„Útoky a přestupky, které se stále častěji objevují, poškozují naše umělecké a kulturní dědictví. Vyžadují od nás, abychom přehodnotili a posílili úroveň jeho ochrany,“ uvedl v prohlášení Sangiuliano. Jako „okamžité opatření“ oznámil „zakrytí všech obrazů sklem“.
Není jisté, zda veškerá opatření budou platit po celé Itálii. Ministr ovšem připouští, že kroky k ochránění pamětihodností nebudou zadarmo.
„Vzhledem k obrovskému dědictví, které je třeba chránit, bude zásah představovat značné náklady pro ministerstvo a celý národ,“ uvedl Sangiuliano. „Bohužel, bude to vyžadovat zvýšení ceny vstupenek.“
Muzea pod útokem
Galerie a muzea v Evropě se v poslední době stávají terči klimatických aktivistů, kteří se lepí k rámům uměleckých děl či na ně například lijí polévku. Nizozemský soud odsoudil na dva měsíce do vězení dva belgické demonstranty, kteří si v Haagu vybrali za terč protestu dílo nizozemského malíře Jana Vermeera Dívka s perlou.
Útok na slavný obraz překročil mez, aktivisté půjdou na dva měsíce do vězení |
V samotné Itálii se v červenci ekologičtí aktivisté přilepili k obrazu malíře Sandra Botticelliho v galerii Uffizi ve Florencii, načež jim policie za trest zakázala vstup do města na tři roky. V listopadu se členové skupiny „Poslední generace“ přilepili ke zdi s obrazem Vincenta Van Gogha v římské galerii Palazzo Bonaparte. Dílo předtím polili hrachovou polévkou.
Aktivisté ospravedlňují své činy s tím, že je potřeba hlasitě varovat před údajnou nečinností vlád a občanů v boji s ničivými dopady klimatických změn na životní prostředí. „Tyto problémy by měly být na předních stránkách zpravodajských kanálů a politických programů každou minutu, ale místo toho se řeší pouze ‚skandální‘ akce, jako je ta z dnešního rána,“ uvedla skupina – poněkud paradoxně – poté, co na sebe v Římě upozornila.
Činy ekologických skupin nutí muzea zaujmout postoj. „V posledních týdnech se odehrálo několik útoků na umělecká díla v mezinárodních muzejních sbírkách. Aktivisté, kteří za ně jsou zodpovědí, vážně podceňují křehkost těchto nenahraditelných předmětů, které je třeba chránit jako součást našeho světového kulturního dědictví,“ napsalo sto ředitelů nejvýznamnějších celosvětových muzeí a galerií ve společném prohlášení. „Jako ředitelé muzeí, kterým byla svěřena péče o tato díla, jsme byli hluboce otřeseni jejich riskantním ohrožením,“ dodávají.
Stovku muzeí děsí útoky na vzácná díla. Ještě přitvrdíme, řekla šéfka aktivistů |
Žena s polévkou nesmí projít!
Bezpečnostní týmy muzeí a galerií intenzivně řeší, jakým způsobem nejlépe zamezit tomu, aby došlo k poškození uměleckého díla. Od 4. listopadu berlínská muzea spolu s muzeem Barberini v Postupimi od návštěvníků vyžadují, aby před vstupem uložili všechny bundy, tašky, batohy a brašny do skříněk, s výjimkou léků a péče o děti. Doposud s sebou mohli mít návštěvníci brašny do velikosti A4.
„Z předchozích incidentů víme, že některé vybavení určené pro útoky si lidé nesli ve velmi malých taškách,“ uvádí Christina Haaková, zástupkyně generálního ředitele Berlínských státních muzeí. Podle předsedkyně Mezinárodní rady muzeí v Německu Beate Reifenscheidové by se zákaz mohl v budoucnu týkat i telefonů a fotoaparátů vzhledem k tomu, že právě jejich prostřednictvím upozorňují aktivisté na své aktivity.
Barberini muselo na pět dnů zavřít kvůli incidentu, kdy aktivisté vylili bramborovou kaši na obraz Clauda Moneta. Přišlo tím o několik tisíc eur. K zákazu tašek už v srpnu přistoupilo mnichovské muzeum Stará pinakotéka poté, co se demonstranti přilepili k rámu obrazu Petera Paula Rubense, uvádí deník Frankfurter Allgemeine Zeitung.
Aktivisté polili Monetův obraz bramborovou kaší, pak se přilepili ke zdi |
Instituce trénují své zaměstnance, aby odhalili možné výtržníky dříve, než spáchají svůj čin. Web Artnet jako příklad zlepšení pozornosti věnované bezpečnostním záležitostem zmiňuje ochranku pařížského Muzea Orsay, jíž se podařilo úspěšně zastavit ženu s logem hnutí za zákaz využívání ropy a plynu Just Stop Oil. Žena s sebou nesla lahev s polévkou.
Zvýšené náklady a nejistý výsledek
Pro mnohá muzea je nicméně zvýšená bezpečnost problém. Nemají potřebné peníze na dostatek vlastních pracovníků ochranky, a musejí proto najímat externisty. Ti však nemusejí být tolik obeznámeni se specifickým chodem kulturní instituce. Navíc, i když se zakážou tašky, aktivisté mohou poměrně snadno schovat lepidlo třeba v kapse svých kalhot.
Aktivisté se chtěli přilepit ke slavnému obrazu, žádali konec těžby ropy |
„Může být neuvěřitelně těžké ubránit se odhodlanému protivníkovi, který chce nějakým způsobem způsobit škodu,“ varuje Jordan Arnold, předseda služeb pro soukromé klienty ve společnosti pro řízení rizik K2. „V rozsahu, v jakém se náklady na zabezpečení a pojištění začnou plošně zvyšovat, by to mohlo mít hluboký dopad na dostupnost finančních prostředků pro další aspekty provozu muzea.“
Aktivisty kritizuje i ministryně za Zelené
Zástupci muzeí a galerií též zdůrazňují, že přílišná bezpečnostní opatření by šla proti duchu otevřenosti, který je pro tyto kulturní instituce klíčový. „Aby se z muzeí nestaly přísně střežené oblasti, jako jsou letiště, je nyní pro nás důležité najít rovnováhu mezi bezpečnostními opatřeními, která chrání naše návštěvníky a umělecká díla, a zachováním muzeí jako míst svobody,“ podotýká Haalová.
Aktivistky se přilepily k Warholovým obrazům. Žádají ukončení těžby ropy |
Klimatické aktivisty za jejich kontroverzní praxi kritizují i samotní hlasití zastánci boje za ochranu životního prostředí. „Útoky na nenahraditelná umělecká díla nevedou k větší pozornosti k této záležitosti,“ vyčítá aktivistům německá ministryně kultury ze strany Zelených Claudia Rothová. Podle ní ve skutečnosti svými činy odvádějí pozornost od skutečných naléhavých problémů souvisejících s ekologií.
„Pokud budou akce v této podobě pokračovat, je jen otázkou času, kdy bude umělecké dílo skutečně nenávratně poškozeno,“ varuje ministryně. „Důsledky jsou však již pociťovány. Muzea musí zpřísnit bezpečnostní opatření na úkor dostupnosti umění, na úkor muzeí jako otevřených prostorů pro setkávání.“
