Trump ještě několik hodin před útokem uváděl, že Spojené státy chtějí vyřešit záležitost íránského jaderného programu diplomatickou cestou. Jeho speciální vyslanec pro Blízký východ Steve Witkoff se připravoval zamířit do Ománu, aby jednal s íránskými představiteli. Šéf Bílého domu upozorňoval, že nechce, aby Izrael na Írán zaútočil, protože by to mohlo vyjednávání zhatit. „Vlastně by to mohlo pomoci. Ale taky by to mohlo vše zničit,“ dodal.
Rozdíl mezi Trumpovou oficiální pozicí a izraelským počínáním neušel pozorovatelům. Útok židovského státu podle listu The Guardian naznačuje kolaps snahy amerického prezidenta zkrotit izraelského premiéra. Podotýká, že američtí činitelé údajně očekávali, že Izrael počká s údery do doby, než Washington vyčerpá všechny vyjednávací možnosti. Podle listu The Wall Street Journal Trump tlačil na Netanjahua, ať žádný útok neprovádí.
Izrael při útoku na Írán zasáhl klíčový jaderný ústav. Zabil i šéfa revolučních gard |
„Zjevně nyní panují určité nejasnosti a rozdíly mezi postojem Spojených států a Izraele,“ podotýká ředitel blízkovýchodních programů think-tanku Atlantická rada William Wechsler. Americké ministerstvo zahraničí se od izraelské akce distancovalo, podle Wechslera by se k ní však Izrael bez vědomí svého spojence těžko odhodlal. Trump přiznal, že o plánech Izraele věděl, USA ještě před současnými událostmi začaly stahovat část personálu ze svých ambasád v regionu.
Snaha zmařit jaderné rozhovory?
I když Trump vyjádřil touhu v rozhovorech pokračovat, Teherán už oznámil, že pozastaví jednání s USA na neurčito. Americký senátor za Demokratickou stranu Chris Murphy tvrdí, že „jasným“ cílem izraelského úderu bylo „zmařit jednání Trumpovy administrativy s Íránem“. Podle něj je „dalším důkazem, jak málo respektu světové mocnosti, včetně našich vlastních spojenců, k prezidentu Trumpovi mají“.
Izrael tvrdí, že k útoku musel přistoupit, protože Írán pokračuje v jaderném programu, který je přímým ohrožením židovského státu. Magazín The Economist uvádí, že izraelští zpravodajci věří, že Teherán zneužívá rozhovory s USA jako zdržovací taktiku, zatímco spěchá s kritickou fází svého jaderného ozbrojování. Útok přišel poté, co rada guvernérů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) poprvé za posledních 20 let oficiálně konstatovala, že Írán neplní závazky týkající se svého jaderného programu.
Íránská odveta. Izrael sestřeloval drony už nad sousedy, ničilo je také Jordánsko |
Portál Times of Israel podotýká, že zatímco mezi Západem a Íránem kvůli záležitosti rostly neshody, nikdo proti Teheránu nečinil konkrétní opatření. Všímá si též, že Izrael se v poslední době snaží ukázat, že je schopen jednat sám, bez pomoci USA.
Podle Jasona Brodskyho, ředitele organizace za denuklearizaci Íránu United Against a Nuclear Iran, Izrael v poslední době začal být sebevědomější ve vojenských akcích díky svým úspěchům proti hlavnímu spojenci Íránu, libanonskému teroristickému hnutí Hizballáh. „Pro Izrael je to jedinečná příležitost, vzhledem k tomu, že Hizballáh je tak oslabený,“ dodává Brodsky.
Pomohou USA bránit Izrael? A co udělá Írán?
Írán už pohrozil odvetou, na Izrael vyslal drony. Při posledním íránském útoku Spojené státy Izraeli pomohly. Pozorovatelé nyní poznamenávají, že Trumpova administrativa nenaznačila, zda stejně jako administrativa Joea Bidena poskytne Izraeli podporu.
„Na základě skutečnosti, že Trump byl ochoten upustit od ochrany Izraele před húsijskými raketami, si myslím, že existuje důvod se domnívat, že by nepřišel na obranu Izraele, jako to udělal Joe Biden,“ podotýká bezpečnostní analytik Joel Rubin, který dříve působil v administrativě Baracka Obamy. Odkazuje na Trumpovu dohodu s jemenskými proíránskými povstalci Húsíi, která zamezila jejich úderům na americké lodě, ale ne na Izrael.
Ropa po útoku Izraele na Írán prudce zdražuje. Panují obavy z narušení dodávek |
Írán se může rozhodnout konflikt eskalovat. Teherán se domnívá, že navzdory ujišťování USA o opaku by Izrael nepřistoupil k útoku bez schválení Washingtonu. Varoval, že USA ponesou následky. I přes varování amerického ministerstva zahraničí Marka Rubia by mohl podniknout údery na americké základny v regionu.
Mohl by se též rozhodnout poškodit globální ekonomiku údery na ropná pole na Blízkém východě nebo lodní dopravu v Hormuzském průlivu, kterým prochází 21 procent světových dodávek ropy. Její ceny už se kvůli obavám z íránské reakce zvýšily. The Economist nicméně upozorňuje, že takové kroky by zřejmě přiměly USA přímo se zapojit do války.
