Když Idit Segalová loni slavila padesátku, vybrala si netradiční dárek. Rozhodla se darovat svou ledvinu někomu úplně cizímu. Učitelka mateřské školy ze severního Izraele, hrdá vlastenka, podle svých slov doufala, že její volba bude v zemi neutichajících konfliktů příkladem velkorysosti.
K rozhodnutí jí podnítilo vyprávění jejího dědečka, přeživšího holokaustu, jenž jí nabádal ke smysluplnému životu. Segalová kontaktovala skupinu spojující dárce a příjemce a zahájila devítiměsíční cestu. Na jejím konci se ukázalo, že je vhodnou dárkyní pro tříletého Palestince z Pásma Gazy.
„Neznáš mě, ale brzo si budeme blízcí, protože moje ledvina bude tvá,“ napsala Segalová chlapci, jehož rodina si nepřála být s ohledem na citlivost spolupráce s Izraelci jmenována. „Doufám, že se operace podaří a ty se dočkáš dlouhého, zdravého a smysluplného života,“ dodala.
„Těsně po jedenáctidenní válce jsem zahodila hněv a frustraci a viděla jsem jen jednu věc. Naději na mír a lásku. A pokud nás bude víc, nebudeme mít o co bojovat,“ popsala Segalová s odkazem na nedávné boje s palestinskou teroristickou organizací Hamás.
Konflikt začal 10. května kvůli nepokojům v Jeruzalému a izraelskému záměru vystěhovat několik palestinských rodin z východního Jeruzaléma. Boje skončily příměřím 21. května. V Gaze je nepřežilo 254 lidí, včetně 60 dětí a 39 žen. Na izraelské straně bylo 13 mrtvých včetně dvou dětí.
Rodina nemá pro rozhodnutí pochopení
V měsících mezi rozhodnutím Segalové a transplantací, která se odehrála 16. června, se v ženině rodině odehrálo několik sporů. Její manžel a nejstarší z jejích tří dětí, dvacetiletý syn, byli proti plánu. Její otec s ní přestal mluvit. „Podle nich jsem zbytečně riskovala život,“ říká Segalová.
Ztráta tří příbuzných při palestinských útocích, včetně rodičů jejího otce, situaci ještě zkomplikovala. „Moje rodina byla opravdu proti. Můj manžel, moje sestra, její manžel. A nejméně mě podporoval můj otec,“ líčí s tím, že když se dozvěděla o chlapcově identitě, nechala si ji měsíce pro sebe.
Jedenáct dnů, které změnily Izrael. Škody jsou nedozírné |
„Nikomu jsem to ze začátku neřekla. Jestli reakce na dárcovství byla tak tvrdá, bála jsem se, co s rodinou udělá skutečnost, že ledvinu dostane Palestinec,“ popsala Segalová podle serveru US News.
Izrael od roku 2007, kdy se Hamás chopil v Gaze moci, udržuje nad pásmem přísnou blokádu. Vzhledem k tomu, že systém zdravotní péče je v Gaze v dezolátním stavu, Izrael z humanitárních důvodů uděluje malému počtu vážně nemocných pacientů povolení ke vstupu za účelem léčby.
Ledvina za ledvinu
Výměnu orgánu koordinovala jeruzalémská organizace Matnat Chaim. Její šéfka Sharona Shermanová uvedla, že případ chlapce byl komplikovaný.
Izraelská nemocnice jeho otci, jenž nebyl pro svého syna vhodným dárcem, podle Shermanové nabídla, že pokud dá svou ledvinu izraelskému příjemci, chlapec půjde „okamžitě na začátek seznamu“.
Stejného dne, kdy syn dostal ledvinu od Segalové, otec daroval tu svou pětadvacetileté izraelské matce dvou dětí. V některých zemích není taková reciprocita povolena, protože vyvolává otázku, jestli dárce nebyl k darování orgánu donucen. Etika dárcovství orgánů je založena na zásadě, že dárci by měli dávat z vlastní svobodné vůle a nic za to nedostávat.
Děti, nástroj propagandy. V konfliktu Gaza - Izrael je využívají obě strany |
Pro Segalovou ale dar, jenž v její rodině vyvolal bouři, dosáhl více, než na začátku doufala. Její ledvina zachránila chlapcův život, vedla k dalšímu dárcovství a navázala nová spojení mezi členy věčně válčících skupin. Segalová chlapce po operaci navštívila a je v kontaktu s jeho rodiči.
Ačkoli rodina s jejím rozhodnutím stále nesouhlasí, podle Segalové ho teď nyní více chápe. „Když jsem svému otci v předvečer transplantace řekla, že mou ledvinu dostane palestinský chlapec, chvíli bylo hrobové ticho,“ popsala. „No, také potřebuje žít,“ opáčil po chvíli její otec.
