Když v Haifě na centrálním nádraží nastupuji do autobusu směr Kirjat Šmona, všichni moji spolucestující jsou vojáci. Napadá mě, že příměří s Hizballáhem bude komplikovanější, než vyčteme ve zprávách.
Ale s tím, jak se autobus blíží k nejsevernějšímu městu v Izraeli, vojáci vystupují. Nebude to tak horké, říkám si. Po zhruba dvou hodinách cesty mi pohled z okna dává za pravdu, kolem hlavní tepny, která Kirjat Šmonou prochází, jsou otevřené obchody i restaurace. Ovšem to je jen první dojem. Druhý, když vystoupím z autobusu, už tak optimistický není.
Podle čísel zveřejněných v polovině července ve městě žije pouze asi 17 000 z celkem 24 000 obyvatel, kteří tu byli před válkou.
