Europoslanci schválili ratifikaci Istanbulské úmluvy v EU. Česko stále otálí

Evropská unie ratifikovala Úmluvu o prevenci a potírání násilí na ženách. K tomu dal zelenou také Soudní dvůr EU. Úmluva tak začne platit všude tam, kde má EU kompetence. Tento krok však jednotlivé státy nezbavuje povinnosti, aby úmluvu ratifikovaly samy. Europoslanci a europoslankyně tak opakovaně vyzývají k akci šest států, včetně Česka, které stále váhají.

ilustrační snímek | foto: AP

Přestože na ratifikaci nepanuje mezi členskými státy souhlas, posudek Soudního dvora EU z roku 2021 potvrdil, že Evropská unie může Istanbulskou úmluvu ratifikovat i bez jednomyslného souhlasu. Rada EU proto požádala Parlament o souhlas s dokončením procesu ratifikace.

Přistoupení se týká pouze omezeného rozsahu, který spadá do kompetencí EU. Jde například o spolupráci v trestněprávních záležitostech nebo úpravě práva pro evropské instituce.

Přistoupení EU k Istanbulské úmluvě tedy nezbavuje členské státy povinnosti, aby ji ratifikovaly samy. Europoslanci a europoslankyně proto opakovaně vyzývají zbývajících šest zemí – Bulharsko, Česko, Maďarsko, Lotyšsko, Litvu a Slovensko – aby úmluvu neprodleně ratifikovaly.

Istanbulská úmluva a gender

Istanbulská úmluva pracuje s pojmem gender. Tento pojem, na rozdíl od pojmu pohlaví, které je biologicky dané a se kterým se rodíme, znamená sociálně ustanovené role, chování, jednání a vlastnosti, která příslušná společnost pokládá za odpovídající pro ženy a muže.

Zdroj: Úřad vlády ČR

Istanbulskou úmluvu podepsalo Česko v květnu 2016. Spory se vedou o její ratifikaci, neboť stále vyvolává silné emoce a mnoho dezinformací.

Za cíl si přitom klade zlepšit pomoc obětem domácího a sexuálního násilí, kterých rapidně přibylo také během pandemie koronaviru.

Podle výzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění z roku 2019 je zastánců Istanbulské úmluvy dvakrát víc než odpůrců. Řada lidí však na dokument nemá názor a neví, co by měl v praxi přinést.

„Dnes už (Istanbulská úmluva) žije svým životem a má symbolický význam pro dvě strany – pro konzervativní, která tvrdí, že úmluva škodí, a pro ty, pro které jde o užitečnou věc, která má zlepšit boj proti domácímu násilí a násilí na ženách,“ uvedla v rozhovoru pro iDNES.cz eurokomisařka Věra Jourová.

Dodala, že je potřeba, aby se úmluva demytizovala a de-démonizovala. „A aby si ji znovu přečetli všichni ti, kteří podlehli tomu, čemu říkám interpretační paranoia,“ doplnila. K boji s dezinformacemi, které úmluvu opřádají, vyzvali také europoslanci na únorovém jednání. Varovali také před děním v Polsku, kde se vláda nejen snaží od úmluvy odstoupit, ale bojuje proti rovnosti pohlaví například zákazem potratů.

Istanbulská úmluva nestačí. Nová směrnice má upravit zákony o znásilnění, říká Jourová

Česko na půdě europarlamentu už čelilo kritice

Na půdě europarlamentu už dříve zazněla kritika zmíněných států včetně Česka, že s ratifikací úmluvy tak dlouho váhají. „Je ostuda, že šest členských zemí stále neratifikovalo Istanbulskou úmluvu,“ řekla Estonka Yana Toomová a konkrétně zmínila Česko, Maďarsko, Slovensko. Ale také Polsko, kde konzervativní vláda ohlásila záměr od úmluvy odstoupit.

Brusel kritizoval státy kvůli Istanbulské úmluvě. Mezi provinilci je i Česko

Španělka María Soraya Rodríguezová Ramosová ke zmíněným zemím ještě přidala Bulharsko, Litvu a Lotyšsko a hovořila o této skupině jako o „nejvíce reakcionářských státech“.

Istanbulská úmluva

• Neboli Úmluva rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí je mezinárodní dohodou zabývající se tímto porušováním lidských práv. Úmluva požaduje prevenci násilí, ochranu jeho obětí a stíhání pachatelů.
• Úmluva se vztahuje především na psychické a fyzické domácí násilí, na nebezpečné pronásledování, sexuální násilí, sexuální obtěžování, nucené sňatky a mrzačení ženských pohlavních orgánů.
• Vztahuje se primárně na různé formy násilí páchaného typicky na ženách. Zároveň ale vyzývá státy, aby stejnou ochranu poskytovaly i mužům, dětem i seniorům v rolích obětí.
• Úmluvu ratifikovalo 36 států a dalších 9 států ji zatím jen podepsalo. Česko podepsalo úmluvu 2. května 2016. Státy, které nepodepsaly, jsou Rusko, Ázerbájdžán a Turecko, které svůj podpis stáhlo v roce 2021.

29. července 2020