Chartúm podle AP návrh USA odmítl, představitelé Somálska a Somalilandu si nejsou žádných jednání vědomi. Bílý dům, ani úřad izraelského premiéra zprávu nekomentovali.
Izraelský krajně pravicový ministr financí Becalel Smotrič, dlouholetý zastánce takzvané „dobrovolné“ emigrace Palestinců, ale tento týden uvedl, že Izrael si vytipovává země, které by Palestince přijaly. Dodal, že židovský stát připravuje na ministerstvu obrany „velmi rozsáhlé emigrační oddělení“.
Podle amerických představitelů se vedení jednání o přesídlení Palestinců ujal právě Izrael. Obě země pak tři možné africké destinace údajně kontaktovaly už minulý měsíc, několik dní poté, co Trump společně s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem plán pro Gazu představil.
Pusťte rukojmí, jinak přijde peklo, vzkázal Trump. Nedodržuje se příměří, tvrdí Hamás |
Snaha odráží odhodlání Washingtonu prosadit Trumpův plán, který se sice zamlouvá Tel Avivu, odsoudily ho však jak Palestinci a arabské země, tak i Západ. Vyvolal také kritiku ochránců lidských práv s tím, že odsunutí by mohlo být považováno za válečný zločin. A jelikož Súdán, Somálsko i Somaliland jsou chudé a první dva státy se navíc potýkají s násilím, objevují se pochyby o tom, zda by šlo o přesídlení do „krásné oblasti“, jak prohlásil již dříve americký prezident.
Podle Trumpova plánu by více než dva miliony obyvatel Pásma Gazy byly trvale přesídleny do jiných států. Navrhl, že USA by Gazu převzaly, „vyčistily“ od teroristů z palestinského hnutí Hamás a přestavěly by ji na jakousi „blízkovýchodní riviéru“. Tento plán se už dočkal i satiry v podobě videa vytvořeného umělou inteligencí, které Trump sdílel na své sociální síti Truth Social.
AI video ráje v Gaze vymyslel filmař jako satiru na Trumpa. Ten mu nápad ukradl |
Myšlenka na masový odsun Palestinců z Gazy bývala kdysi pouhou fantazií židovských ultranacionalistů, Netanjahu ale Trumpův návrh z minulého měsíce pochválil jako „odvážnou vizi“.
Co může Izrael a USA nabídnout?
Liga arabských států naopak minulý týden přijala vlastní plán na obnovu Pásma Gazy, který vypracoval Egypt a který počítá s tím, že by Palestinci v pásmu zůstali. Tento návrh ovšem Trump okamžitě odmítl s tím, že trvá na převzetí Gazy. Egyptský plán podle Bílého domu „neřeší skutečnost, že Gaza je v současnosti neobyvatelná a její obyvatelé nemohou žít humánně na území pokrytém troskami a nevybuchlou municí“.
Izrael a USA mohou možným partnerům v palestinské otázce nabídnout řadu výhod, například odpuštění dluhů, zbraně, technologie a diplomatickou podporu. Jde se o vzorec, který Trump použil před pěti lety, když zprostředkoval takzvané abrahámovské dohody – sérii vzájemně výhodných diplomatických dohod mezi Izraelem a Spojenými arabskými emiráty, Bahrajnem, Súdánem a Marokem, které měly normalizovat vzájemné vztahy.
Egyptský prezident má plán pro Gazu. Palestinci zůstanou, povládnou experti |
Washington v rámci dohod odstranil Súdán ze seznamu zemí podporujících terorismus a Súdán díky tomu například získal přístup k mezinárodním půjčkám. Vztahy s Izraelem se ale nerozvinuly, protože Súdán se propadl do občanské války mezi vládními silami a polovojenskými Jednotkami rychlé podpory (RSF). Podle jednoho ze súdánských představitelů Washington tamní vládu kontaktoval dokonce už před lednovou inaugurací Trumpa a nabídl jí například vojenskou pomoc v boji proti RSF či asistenci s poválečnou rekonstrukcí státu.
Somálská vláda zase bojuje s islamisty z teroristické skupiny Šabáb napojené na Al-Káidu. Jelikož jako člen Ligy arabských států ale Trumpův plán odmítla, jeví se i Somálsko jako nepravděpodobná destinace pro přesídlení Palestinců, píše AP.
Republika Somaliland, území s více než třemi miliony obyvatel v Africkém rohu, se oddělila od Somálska před více než 30 lety, není ale mezinárodně uznávaná jako nezávislý stát. Somálsko ji považuje součást svého území. Jeden z amerických představitelů AP potvrdil, že USA vedou rozhovory se Somalilandem o řadě oblastí, ve kterých může být výměnou za uznání republika Spojeným státům užitečná.
Dohoda o příměří, která vstoupila v platnost v lednu, ukončila 15 měsíců trvající boje mezi izraelskou armádou a teroristickým hnutím Hamás, které válku útokem 7. října 2023 na jih Izraele začalo. První fáze příměří skončila po 42 dnech předminulou sobotu a obě strany se zatím dohadují. Nevyřešenou otázkou zůstává mimo jiné právě poválečná budoucnost oblasti.
