Muhammadovi je jeden a půl roku, ale vypadá jako stařeček. Váží pouhých šest kilo, ze zad mu lezou kosti a máma mu jednou ruku musí podpírat hlavu. Ochablé svalstvo na krku by ji neudrželo. Oba živoří ve stanovém táboře v Gaza City, kde zoufale chybí základní potraviny i dětská výživa.
„Zachytil jsem je v jejich stanu, který je velice prostý, připomíná spíš hrobku. Vyfotil jsem je, protože jsem světu chtěl ukázat extrémní hlad, kterým trpí děti v Pásmu Gazy. Nedostávají žádné mléko, žádnou dětskou výživu, žádné vitamíny,“ svěřil se stanici BBC al-Aríní.
„Pokud se na tu fotku podíváte pořádně, tak vidíte, že Muhammad má místo plenky igelitový pytel. Kvůli absenci jakékoliv humanitární pomoci a léků totiž ceny tohoto zboží neuvěřitelně vystřelily a nikdo si ho nemůže dovolit. Tu sérii jsem fotil docela dlouho, protože po každém snímku jsem se musel hluboko nadechnout,“ dodal fotograf turecké agentury Anadolu.
Snímky živoucích kostřiček v posledních týdnech zaplavily světová média a burcují západní veřejnost i politiky k tlaku na Izrael, aby válku ukončil. „Prokrista, toto okamžitě musí skončit. Utrpení malého Muhammada, který se z posledních sil v pekle Gazy snaží udržet naživu, je ostudou nás všech,“ burcuje britský bulvární deník Daily Express, který al-Aríního fotku dal na obálku středečního vydání.
Mediálním expertům neuniklo, že z hlediska tradičně pravicového deníku je to pozoruhodná změna kurzu vůči Izraeli. Sílící zděšení z humanitární katastrofy v Gaze ovšem nemůže ignorovat ani labouristická vláda, obzvlášť když podstatná část jejích voličů tradičně cítí k Palestincům sympatie. „Zažívám stejné pocity jako britská veřejnost: jsem zhrozen a znechucen,“ prohlásil šéf britské diplomacie David Lammy.
„Ministr zahraničních věcí taková slova běžně nepoužívá, snaží se být diplomatický. Ale když vidíte nevinné děti natahující ruce pro jídlo, když vidíte, jak se v posledních dnech stávají obětí střelby, jak je zabíjejí, tak se samozřejmě Británie musí ozvat,“ dodal Lammy.
Zlo vyhladíme a celá Gaza bude židovská, žádný hlad tam není, řekl izraelský ministr |
Také ministerský předseda Keir Starmer se nechal slyšet, že utrpení a hladovění v Gaze je nevýslovné a neobhajitelné. V pátek si telefonoval s německým kancléřem Friedrichem Merzem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a společně se radili, jak Izrael přesvědčit k vpuštění další humanitární pomoci do Gazy. Někteří labourističtí poslanci tlačí na uznání palestinské státnosti, stejný záměr ve čtvrtek oznámil Elysejský palác.
Ty děti jsou nemocné, ne hladové, napsala komentátorka
V Izraeli, který má dodnes v živé paměti krvavý pogrom 7. října, ovšem fotky pohublých palestinských batolat takové dojetí nevyvolávají. Například komentátorka Idit Barová fotky malého Muhammada označila za součást organizovaného podvodu.
„Ahmed Džihád Ibráhím al-Aríní pracuje pro agenturu Anadolu Agency, což je známý nástroj turecké propagandy. Některé z těchto fotografií byly pořízeny v Jemenu, některé vygenerovala umělá inteligence a lékaři potvrdili, že tyto děti jsou nemocné, ne hladové. Humanitární situace je skutečně obtížná, ale hladomor to není,“ napsala na X komentátorka, která často zastupuje izraelská stanoviska v arabských médiích.
Umožněte našim novinářům vstup do a z Gazy, apelují světové agentury na Izrael |
Liberální tisk uvádí, že obrazy humanitární tragédie v Gaze jsou jednou z posledních zbraní palestinských radikálů. „Hamás využívá zoufalé situace v Gaze, aby Izrael při jednáních o rukojmích přiměl ke kompromisům. Trpělivost mezinárodního společenství mezitím slábne a v izraelské armádě narůstají vnitřní rozpory,“ píše deník Haarec, podle kterého Izrael hororové obrázky z Gazy nedokáže ničím přebít.
„Izraelský propagandistický aparát už nedokáže nikoho o ničem přesvědčit a opakovaně si počíná amatérsky. Izraelská armáda tento týden zveřejnila fotografie vysoce postavených členů Hamásu, jak hodují v tunelech, a obvinila je, že obyvatelům Gazy ubližují. Problém je v tom, že snímek byl zřejmě pořízen před rokem – a někteří z lidí na něm jsou dnes už mrtví,“ doplňuje list.
Válka v Izraeli
Sledovat další díly na iDNES.tvPodle posledních statistik OSN trpí akutní podvýživou či těžkou akutní podvýživou 8,8 procenta dětí v Gazy. Letos v únoru to bylo 2,4 procenta a v červnu šest procent. „Velká část obyvatel Pásma Gazy hladoví. Nevím, jak jinak to lze nazvat než masovým hladověním, které je způsobeno člověkem,“ řekl ve středu šéf Světové zdravotnické organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus.
Vláda Benjamina Netanjahua obvinění z organizovaného hladomoru odmítá. „V Gaze není žádný hlad,“ řekl ve čtvrtek izraelský ministr pro kulturní dědictví Amichaj Elijahu, podle kterého celé pásmo bude po válce pouze židovské a tolerováni v něm budou jen Arabové loajální k Izraeli. „Ale hladem v pásmu se nemusíme zabývat. O to ať se stará svět,“ dodal.
