Netanjahu jednal „ve světle války a nové fronty čelící Sýrii“ a také na základě přání zdvojnásobit počet izraelských obyvatel Golan.
„Posílení Golan je posílením státu Izrael a je to zvlášť důležité v této době. Budeme si je nadále držet, budeme je rozvíjet a usazovat se na nich,“ uvedl Netanjahu v prohlášení.
Izrael zároveň zdůraznil, že hrozby ze strany Sýrie přetrvávají navzdory umírněné rétorice povstaleckých vůdců, kteří před týdnem svrhli prezidenta Bašára Asada.
Proč Izrael rychle dobyl nejvyšší horu Sýrie a navzdory kritice se nestáhne |
Izrael se zmocnil strategické náhorní plošiny, která patřila Sýrii, v roce 1967 během šestidenní války a v roce 1981 Golany anektoval. V roce 2019 tehdejší, a nyní znovuzvolený, americký prezident Donald Trump vyjádřil podporu izraelské suverenitě nad Golanskými výšinami, ale většina zemí ji neuznává. Sýrie požaduje, aby se Izrael stáhl, ale ten to odmítá s poukazem na bezpečnostní obavy.
„Bezprostřední ohrožení země nezmizelo a poslední vývoj v Sýrii zvyšuje sílu hrozby – navzdory umírněnému image, kterým se vůdcové povstalců snaží prezentovat,“ uvedl podle prohlášení izraelské vlády ministr obrany Jisrael Kac.
Netanjahuův úřad sdělil, že vláda jednomyslně schválila plán vyžadující více než 40 milionů šekelů (265 milionů korun) na podporu demografického růstu na Golanských výšinách.
Zničili jsme syrské námořnictvo, uvedl Izrael. Výpad k Damašku však popřel![]() |
Analytik Avraham Levine z institutu Alma Research and Education Center uvedl, že na Golanech se usadilo zhruba 31 000 Izraelců. Mnozí z nich pracují v zemědělství a turismu. Golanské výšiny jsou také domovem 24 000 drúzů, arabské menšiny praktikující svou verzi islámu. Většina z nich se identifikuje jako Syřané.
Izraelské plány na zdvojnásobení počtu osadníků na Golanských výšinách ostře odsoudila Saúdská Arábie. Její ministerstvo zahraničí uvedlo, že odsuzuje „rozhodnutí izraelské okupační vlády rozšířit kolonizaci na okupovaných Golanech“, v čemž vidí „pokračující sabotování příležitostí k obnově bezpečnosti a stability v Sýrii“ po svržení Asada.
O vývoji v Sýrii a také o snahách o propuštění rukojmí stále zadržovaných teroristickou organizací Hamás v Pásmu Gazy Netanjahu hovořil se zvoleným americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Netanjahu řekl, že s Trumpem hovořil v sobotu v noci. „Nemáme žádný zájem na konfrontaci se Sýrií, budeme definovat politiku Izraele vůči Sýrii na základě reality v terénu,“ uvedl šéf izraelského kabinetu ve videu, které zveřejnil jeho úřad. Také cílem izraelských akcí v Sýrii je podle něj „zmařit potenciální hrozby ze Sýrie a zabránit převzetí převzetí moci teroristickými elementy v blízkosti naší hranice“.
Izrael obsadil syrskou nárazníkovou zónu na Golanech, poprvé od roku 1974![]() |
Izraelský premiér přitom před několika dny nařídil svým vojákům, aby obsadili nárazníkovou zónu, kterou kontroluje OSN a která odděluje obě země. Izrael tvrdí, že tam nechce zůstat a průnik na syrské území označuje za omezené a dočasné opatření na zabezpečení hranic. Izrael rovněž podnikl stovky úderů na skladiště strategických zbraní v Sýrii. Ničení zbraní a vojenské infrastruktury má údajně zamezit tomu, aby je použily povstalecké skupiny, z nichž některé mají původ v hnutích napojených na teroristické organizace Al-Káida a Islámský stát.
Ahmad Šara, vůdce islamistické sunnitské skupiny Haját Tahrír aš-Šám (HTS), který je nyní faktickým vládcem Sýrie, v sobotu řekl, že Izrael používá falešných záminek k ospravedlňování útoků na Sýrii, ale nemá prý zájem pouštět se do nových konfliktů, protože jeho země se zaměřuje na obnovu.