Nikdy se to nemělo stát. Loni 4. prosince přišly kvůli stejnému zákroku na italskou kliniku Sandra Pertiniho čtyři ženy. Na každou z nich čekal vzorek: jejich vlastní vajíčko oplodněné spermií jejich manžela. To jim ten den lékaři implantovali do dělohy. Kdyby vše bylo, jak má být, tak by se za pár týdnů čtyřem šťastným párům narodilo dítě.
Jenže nebylo. Dva z párů prožívají strašlivou bezmoc a soudy stojí před otázkou, jakou ještě neřešily. Dvě ženy měly natolik podobné příjmení, že jejich vzorky lékaři zaměnili. Jedna z nich plod samovolně potratila, druhé se však zanedlouho narodí dvojčata. Otázka zní: čí vlastně dvojčata budou? Ženy, která je porodí, nebo ženy, jejíž vajíčko bylo oplodněno?
Že žena opravdu nosí cizí dítě, potvrdily v dubnu testy DNA. Od té doby se biologičtí rodiče snaží domoci se nároku na svá dvojčata. Jenže mají jej? Děti by nikdy nevznikly, pokud by se nespojila jejich konkrétní vajíčka se spermiemi.
„Já a moje žena nemůžeme přijmout myšlenku, že budeme od našich dětí odloučeni. Protože o to jde: dvojčátka budou mít naše geny, naše barvy. Narodí se jiné ženě, ale jen kvůli velké chybě zdravotníků, která nás dohání k šílenství,“ řekl v rozhovoru pro deník La Stampa biologický otec dítěte.
Utajená jména aktérů
Jeho jméno, stejně jako žádného z aktérů tohoto zašmodrchaného příběhu, média neuvádějí. „Jak by chtěl ten druhý pár dvojčatům vysvětlit, že jsou opravdu jejich dětmi?“ vznáší řečnickou otázku.
I na tu však existuje v bioetice odpověď: žena, která dítě nosí, s ním je spojena devět měsíců, živí jej, jejich systémy jsou propojeny, a i ona tak ovlivňuje jedinečnost dítěte. Není jen nosičem, ovlivňuje jeho vývoj a je s ním navždy spjata. K zodpovězení by však byla ještě jedna otázka: biologická matka dostala cizí plod, který potratila. Kdyby k záměně nedošlo, donosila by tyto děti? A vyvinula by se také dvojčata?
Záměna embryí v minulosti
|
Biologický otec dítěte novinářům tvrdil, že se pokusil s druhým párem navázat kontakt, ale neúspěšně. Rozhodli se proto vše řešit soudní cestou a zažádali soud o zrychlené projednání.
Vždyť mají důkaz, že jsou praví rodiče: testy DNA. Jenomže to budou mít těžké. Italské soudnictví podobný případ ještě neřešilo. A z pohledu práva je v Itálii matka prostě a jednoduše žena, která dotyčné dítě porodila. Nic jiného neřeší. V oblasti vládne právní vakuum. Zákony byly tvořeny před možností umělého oplodnění a pochopení všech jeho aspektů.
Širší rodina?
Termín porodu je lékaři odhadován na konec srpna až začátek září. A biologičtí rodiče se podle listu chtějí pro začátek domoci toho, aby jim bylo sděleno, kde a kdy bude žena rodit. Aby se mohli zapsat do příslušných dokumentů.
Jak řekl italskému serveru The Local viceprezident italské bioetické komise Lorenzo D’Avack, současné právo je v tomto případě nepoužitelné. Lepší by podle něj bylo, aby se oba páry dohodly a vytvořily něco jako „širší rodinu“, v níž by se všichni čtyři podíleli na výchově dětí. Tak jednoduché to však není.
V roce 2009 porodila Američanka Carolyn Savageová syna. I její dítě pocházelo z umělého oplodnění a i u jejího dítěte lékaři brzy zjistili, že pochybili. Žena odmítla umělé přerušení a dítě donosila s tím, že jej dá jeho skutečné matce. I když její případ nebyl tak zamotaný a vypjatý jako ten v Itálii, svěřila se žena tehdy BBC: „Myslím, že jsem nikdy v životě tak moc nebrečela. Bylo to jako noční můra a jistým způsobem jsem se cítila zneuctěná.“
Oba páry žijí ve velkém stresu, a pokud se podaří biologickým rodičům dostat se do porodnice, bude jeden z prvních vjemů, co dítě uvidí, obrázek čtyř nešťastných a vystresovaných lidí, z nichž ani jeden se není ochoten dvojčat vzdát.
Anebo možná, v ideálním případě, čtyř šťastných rodičů, byť rozpačitých z toho, že už navždy budou jednou velkou rodinou. A doslova naplní rčení o tom, že rodinu si člověk nevybírá.
