Dosavadní mezinárodní Ben Gurionovo letiště, dříve známé pod jménem Lod, založili Britové v roce 1936. A tedy ještě předtím, než vznikl Stát Izrael.
Dnes samozřejmě Ben Gurionovo letiště vypadá úplně jinak, Izraelci mu dali zcela novou tvář a jeho terminál 3 je architektonickým skvostem. Avšak Ramonovo letiště, které se nachází v Negevské poušti, ho překoná. Má být doslova chloubou Izraele – i pokud jde o bezpečnost.
Přitom Ramonovo letiště stojí na horké půdě i v přeneseném slova smyslu. Je totiž v úzkém pruhu mezi Egyptem, kde na Sinaji armáda svádí boje s Islámským státem, a Jordánskem. Před případnými útoky ho po obvodu chrání vysoký plot, který se podle médií táhne po hranici s Jordánskem v délce 34 kilometrů, a také 4,5 kilometru dlouhá elektronická bariéra.
Bezpečnost přistávajících i vzlétajících letadel na zhruba 3,5kilometrové dráze pak zajišťují nejmodernější technologie. Mimo jiné například síť senzorů reagujících na protitankové granáty či rakety, které by na letadla mohli teroristé z okolních států vypálit.
I tak se tam mají turisté přes skleněné stěny kochat výhledy na poušť, konkrétně na údolí Timna. Architekti si dali záležet, aby letiště splynulo s okolím. Jeho budova připomíná velký pouštní valoun.
Vzpomínka na astronauta
Nové letiště, které vyšlo na 485 milionů dolarů, nese jméno po Ilanu a Assafovi Ramonových. První byl izraelský astronaut, který v roce 2003 zahynul při pádu amerického raketoplánu Columbia, ten druhý byl jeho syn. I jeho život skončil předčasně. O šest let později zemřel při havárii stíhačky F-16.
Nové letiště zatím uvítají hlavně cizinci. Mezinárodní letiště Ovda, které dosud bylo Ejlatu nejblíž, bylo totiž od tohoto letoviska na břehu Rudého moře vzdálené 60 kilometrů. Navíc bylo přestavěno z vojenského letiště, stejně jako J. Hozmanovo. To je sice přímo v Ejlatu, ale sloužilo výhradně pro domácí lety.
Od Ramonova letiště, které je od Ejlatu 18 kilometrů, se nyní očekává, že odstartuje rozvoj jihu země. J. Hozmanovo letiště bude zrušeno a uvolní místo hotelům. Ejlat je totiž ideální destinace, slunce tu svítí celý rok.
Nemá ovšem lákat jen Evropany anebo Rusy. „Cílem je posílit Ejlat tak, aby mu Izraelci dávali přednost před jinými destinacemi,“ prohlásil ministr dopravy Jisrael Kac, když s izraelskými aerolinkami Arkia při inauguraci na Ramonově letišti přistál. Loni téměř každý druhý Izraelec vycestoval na dovolenou do zahraničí, pokud jde o koupání v moři, vede u nich Řecko a Kypr.
I pro případ nouze
Z Tel Avivu na Ramonovo letiště je to padesát minut letu. Ben Gurionovu letišti, které už nyní nápor cestujících hůře zvládá, by mělo to Ramonovo, pokud jde o mezinárodní linky, odlehčit. Zatím se na něj chystají především nízkonákladové společnosti. Je tu totiž jeden problém, ještě k němu nevedou koleje, které by ho spojily se severem země.
Železnicí by se měli lidé dostat na jih – do centra Ejlatu – za pouhých deset minut. V porovnání s dneškem to až takový rozdíl nebude. Avšak až se za zhruba šest let (takový je zatím odhad) postaví trať na sever, cesta například do 300 kilometrů vzdáleného Tel Avivu by měla trvat jen dvě hodiny. Zatím však trať ze severu končí někde na půl cesty – v Beerševě. Do Ejlatu se dá pokračovat jen autobusem, nebo autem.
Podle listu Jerusalem Post se odhaduje, že Ramonovo letiště za zhruba deset let odbaví ročně přes čtyři miliony cestujících. Kapacity na to má, při jeho stavbě se totiž počítalo i s tím, že by v případě nouze přebíralo letadla i z Ben Gurionova letiště.
Například může pomoci v situacích, jaká nastala v roce 2014, kdy Palestinci z Gazy ostřelovali Izrael desítkami raket denně. Některé mířily až na Jeruzalém nebo Tel Aviv. Jedna z nich tehdy dopadla jen pět kilometrů od Ben Gurionova letiště. USA tam tehdy na 48 hodin zakázaly svým letadlům přistávat. Lety do Izraele zastavily i mnohé evropské společnosti. V takových chvílích teď bude moci zajišťovat spojení se světem právě Ramonovo letiště.
