Příjezd lodi plné běženců do italského přístavu Crotone (21. června 2017)

Příjezd lodi plné běženců do italského přístavu Crotone (21. června 2017) | foto: Reuters

Mezi Římem a Vídní to vře kvůli běžencům, italský premiér kárá i Česko

  • 515
Mezi Itálií a Rakouskem dál stoupá napětí kvůli neshodám ohledně zvládání přílivu migrantů. Za nepochopitelný úlet označil v pátek rakouský lidovecký europoslanec vyjádření předsedy socialistické frakce v europarlamentu, Itala Gianniho Pittelly, který obvinil rakouského ministra zahraničí, že chce ostrov Lampedusa přeměnit na koncentrační tábor. Italský premiér napomenul země V4, aby nepoučovaly.

Pittella, člen italské vládní Demokratické strany (PD), ve čtvrtek obvinil rakouského ministra zahraničí a předsedu Rakouské lidové strany (ÖVP) Sebastiana Kurze, že chce „Lampedusu přeměnit v koncentrační tábor pro migranty“.

Lampedusa leží ve Středozemním moři, zhruba na půli cesty mezi libyjským pobřežím a Sicílií a často se stává místem, kde migranti po vyplutí ze severoafrických břehů poprvé stanou na evropské půdě. „To není Evropa, o kterou usilujeme,“ dodal Pittella.

Uprchlická krize

Předseda socialistické frakce v europarlamentu svým výrokem na adresu šéfa rakouské diplomacie reagoval na rozhovor Kurze s jeho italským protějškem Angelinem Alfanem. Kurz v něm trval na tom, aby Řím nevpouštěl migranty, kteří se dostanou ze severoafrických břehů na italské ostrovy dál na evropskou pevninu.

Pittellův výrok v pátek ostře kritizoval mimo jiné předseda rakouské poslanecké delegace v Evropském parlamentu a člen Kurzovy ÖVP Othmar Karas. Výrok italského politika označil za „nepochopitelný úlet“, který je navíc „naprosto mimo“. Pittellu vyzval, aby se Kurzovi omluvil.

„Takový výrok bych čekal od nějakého neonacisty, ne od zástupce členské země Evropské unie,“ komentoval Kurzovo vyjádření starosta Lampedusy Salvatore Martello. „Kurz zjevně netuší, jak je Lampedusa velká. Zapomíná, že tu žije 6 000 obyvatel,“ dodal.

Samotný italský ministr zahraničí Alfano Kurzovu výzvu v pátek označil za „nápad pro rakouský předvolební boj“. V Rakousku se 15. října budou konat předčasné parlamentní volby. Jedním z hlavním rivalů Kurzových lidovců je pravicově protiimigrantská Svobodná strana Rakouska (FPÖ), které se podle pozorovatelů snaží ministr zahraničí svou rétorikou odlákat voliče.

Italští politici v posledních týdnech už několikrát rakouské kolegy obvinili, že si jejich zemi berou jako rukojmí v předvolebním boji. Na počátku července rakouský ministr obrany Hans Peter Doskozil pohrozil, že země zavede kontroly na hraničním přechodu v Brennerském průsmyku, pokud se nezpomalí příliv migrantů z Itálie (více čtěte zde).

Kancléř Christian Kern sice jeho vyjádření později zmírnil, ministr vnitra Wolfgang Sobotka ale v úterý zopakoval, že Vídeň je připravena uzavřít hranice s Itálií do 24 hodin.

Šéf italské vlády kritizoval Česko a spol. za poučování

Italský premiér Paolo Gentiloni v pátek také vzkázal zemím visegrádské skupiny (V4), že jeho země se nenechá poučovat a vyzval všechny státy Evropské unie k plnění svých povinností. Reagoval tak podle agentur ANSA a APA na dopis šéfů vlád V4 s výzvou uzavřít italské přístavy žadatelům o azyl a budovat přijímací centra a záchytné tábory pro uprchlíky mimo Evropskou unii.

Gentiloni během návštěvy Turína reagoval mimo jiné na dopis šéfů vlád České republiky, Polska, Maďarska a Slovenska, o němž premiéři těchto zemí informovali na své středeční schůzce v Budapešti. Itálii přislíbili podporu a také vyzvali ke zřizování registračních center pro uprchlíky, takzvaných hot spotů, mimo EU. Zároveň ale zopakovali, že nechtějí přijímat uprchlíky na základě povinných kvót.

„Jednoznačně jsme nabídli, že země V4 jsou připraveny pomoci z hlediska posílení opatření v Libyi,“ uvedl český premiér Bohuslav Sobotka a dodal, že většina lidí, kteří do Evropy přicházejí přes Libyi, jsou ekonomičtí uprchlíci, nikoli osoby prchající před válkou nebo režimem.

Maďarský premiér Viktor Orbán řekl, že dopis rovněž obsahuje výzvu k uzavření italských přístavů pro žadatele o azyl. V dopise se prý uvádí, že před vpuštěním migrantů do Evropy je třeba odlišit uprchlíky od ekonomických migrantů.

„Itálie je konfrontována se zátěží, o kterou se může podělit Evropa. Máme právo žádat solidaritu od našich sousedů a zemí, s nimiž sdílíme projekt EU. Nenecháme se poučovat,“ vzkázal v pátek Gentiloni.

„Také nemůžeme trpět výhružná slova, jako jsou ta, která jsme slyšeli od sousedních zemí. Odpovídáme klidně, že my svou povinnost nadále plníme. Žádáme, aby svou povinnost plnila celá Evropa, aniž by udílela pochybné poučky,“ dodal šéf italské vlády.

Itálie už dříve požádala Evropskou unii o pomoc s krizí kolem žadatelů o azyl a navrhla otevření přístavů jiných unijních zemí kolem Středozemního moře pro zachráněné migranty. Podpory se ale nedočkala.

Většina migrantů přicházejících v současnosti do Evropy volí cestu ze severoafrických břehů přes Středozemní moře do Itálie. Podle pátečních údajů tímto způsobem do jihoevropské země letos dorazilo již 93 360 migrantů.

Celkem se Itálie v současnosti v různých zařízeních stará o 200 000 migrantů. Podle italského ministerstva vnitra do země nyní přicházejí hlavně občané Nigérie, Bangladéše, Guiney, Pobřeží slonoviny a Gambie. Lidé prchající z válkou zmítaných zemí, jako je Irák či Sýrie, jsou v menšině.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video