Ledovce dosud pokrývají přes deset procent povrchu Islandu - v roce 2019 to bylo 10 400 kilometrů čtverečních. Od roku 1890 se plocha pokrytá ledem zmenšila o 2200 kilometrů čtverečních, tedy o 18 procent.
Téměř třetina tohoto úbytku připadá na nové tisíciletí, spočítali islandští glaciologové, geologové a geofyzikové. „Změny povrchu ledovců na Islandu od 90. let 19. století představují jasnou odpověď na klimatické změny,“ uvedli autoři studie, kterou v úterý publikoval časopis Jökull.
V roce 2014 Island v důsledku oteplování přišel o svůj první ledovec Okjökull. Tehdy se hovořilo o obavách vědců, že na Islandu do roku 2200 zmizí na 400 ledovcových masivů.
Podle odborníků jsou aljašské, alpské a islandské ledovce mezi těmi, které v posledních letech ustupovaly nejrychleji na světě.
 |
Na 220 tisíc světových ledovců přicházelo v letech 2000 a 2019 celkem v průměru o 267 miliard tun ledu ročně. Nyní už je to kolem 300 miliard tun. Tempo úbytku ledu se za poslední dvě desetiletí zrychlilo o třicet procent.
Globální oteplování může za tisíce úmrtí
Podle další nové studie, jež v úterý vyšla v odborném časopise Nature Climate Change, je nyní více než třetina úmrtí způsobených horkem přímým důsledkem oteplení globálního klimatu.
Podle autorů každý rok čistě kvůli tomuto faktoru umřou tisíce lidí. Započteny přitom nejsou oběti dalších fenoménů spojených s oteplováním, jako jsou intenzivnější bouře nebo sucha.
Na výzkumu se podílely desítky badatelů, kteří zmapovali horkem způsobená úmrtí z let 1991 až 2018 ve 732 městech po celém světě. Z nich podle nich 37 procent zavinily zvýšené teploty plynoucí z klimatických změn způsobených lidskou činností.
Nejhorší je situace v jihoamerických městech
Podíl úmrtí spojených s globálním oteplováním byl podle autorů studie nejvyšší v jihoamerických městech. V brazilském Sao Paulu, kde žije přes deset milionů lidí, podle výzkumu na každý rok připadá 239 smrtí, které jsou důsledkem klimatických změn.
Dalšími rizikovými zónami jsou v této souvislosti jižní Evropa a jižní Asie, uvedla Ana Vicedová-Cabreraová z Bernské univerzity ve Švýcarsku, která výzkumný projekt vedla.
Jeden mrazivý týden nedokazuje, že oteplování neexistuje, říká klimatolog |
Ona a její kolegové vypočítali, že v mapovaných městech ročně kvůli nárůstu teplot umře na 9700 lidí. Globálně by pak byl součet mnohem vyšší, míní hlavní autorka studie.
„Jsou to úmrtí spojená s horkem, kterým ve skutečnosti lze zabránit. Je to něco, co přímo způsobujeme,“ dodala Vicedová-Cabreraová.
Odborná veřejnost navíc má za to, že tyto ztracené životy jsou jen zlomkem celkové bilance klimatických změn, píše AP. Další oběti způsobují extrémní meteorologické jevy poháněné současnými trendy jako různé bouře, záplavy a období sucha.
19. srpna 2019 |
