Předpokládá se, že do protestní akce se zapojí desetitisíce žen, které na jeden den přestanou vykonávat jakékoliv práce – tedy i ty domácí, neplacené. Organizátorky doufají, že ekonomika země se zastaví a pozornost se upře k přetrvávající platové nerovnosti a sexuálnímu násilí.
Do stávky se zapojí dělnice v rybářském průmyslu, učitelky, zdravotní sestřičky ale i premiérka Katrín Jakobsdóttir. Sedmačtyřicetiletá politička, autorka detektivek a matka tří dětí vládne severskému ostrovu s 372 000 obyvatel už pět let.
První stávku žen Island zažil rok předtím, než se narodila. Protestní akce z roku 1975 vstoupila do dějin jako Kvennafrídagurinn (Den volna pro ženy) a zúčastnilo se jí devadesát procent žen. Nešly do práce, nestaraly se o domácnost nebo děti a místo toho demonstrovaly a zpívaly v centru Reykjavíku.
Zpracování tresek v jednom z největších rybárenských závodů na Islandu (2009)
Následující rok schválil parlament zákon garantující ženám stejný plat jako mužům. V roce 1980 se prezidentkou Islandu stala Vigdís Finnbogadóttir, první demokraticky zvolená prezidentka na světě.
Dnes Island dominuje světovým žebříčkům genderové rovnosti, podle tamních žen však hlavní cíle bezmála padesát let starého protestu nebyly splněny. V některých profesích stále vydělávají o pětinu méně než muži a 40 procent z nich zažilo sexuální násilí.
Měla by se stávka žen uskutečnit i v Česku?
„Všechny bojujeme proti systému. Všechny jsme pod vlivem patriarchátu, proto musíme spojit síly,“ burcuje organizátorka úterní stávky Freyja Steingrímsdóttir, podle níž je velmi důležité, aby ženy po celý úterek nepřiložily ruku k dílu ani doma.
„Třetí směna je skutečná. Stále u nás panuje mentalita: ‚Klidně ať ženský stávkují, jen když všechno klape.‘ Z takového myšlení se musíme vymanit,“ dodala organizátorka akce, která se odehraje pod heslem A tomu říkáte rovnost? Očekává se, že do centra Reykjavíku dorazí až 25 000 demonstrantů.
