Obavy souvisejí s prohlášením Izraele, že Teherán tvrdě zaplatí za útok z 1. října, při němž Írán na Izrael vypálil přes 180 balistických střel. Írán odpověděl, že jakákoliv izraelská odveta povede ke zničující íránské odplatě.
Další vyhrocení konfliktu v regionu vyvolává obavy nejen v zemích Perského zálivu, ale i ve Spojených státech. Útoky proti ropným zařízením by vedly k růstu cen ropy, což by mělo negativní vliv na americkou i světovou ekonomiku.
Biden si poprvé od srpna volal s Netanjahuem, mluvili i o odplatě vůči Íránu |
Státy Perského zálivu, včetně Saúdské Arábie, Spojených arabských emirátů a Kataru, Američanům oznámily, že odmítají využití svého vzdušného prostoru pro jakýkoliv izraelský útok na Írán. Týká se to přeletu letounů i vyslání balistických střel přes jejich území.
Válka v Izraeli
Sledovat další díly na iDNES.tvTento krok arabských států přichází v době zvýšeného íránského diplomatického úsilí v zemích Perského zálivu. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí v těchto dnech navštívil Katar a Saúdskou Arábii. Tu Írán varoval, že nemůže zaručit bezpečnost jejích ropných zařízení, jestliže poskytne Izraeli při útoku na Írán jakoukoliv pomoc. S odvoláním na nejmenovaného íránského diplomata to uvedla agentura Reuters.
Příkladem může být úspěšný útok na saúdská ropná zařízení Abkajk a Churajs v roce 2019, kdy jemenští proíránští povstalci Húsíové na rafinerie patřící saúdské státní firmě Aramco vyslali drony.
 |
Izraelská odplata za íránský raketový útok byla předmětem středečního telefonického rozhovoru mezi americkým prezidentem Joem Bidenem a izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Bílý dům prohlásil, že hovor byl „přímý a produktivní“, nicméně žádné podrobnosti nebyly sděleny.
Spojené státy však v minulých dnech Izrael nabádaly, aby si při eventuální odvetě počínal zdrženlivě, a Biden vyzval Izrael, aby si údery na ropná zařízení rozmyslel. Izraelský ministr obrany Joav Galant ve středu řekl, že izraelský úder proti Íránu bude „smrtící, přesný a především překvapivý“.
Nynější napětí mezi Izraelem a Íránem se vyhrotilo útokem z 1. října, kterým Írán reagoval na zabití svých spojenců izraelskými nálety – mezi těmito terči byli šéf palestinského teroristického hnutí Hamás Ismáíl Haníja, vysoce postavený představitel íránských revolučních gard Abbás Nílforúšán či vůdce militantního hnutí Hizballáh Hasan Nasralláh.
