,“ říká s tím, že Ukrajina může zapomenout na americké obranné systémy, které půjdou na Blízký východ. Kyjev ještě před vypuknutím současného dění uvedl, že slíbených amerických 20 tisíc raket protivzdušné obrany Washington poslal radši na Blízký východ.
Abys nedopadl jako Saddám, varuje íránského vůdce izraelský ministr |
Markov též poukazuje na to, že Rusko může jen těžit z růstu cen ropy, jejž konflikt mezi Izraelem a Íránem přinesl. Snížení dodávek ropy z Íránu podle něj navíc zvyšuje závislost Číny na ruských dodávkách, což může Peking potenciálně ještě více sblížit s Moskvou.
Hrozba pro „protizápadní“ koalici
Analytik nicméně varuje, že Rusko může ztratit významného spojence v regionu i na širší geopolitické scéně. „Ze strategického hlediska, pokud dojde ke změně režimu, bude protizápadní koalice menší,“ varuje Markov.
Někteří ruští pozorovatelé neskrývají znepokojení. „Situace se vyvíjí pro Rusko nebezpečným směrem,“ Konstantin Zatulin, šéf vlivného moskevského Institutu SNS, který má blízko k ruským bezpečnostním službám. Nejmenovaný ruský akademik citovaný WP upozorňuje, že pokud se izraelskému premiérovi podaří docílit změny režimu, nové vedení nebude zřejmě v jakémkoliv případě mít tak pozitivní přístup k Rusku.
Jaderná hora Fordó: Izrael na ni nemá bomby, ale Tom Cruise ji zničil. Přiletí zas? |
Rusko už ztratilo svého spojence v podobě syrského režimu prezidenta Bašára Asada. Jeho pozice na Blízkém východě tak výrazně oslabila.
„Důvěryhodnost Ruska v regionu byla v loňském roce podkopána, když Putin ukázal svou slabost, když nepodpořil Bašára Asada v jeho boji s džihádisty. Putin dal jasně najevo, že už není spolehlivý,“ podotýká Ruslan Sulejmanov z Institutu pro rozvoj a diplomacii na univerzitě ADA v Baku. Neschopnost udržet íránský režim při životě by pro Moskvu byla ještě větší ranou.
