Kolem půl páté ráno. Probudily mě žaluzie a okna, které se třásly. Při zemětřesení se ale třesou i skříně a dveře. Bojové letouny, jejichž řev motorů v Haifě někdy slyšíme i celé dny, to nebyly. Když odpalují protirakety, třese se obvykle celý dům. Podívala jsem se na zprávy v mobilu, nikdo nic nehlásil.
Usoudila jsem, že když nevarují sirény, nemá smysl se znepokojovat, dala si do uší audioknihu, aby mě ten lomoz nerušil, a usnula.
Byl to jeden výbuch těsně za druhým. Ujasnila jsem si to později během dne, když jsem mluvila s ostatními lidmi v Haifě, které to taky probudilo. Až takhle se do města vzdáleného zhruba 30 kilometrů od hranic s Libanonem podle všeho nesl zásah stovky izraelských letounů proti zbraním Hizballáhu.
