Gualtieri, který byl v letech 2009 až 2019 vlivným europoslancem a v letech 2019 až 2021 působil jako ministr financí, slíbil, že začne řešit problémy hlavního města. Podle něj je Řím město evropského významu, které si nezaslouží, aby se o něm v zahraničí mluvilo jen v souvislosti s jeho problémy. V projevu po zvolení řekl, že chce, aby se Řím stal městem kultury, vědy a inovací.
V druhém kole byl Gualtieriho protivníkem kandidát pravicového bloku Enrico Michetti, který v kampani vynikl některými spornými výroky. Uvedl například, že pozdrav zdviženou pravicí, který používal fašistický režim, je hygieničtější než podání rukou. Podle něj to ukazuje, že římské vynálezy jsou často „bezmála dokonalé“.
Do druhého kola hlasování o šéfovi římské radnice se neprobojovala dosavadní starostka Virginia Raggiová z Hnutí pěti hvězd. Raggiová před pěti lety uspěla se slibem, že zlepší životní podmínky v italském hlavním městě, mnozí voliči jí ale vyčítali, že nedokázala zlepšit fungování hromadné dopravy, svozu odpadu či zlepšit opravy silnic.
Jedním ze symbolů údajného úpadku Říma se stala přemnožená divoká prasata na periferii města či potkani pobíhající mezi odpadky v ulicích centra.
Středolevicová Demokratická strana má důvod k oslavám. Její kandidát Stefano Lo Russo vyhrál s 59 procenty hlasů v Turíně. Středolevicoví kandidáti uspěli už v prvním kole a získali přes 50 procent hlasů v Miláně, Neapoli či Bologni. Pravicový blok získal Terst, kde se za něj ucházel o další mandát současný starosta Roberto Dipiazza. Hnutí pěti hvězd, které před pěti lety získalo Řím a Turín, letos neuspělo a jeho kandidát nezvítězil v žádné regionální metropoli. Někde ale hnutí kandidovalo spolu v bloku stran levého středu.
Prohru pravice v místních volbách uznala šéfka strany Bratři Itálie Giorgia Meloniová. Naopak šéf Demokratické strany Enrico Letta mluvil o rozsáhlém vítězství. Komentátoři poukázali na nízkou volební účast, když v druhém kole přišla v mnohých městech k volbám méně než polovina oprávněných voličů.
Podle zahraničních agentur by se výsledky místních voleb neměly promítnout do stability vlády vedené bývalým centrálním bankéřem Mariem Draghim. Vláda má v parlamentu rozsáhlou podporu, jedinou větší stranou, která je v opozici, jsou krajně pravicoví Bratři Itálie. Strany však bedlivě sledují výsledky, aby odhadly, jaké koalice mají šanci na úspěch v příštích parlamentních volbách.
20. října 2020 |
