„K 15. srpnu je hladomor potvrzen s opodstatněnými důkazy v governorátu města Gaza,“ uvedl panel nezávislých odborníků OSN pro potravinovou bezpečnost IPC. V nejhorším stupni nedostupnosti potravin a výživy se tam nachází 30 procent populace.
Na severu od města Gaza je pak situace podle IPC pravděpodobně stejně vážná či horší, panel tam však nemá dostatek informací. Do konce září se pak hlad může rozšířit i do oblastí kolem měst Chán Júnis a Dajr Balah.
Zda jde o hladomor, o tom oficiálně rozhoduje Nástroj pro klasifikaci potravinové bezpečnosti (IPC). To je mechanismus agentur OSN, regionálních orgánů a skupin poskytujících pomoc, který hodnotí situaci na základě souboru technických kritérií.
Netanjahu chce jednat o konci války. Izraelská armáda už je na předměstí Gazy |
V současné době podle IPC hladomoru čelí 514 tisíc obyvatel Pásma Gazy, přičemž tento počet může do konce září podle propočtů vzrůst na 641 tisíc. Hladomor byl podle IPC způsoben boji a blokádou humanitární pomoci a umocněn rozsáhlým vysídlováním obyvatelstva a zhroucením produkce potravin v pásmu.
IPC před hladomorem v Pásmu Gazy varoval už v červenci. Ve druhém nejvážnějším stupni špatně dostupné výživy se podle IPC teď nachází zhruba 1,1 milionu lidí, což je více než polovina obyvatel Pásma Gazy.
21. května 2025 |
Válka v Izraeli
Sledovat další díly na iDNES.tvVyužívat hladovění jako zbraně je válečným zločinem, řekl podle AFP Türk. „Nemůžeme dovolit, aby tato situace beztrestně pokračovala,“ uvedl generální tajemník OSN António Guterres a vyzval k okamžitému příměří, propuštění všech izraelských rukojmích a neomezenému přísunu humanitární pomoci.
„Zpráva IPC je úplnou lží. Izrael nesleduje politiku vyhladovění,“ oznámila kancelář izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Izraelské ministerstvo zahraničí uvedlo, že v Pásmu Gazy hladomor není. Dodalo, že v posledních týdnech pásmo „zaplavil“ masivní přísun základních potravin. Úřad izraelského ministerstva obrany pro palestinské civilní záležitosti (COGAT) označil zprávu IPC za nepravdivou a zaujatou.
Izrael zahájil plánovanou ofenzivu do Gazy. Nařídil povolat 60 tisíc záložníků |
IPC ve zprávě přiznává, že pomoc přepravovaná do Pásma Gazy se zvýšila v první polovině srpna. Její distribuci komplikují bezpečnostní a operační problémy. Současnou situaci podle zprávy ovlivnilo zastavení přepravy pomoci od března do května a pak nízké objemy pomoci v červnu a červenci. Jediné řešení situace vidí IPC v „okamžitém příměří a ukončení války“.
Palestinské teroristické hnutí Hamás sdělilo, že zpráva IPC ukazuje na „rozsah humanitární katastrofy“, které čelí Palestinci v Pásmu Gazy. Podle hnutí zpráva potvrzuje, že Izrael „používá hlad jako zbraň pro vedení války a genocidy proti civilistům“, napsala agentura AFP. Nařčení z genocidy Izrael dlouhodobě odmítá.
Podle pátečních údajů ministerstva zdravotnictví v Pásmu Gazy zemřelo v důsledku podvýživy už 271 lidí, včetně 112 dětí, píše agentura AP.
V uplynulých týdnech a měsících na existenci akutní podvýživy a hladovění v Pásmu Gazy upozorňovaly mezinárodní humanitární organizace, agentury OSN i mnohé západní vlády. Zároveň kritizovaly izraelskou vládu, že nejprve svou politikou úplné blokády pásma a později rozhodnutím povolit pouze omezený přísun humanitární pomoci do pásma vyvolává humanitární krizi.
Zlo vyhladíme a celá Gaza bude židovská, žádný hlad tam není, řekl izraelský ministr |
Humanitární situaci v Gaze označil za morální hanbu britský ministr zahraničí David Lammy. „Tuto katastrofu způsobenou lidmi vyvolalo odmítání izraelské vlády pustit do Pásma Gazy dostatečnou pomoc,“ řekl šéf britské diplomacie.
Za místa zasažená hladomorem v minulosti IPC označil oblasti v Somálsku (v roce 2011), v Jižním Súdánu (v letech 2017 a 2020) a v Súdánu (v roce 2024), píše Reuters. Páteční oznámení o hladomoru v Pásmu Gazy je tedy pátým globálně a prvním v regionu Blízkého východu.
Válka v Pásmu Gazy vypukla v říjnu 2023, kdy Izrael zahájil vojenskou ofenzivu v reakci na teroristický útok Hamásu a jeho spojenců, při němž ozbrojenci na jihu Izraele zabili na 1200 lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Od začátku války bylo při izraelských útocích v Pásmu Gazy podle údajů tamního ministerstva zdravotnictví zabito nejméně 62 192 Palestinců, uvedla AFP s tím, že OSN tato data považuje za spolehlivá.
