Netanjahu slíbil anexi osad na Západním břehu. Nezodpovědné, míní rival Ganc

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu chce v případě svého úspěchu v úterních volbách rozšířit izraelskou svrchovanost na okupovaném Západním břehu Jordánu. Anexi nelegálně postavených osad slíbil v sobotu v izraelské televizi. A kromě Palestinců sklidil kritiku i na domácí politické scéně.

Netanjahu odpovídal na otázku, proč ještě neaktoval blok osad jako Maael Adumim nebo Guš Ecion na předměstí Jeruzaléma, jak sliboval. „To je zajímavý dotaz: Podnikneme nyní další krok? Odpověď je ano, posuneme se do další fáze,“ odpověděl premiér. A na dodatečný dotaz, zda tím myslí anexi, přisvědčil.

„Uplatním svrchovanost, přičemž nerozlišuji mezi bloky osad a samostatnými osadami, protože z mého pohledu je každé takové místo izraelské. Jako izraelská vláda máme svou odpovědnost. Nestane se, že bych někoho vystěhoval a umístil ho pod palestinskou správu. O každého se postarám,“ slíbil Netanjahu před úterními volbami. 

V těch mu jde o mnohé, usiluje už o pátý mandát (viz box). V osadách žije přes 400 tisíc Židů, z hlediska mezinárodního práva jsou však jejich domovy postavené nelegálně, protože stojí na okupovaném území. Západní břeh Jordánu Izrael okupuje od války v roce 1967, území by se přitom mělo stát součástí palestinského státu. Kromě něj Palestinci chtějí stát složit také z východního Jeruzaléma a Pásma Gazy.

Netanjahu se v rozhovoru také pochválil za to, že díky němu nedávno americký prezident Donald Trump uznal izraelskou svrchovanost nad Golanskými výšinami. I ty obsadil Izrael ve válce v roce 1967 a v roce 1981 je v rozporu s rezolucí OSN anektoval. Premiér také řekl, že palestinský stát by ohrozil existenci Izraele.

Představitelé palestinské autonomie i Benny Ganc, hlavní volební rival izraelského premiéra, Netanjahuova sobotní slova odsoudili. Ganc je označil za nezodpovědnou snahu získat hlasy voličů. 

„Myslím, že vydávat takové strategické a historické prohlášení ve volební kampani je neseriózní a nezodpovědné,“ míní Ganc. Podle deníku The Times of Israel též uvedl, že je proti „jednostranným krokům“ a že jeho strana chce usilovat o globálně i regionálně podporovanou mírovou dohodu.

Průzkumy favorizují premiéra

Izraelské volby se konají už v úterý

Izraelské předčasné parlamentní volby se často označují jako referendum o úspěšnosti současného premiéra Benjamina Netanjahua. Ten usiluje o celkem pátý a již čtvrtý po sobě jdoucí mandát navzdory svým korupčním kauzám. 

Hlavním rivalem Netanjahuovy pravicové vládní strany Likud je někdejší náčelník generálního štábu izraelské armády Benny Ganc a jeho nová středopravicová strana Modrá a bílá. Hlasovat pro svého favorita bude mít možnost více než 6,3 milionu oprávněných voličů, přičemž nemalá část se podle médií stále rozhoduje. 

Ve volbách se utkají desítky stran, mimo hlavní favority také ultraortodoxní a arabské strany, dále okrajoví piráti či inkluzivní strana Pašut Ahava (Jednoduše láska), která hlásá mír mezi Izraelci a Palestinci. Přes hranici 3,25 procenta hlasů se zřejmě dostane jen zlomek z nich.

Izraelský list Haarec zveřejnil průzkum, podle kterého by Likud měl získat 30 křesel a Gancova Modrá a bílá 27, v koalici by si pak Netanjahu podle průzkumu zajistil 67 křesel. Izraelský kanál 12 zveřejnil průzkum, který předpovídá, že Likud získá 26 křesel a Modrá a bílá 30. I v tomto případě se však očekává, že Netanjahu bude mít větší koaliční potenciál. 

Palestinský ministr zahraničí Rijád Malkí agentuře AP řekl, že Netanjahu bude mít velký problém, pokud svá slova splní. 

„Pokud chce vyhlásit izraelskou svrchovanost nad Západním břehem, pak bude čelit skutečnému problému. Přítomnosti 4,5 milionu Palestinců. Co s nimi udělá?“ uvedl Malkí. Podle deníku The Times of Israel tím zřejmě mínil celkový počet Palestinců na Západním břehu, ve východním Jeruzalémě i v Pásmu Gazy.

Výrok izraelského premiéra kritizoval také hlavní palestinský mírový vyjednávač Saíb Irikát. Podle něj Izrael „bude bezostyšně porušovat“ mezinárodní právo tak dlouho, dokud to bude mezinárodní společenství tolerovat. Odpovědnost za politiku Izraele nese podle Irikáta hlavně vláda prezidenta USA Donalda Trumpa.

Ten už koncem roku 2017 prohlásil Jeruzalém za hlavní město Izraele, čímž vyvolal protesty Palestinců a vysloužil si i kritiku od řady zemí, od EU i od OSN, podle nichž tak jen dále zkomplikoval jednání o míru mezi Izraelem a Palestinci, která jsou už několik let ve slepé uličce.

Také mluvčí radikálního hnutí Hamás, které ovládá Pásmo Gazy, Sámí abú Zuhrí kritizoval Netanjahuův výrok a vyzval palestinskou samosprávu pod vedením prezidenta Mahmúda Abbáse, aby zastavila bezpečnostní spolupráci s Izraelem na okupovaném Západním břehu. „Netanjahuovy sny o připojení Západního břehu nebudou nikdy splněny. Nedovolíme, aby se to stalo,“ řekl.