Italská ekonomika se v důsledku koronaviru smrskne o devět procent. (16. dubna...

Italská ekonomika se v důsledku koronaviru smrskne o devět procent. (16. dubna 2020) | foto: Profimedia.cz

Virus v Itálii zažehl hněv proti Evropské unii, roste touha odejít

  • 1296
Pandemie koronaviru za sebou v Itálii zanechala velkou hořkost vůči Evropské unii. Obyvatelé Apeninského poloostrova mají dojem, že se na ně zbytek Evropy v nejtěžších chvílích vykašlal. Klíčovou otázkou tak bude, jaké finanční pomoci se Italové dočkají.

Rekordní počet Italů si dnes klade otázku, proč by jejich země vůbec měla nadále zůstávat součástí Unie. Podle průzkumu agentury Tecné je 49 procent z nich pro vystoupení z evropského projektu. Na konci roku 2018 tuto myšlenku podporovalo 29 procent Italů.

V dalším průzkumu veřejného mínění z tohoto měsíce 59 procent respondentů uvedlo, že EU už nyní postrádá smysl. V jiném většina Italů popsala Čínu jako přítele a téměř polovina označila Německo za nepřítele. 

Radikální vzestup euroskepticismu je jedním z důsledků pandemie koronaviru, která si na Apeninském poloostrově vyžádala přes 25 tisíc obětí. Hospodářství se kvůli karanténním opatřením hroutí. Očekává se, že třetí největší ekonomika sedmadvacítky se letos zmenší o devět procent.  

Čelní představitelé italské vlády, centrální banky i úřadu premiéra Giuseppa Conteho hovoří o tom, že v zemi se zdvihá nebývalá vlna hněvu namířeného proti EU, která vznikla na základě hospodářských dohod podepsaných před více než půlstoletím v Římě.  

„Itálie byla do evropského projektu zamilovaná, ale to už je teď minulostí. Nejsem si jistý, jestli si Evropa dokáže tuto ztracenou důvěru opět získat,“ řekl agentuře Bloomberg francouzský historik Marc Lazar.

Omluva od von der Leyenové

Italský vztah k EU dostal povážlivé trhliny už v uplynulých letech v důsledku migrační krize a kvůli evropským rozpočtovým pravidlům. Když se však nemoc covid-19 začala šířit v Lombardii, Italové automaticky čekali, že jim Evropa bez ptaní pomůže. Jenže zbytek Unie se k nim otočil zády.

Průzkum o koronaviru

Jak zvládáte omezení spojená s koronavirem právě vy, vaše rodina a děti? Zapojte se do velkého průzkumu portálu iDNES.cz.

Německo a Francie zakázaly vývoz roušek a rukavic. Další země zavedly hraniční kontroly. Šéfka Evropské centrální banky Christine Lagardeová zahájila historický výprodej italských (a evropských) dluhopisů a nizozemský ministr financí Wopke Hoekstra oživil debatu o dluhové krizi, ze které vyplynulo, že Itálie si za svůj osud může sama.

Místo evropské pomoci dorazily ochranné pomůcky z Číny a desítky ruských vojenských lékařů. V polovině dubna se předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová Italům omluvila. „Je pravdou, že když Itálie na samém začátku potřebovala pomoc, tak jsme tam tu pro ni nebyli. A za to Evropa jako celek nabízí srdečnou omluvu,“ kála se šéfka Unie. Rána způsobená počátečním váháním však zůstala. 

„Rozloučíme se a ani nepoděkujeme“

Italy však nyní více než omluvy zajímá, co zbytek Evropy udělá pro záchranu jejich ekonomiky. Premiér Giuseppe Conte volá po takzvaných koronabondech, tedy dluhopisech, za které by ručily všechny státy eurozóny. Podle agentury Bloomberg se toho téměř jistě nedočká, pro Německo, Nizozemsko, Rakousko či Finsko je to nepřijatelné.

Většina unijních zemí v posledních dnech podpořila myšlenku, aby si EU vypůjčila peníze a ty následně poskytla jednotlivým státům. Neshodnou se ale na tom, zda to má být formou přímých grantů, anebo formou úvěrů. Jednotný názor členské země EU stále nemají ani na výši takzvaného fondu zotavení. Rozhodnout se mělo ve čtvrtek na videokonferenci unijních lídrů.

„Pokud se Italové nedočkají pozitivního výsledku, euroskepticismus bude narůstat a stejně tak protiněmecké směřování, které je patrně z hluboké historie zakořeněno v psychologii země,“ konstatoval Pier Paolo Baretta z ministerstva financí. „V naší historické paměti bylo Německo v těžkých dobách vždy nepřítelem,“ dodal.

Z protievropských nálad by mohla profitovat nacionalistická Liga Mattea Salviniho. Podle průzkumů je dnes s 29 procenty nejpopulárnější italskou stranou (má však menší podporu než loni v létě, tehdy ji podporovalo až 38 procent Italů). Salvini si už v minulosti s myšlenkou opustit euro pohrával. Když se ale vyhoupl na vrchol politiky, přizpůsobil se náladě v zemi a svou někdejší linii opustil. To už nyní neplatí. 

„Není to unie,“ kritizoval Salvini koncem března evropské politiky. „Je to hnízdo hadů a šakalů. Nejprve porazíme koronavirus a pak musíme přehodnotit svůj vztah k Evropě. Pomůže-li to, rozloučíme se. A ani nepoděkujeme.“

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video