Jaký vzkaz podle vás Izrael tímto útokem vysílá? Je v souladu s dosavadní izraelskou bezpečnostní strategii vůči Íránu?
Izrael ukázal, že není ochoten přistoupit na to, aby Írán disponoval jadernou zbraní. Je to jeho dlouhodobá politika, možná jedna z mála věcí, ve které je izraelská politická reprezentace sjednocená a konzistentní. Jadernými zbraněmi vyzbrojený Írán představuje pro Izrael existenční hrozbu. Izraelská bezpečnostní strategie vůči Íránu je posledních 20 let v zásadě setrvalá. Samozřejmě, spekulovalo se, jestli je Izrael připraven na takový útok. Jestli má vojenskou kapacitu íránský jaderný program výrazným způsobem poškodit. A to se budeme dozvídat postupně i s ohledem na to, že Izrael plánuje ještě i další útoky.
Jak zásadní rána je to pro íránskou armádu? Ztratila několik svých vrchních představitelů včetně šéfa revolučních gard Hosejna Salámího.
Je to obrovský zásah – největší útok proti Íránu od íránsko-irácké války. Izrael byl dobře připraven, zasáhl extrémně citlivá místa. Útok ukázal, že izraelská znalost íránské vojenské infrastruktury je značná. Izrael má zřejmě na těch nejcitlivějších místech lidi, kteří mu poskytují informace.
Irena Kalhousová Vysokoškolská pedagožka a ředitelka Herzlova centra izraelských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Specializuje se na Izrael, arabsko-izraelský konflikt nebo bezpečnost na Blízkém východě. |
Začínáme se dozvídat o tom, že izraelská tajná služba Mosad vybudovala přímo v Íránu základnu, odkud vyslala drony proti vojenským cílům. Připomíná to akci, kterou jsme nedávno viděli v Rusku ze strany ukrajinské tajné služby. V případě Izraele to ale vypadá jako dlouhodobější a rozsáhlejší operace.
To je samozřejmě pro íránský režim obrovská reputační rána, kterých ale zároveň už utrpěl hodně. Izraeli se například vloni v červenci podařilo zabít v Teheránu v ubytovacím zařízení Revolučních gard vysokého představitele palestinského Hamásu Ismaíla Haníju. To už samo o sobě ukázalo, jak hluboko je Izrael schopen proniknout do íránského bezpečnostního aparátu.
Jaké reakce vyvolal útok mezi obyvateli Íránu? Dá se očekávat spíše posílení národní jednoty, nebo i vnitřní kritika režimu?
Myslím, že Íránce to do určité míry sjednotí. Protože je to útok proti jejich zemi. Současně ale víme, že íránský teokratický režim je velmi nepopulární a u moci se drží i díky používání brutální síly proti politickým oponentům. A pokud se Íránu nepodaří ukázat sílu, pokud se ukáže, že je to spíše papírový tygr, mohlo by to i motivovat vnitřní opozici k protestům.
Mosad udeřil z dronové základny přímo v Íránu, operaci plánoval roky |
Jak na tento incident zareagují klíčoví regionální hráči jako Saúdská Arábie či Spojené arabské emiráty? Část z nich už úder v pátek důrazně odsoudila.
Myslím, že ho odsoudí, ale zároveň budou sami rádi, pokud se podaří íránský jaderný program výrazně oslabit. Kdyby to mělo nakonec ohrozit i režim samotný, tak ani kvůli tomu příliš smutní nebudou.
Ale pochopitelně například Saúdská Arábie má velké obavy, aby součástí íránské odvety nebyla třeba její ropná zařízení. Celkově je samozřejmě destabilizace regionu něco, co si tradiční arabské monarchie, které jsou ekonomicky stále značně závislé na obchodu s ropou, nepřejí. V momentě, kdy Írán například začne útočit na ropné tankery v Perském zálivu, tak to bude mít zásadní dopad na ekonomiky těchto zemí.
Jakou roli v zákulisí hrají USA a jak mohou dnešní události zkomplikovat jejich snahy o zmírnění napětí v regionu?
O klidu v regionu se nebude dát v příštích několika týdnech mluvit. Myslím, že USA budou muset do konfliktu dříve či později vstoupit. Je otázka, jestli se omezí na pomoc Izraeli při zvládání odvety ze strany Teheránu, nebo jestli se do útoků proti Íránu zapojí napřímo.
Navíc Írán hrozí, že při odvetě bude útočit i na americké cíle v regionu Blízkého východu. Pak bude prezident Donald Trump postaven před úplně novou situaci. Měl pocit, že svou autoritou dokáže vyřešit všechny velké světové konflikty během několika málo dní. Místo toho se může během chvíle ocitnout v konfliktu, ve kterém, co se rozsahu týče, Amerika dlouho nebyla.
Sabotáž Trumpových snah? Úder na Írán naznačuje rozdílné zájmy USA a Izraele |
Hrozí podle vás širší regionální konflikt, nebo zatím stále existuje prostor pro deeskalaci? Jaké scénáře teď připadají v úvahu?
Myslím, že konflikt mezi Izraelem a Íránem bude v příštích dnech eskalovat. Samozřejmě potenciál pro rozšíření tam je, ale nemyslím si, že bude mnoho arabských zemí v regionu, které by chtěly bojovat na straně jednoho nebo druhého. Írán může prostřednictvím svých spojenců, tzv. proxies, zatáhnout do konfliktu třeba Irák, ale už ne Sýrii, která dala po změně režimu jasně najevo, že se vůči Íránu vymezuje.
Také libanonský Hizballáh už oznámil, že nebude na útoky Izraele proti Íránu reagovat. Hnutí je po své válce s Izraelem značně zdecimované. Tím, že Izrael strašně oslabil proíránské aktéry v regionu, tak se domnívám, že to bude primárně válka mezi Izraelem a Íránem, možná za účasti USA.
Jak izraelská veřejnost vnímá tento úder? Odráží se v něm spíše pocit bezpečnostní nutnosti, nebo sílí obavy z odvety a další eskalace?
Myslím, že obojí. Izraelci věděli, že Írán představuje nebezpečí a že k tomu útoku může dojít. V izraelské televizi už od rána analyzují akci letectva a tajných služeb a mnozí analytici neskrývají obdiv. Ale to neznamená, že obyvatelé nemají strach z toho, co přijde v následujících hodinách a dnech. Zásobují se jídlem a je jim jasné, že příští dny možná stráví v krytech a může dojít ke ztrátám na životech. Íránská odpověď může být masivní.
Íránská odveta. Izrael sestřeloval drony už nad sousedy, ničilo je také Jordánsko |
Do jaké pozice to staví izraelskou armádu, která se kromě Íránu soustředí také na svou ofenzivu v Pásmu Gazy?
Myslím, že se nachází v dobré pozici. Izrael se na útok proti Íránu chystal velmi dlouho a je to odlišný druh vojenské operace než v Gaze. Je to záležitost letectva, protiraketové obrany a tajných služeb. Je otázka, jak bude nyní izraelská protiletecká a protiraketová obrana zahlcená, pokud bude Írán schopen silně udeřit. To ale zatím nevíme, protože Izrael zjevně útočil na jeho odpalovací rampy a zřejmě zničil spoustu jeho balistických raket už na zemi i právě proto, aby ta očekávaná odpověď Íránu nebyla natolik masivní, aby zahltila izraelskou protileteckou obranu.
Každopádně bude záležet na tom, jak moc bude tento konflikt eskalovat. Pak se teprve ukáže, jak je izraelská armáda, ale také společnost, připravena zvládat konflikt na dvou frontách.
