Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvZkusíte stručně a výstižně popsat stav ruské a ukrajinské ekonomiky?
Stav ruské ekonomiky je čím dál horší, zejména kvůli nedostatku zdrojů, rostoucímu fiskálnímu deficitu a krizi v reálné ekonomice a podnikové sféře. Ukrajinská ekonomika je naopak stabilizovanější. I když je rozdíl v tom, že v prvním roce války ruská ekonomika rostla, zatímco ukrajinská klesla téměř o třicet procent, nyní by ukrajinská ekonomika měla letos i příští rok mírně růst, zhruba o dvě až dvě a půl procenta. Ruská ekonomika by podle oficiálních údajů měla stagnovat, případně růst jen nepatrně, ale otázkou zůstává důvěryhodnost těchto statistik. Je klidně možné, že ruská ekonomika už byla loni i letos v recesi.
Komu ekonomicky vyhovuje, aby válka pokračovala – a komu by naopak vyhovovalo její ukončení?
To se nedá úplně oddělit, protože pokračování války znamená další prohlubování ruských ekonomických problémů, a ty narůstají rychleji než problémy ukrajinské. Ukrajina má situaci sice složitou, ale ekonomicky stabilizovanou, zejména díky pomoci Evropské unie. Nelze to ale oddělit od politiky. Ruská ekonomika je už do značné míry tažena válečnou ekonomikou a Putin bez dosažení svých politických cílů v podstatě nemůže přestat – právě proto, že válka má obrovské ekonomické i lidské náklady.
O Rusku se často píše jako o hroutícím se státu, ale na frontě přitom kontroluje pětinu Ukrajiny. Je to udržitelné?
Rusko sice postupuje, ale velmi pomalu a za cenu obrovských nákladů – technických, ekonomických i lidských. Rusko dnes ztrácí přibližně tisíc vojáků denně, tedy kolem třiceti tisíc měsíčně. Pro srovnání: za deset let války v Afghánistánu ztratilo zhruba dvacet tisíc vojáků. Dnes je to třicet tisíc za jediný měsíc – a válka trvá čtvrtý rok.
Nedávno jste prohlásil, že Rusku docházejí peníze a nemá si kde půjčit. Co je hlavním spouštěčem tohoto stavu?
Je to kombinace několika faktorů. Zaprvé vysoká inflace. Oficiálně Rusko tvrdí, že loni byla inflace kolem deseti procent, ale nezávislí – převážně exiloví – ruští ekonomové mluví o výrazně vyšších číslech, klidně dvacet procent a více. Pokud by to byla pravda, ruská ekonomika by loni nevykazovala růst, ale recesi kolem minus sedmi procent. Vysoká inflace donutila centrální banku zvýšit úrokové sazby až na 21 procent, dnes jsou kolem 16 procent, což znamená, že komerční úvěry jsou velmi drahé. Firmy nesplácejí úvěry, roste mezifiremní zadluženost, bankroty, neinvestuje se do výstavby ani průmyslu. Nejhůře jsou na tom uhelné doly, stavebnictví, automobilky jedou na zkrácené úvazky.
Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvA co je podle vás klíčovým problémem?
Klíčový problém je rozpočtový deficit, který byl loni pětkrát vyšší, než se plánovalo. Rusko ho krylo z Fondu národního blahobytu, ale jeho likvidní prostředky jsou dnes téměř vyčerpané. Polovina výpadku je způsobena nízkými cenami ropy a plynu – ruská ropa Urals se prodávala výrazně pod rozpočtovými předpoklady. Druhá polovina je důsledkem kolapsu reálné ekonomiky a rostoucích válečných výdajů.
Jak dlouho může Rusko tento stav vydržet – a jak dlouho musí vydržet Ukrajina, aby uspěla?
To se přesně říct nedá. Záleží na tom, jak dlouho budou Rusové ochotni snášet pokles životní úrovně – kvůli inflaci, škrtům ve veřejných výdajích i zhoršujícím se sociálním podmínkám. Ruská společnost je silně indoktrinovaná propagandou a popularita Putina zůstává vysoká. Ekonomická a sociální situace se začala výrazně zhoršovat teprve ve druhé polovině loňského roku. V prvních dvou letech války mělo Rusko paradoxně více peněz, než plánovalo, protože válka vyhnala ceny ropy a plynu nahoru a Evropa se ještě nedokázala odstřihnout. Teď se situace dramaticky mění. Pokud bude válka pokračovat, může Rusko čelit problémům podobným devadesátým létům – propadu životní úrovně a rostoucímu napětí mezi regiony a Moskvou, která už nebude schopna dotovat regionální rozpočty.
Trump není spojenec, ale partner ke kšeftu, říká v Rozstřelu Landovský |
Někteří tvrdí, že Rusko je technologicky vyspělé a že nejde o kolaps, ale o stagnaci. Nemůže Rusko nakonec profitovat z přeskupení světových sil?
Rusko nikdy nebylo technologicky vyspělou zemí – a dnes už vůbec ne. Bez západních technologií by nedokázalo ani těžit nerostné suroviny. Výjimkou je vojenská oblast, kde válka urychlila vývoj dronů a souvisejících technologií, ale jinak Rusko technologicky zaostává. Navíc trpí katastrofální demografií, která byla špatná už před válkou. Válka ji ještě zhoršila: Rusko přišlo o statisíce mrtvých a těžce raněných vojáků, další statisíce mladých a vzdělaných lidí emigrovaly po vyhlášení mobilizace. Rusko dnes trpí akutním nedostatkem pracovních sil. Bez zrušení sankcí není schopné ani opravovat těžební zařízení či letadla. Pokud by bylo Rusko za agresi „odměněno“ – například územními zisky a zrušením sankcí – pomohlo by to režimu.
Jaká je dnes perspektiva ukrajinské ekonomiky ve srovnání s Ruskem? Bude i nadále Západ podporovat Ukrajinu? Jaké ekonomické priority by měl Západ prosazovat, aby Ukrajina přežila a Rusko nezískalo výhodu? A co čeká obě válčící země v letošním roce? I na to odpovídal Ivan Mikloš v Rozstřelu.
