„Pro al-Káidu je to velká hrozba, protože přichází o svou vůdčí pozici v hnutí svaté války. K Islámskému státu se přiklání mladší generace bojovníků, líbí se jim schopnost dosáhnout rychlého výsledku brutální činností,“ řekl deníku Washington Post analytik Charles Lister z vlivného think-tanku Brookings. Al-Káida si podle něj „udělala jméno útokem na Spojené státy v roce 2001“, nikdy se jí ovšem nepodařilo získat vlastní území.
Islamisté si založili chalífátSunnitští radikálové z hnutí Islámský stát v Iráku a Levantě v neděli oznámili, že v části Iráku a Sýrie vyhlásili chalífát. Jmenuje se „Islámský stát“ a v jeho čele stanul nově jmenovaný chalífa Abú Bakr Bagdádí (více se dočtete zde). První islámský chalífát vznikl v 7. století po smrti proroka Mohameda. Původně to byla náboženská instituce, ale i státní útvar, který zahrnoval veškerá území ovládaná muslimy a ve kterém se striktně uplatňovalo islámské právo šaría. Pátý a poslední chalífát, osmanský, zrušil v březnu 1924 turecký prezident Mustafa Kemal Atatürk. |
Na to, zda se má svět Islámského státu obávat, odpověděl komentátor analytického časopisu Atlantic Robert Wright, že udržet a řídit vyhlášený chalífát je práce na plný úvazek. ISIL se podle něj od al-Káidy oddělil právě proto, že mu šlo o území, a nikoli jenom o útoky na USA, což je program al-Káidy.
Rozpor mezi Islámským státem a al-Káidou předurčuje také rozkol mezi Abú Bakrem Bagdádím, který stojí v čele Islámského státu, a Ajmánem Zavahrím, který řídí al-Káidu. Bagdádí se neřídil jeho loňským doporučením a neodvolal své lidi ze Sýrie. Zavahrí se od Bagdádího skupiny známé pod zkratkou ISIL distancoval už v únoru.
Nový chalífát je pro al-Káidu výzvou
Charlie Cooper z Quilliam Foundation, která se zabývá studiem extremismu, považuje za nejproblematičtější jmenování Bagdádího chalífou. V rozhovoru pro britský The Independent řekl, že mimo islámskou sektu ahmadíja neexistoval nikde žádný chalífa od doby osmanské říše.
„Chalífou může být jmenován jenom legitimní nástupce proroka Mohameda. Tento krok ISIL má ohromný ideologický a teologický dopad a pro al-Káidu je to velká výzva. Její mluvčí se mohou pokusit legitimitu tohoto kroku vyvrátit,“ řekl Cooper.
Všechny činy ISIL jsou podle něj velmi taktické a dobře naplánované. „Přijde mnoho kritiky, lidé budou říkat, že obnovení chalífátu je předčasné. ISIL se ale v několika minulých letech rychle vyvíjel a v arabských sociálních médiích existuje kult Bagdádího. Je velmi populární a lidé z al-Kádiy a dalších skupin si budou klást otázku, zda za něj nemají bojovat,“ soudí Cooper.
S al-Káidou by zmizel i bin Ládinův odkaz
Peter Neumann z londýnské King’s College radí význam nedělního vyhlášení Islámského státu nepodceňovat. „ISIL se nyní považuje za legitimního vůdce islamistického hnutí a očekává, že ho budou všichni následovat. Pro ideology svaté války je chalífát konečným cílem a ISIL se mu v jejích očích přiblížil jako nikdo jiný. Může to být konec al-Káidy a také bin Ládinovy vize i jeho odkazu,“ sdělil Neumann s poukazem na Zavahrího dopadeného a zabitého předchůdce Usámu bin Ládina.
Mezi bin Ládinem a vůdci al-Káidy v Iráku byly vždy neshody. Iráckou větev vedl Abú Músá Zarkáví, jehož Američané zabili v roce 2006.
Zatímco bin Ládin byl vzdělaný člověk pocházející z vyšší vrstvy, Jordánec Zarkáví měl kriminální minulost a bin Ládinovi se vzděláním nemohl rovnat. Věřil, že autoritu udávají činy na bitevním poli, a ne zákulisní činnost.
Zarkáví stínal lidem hlavy a nařizoval sebevražedné atentáty, což k jeho organizaci vábilo mnohé cizince. Přesto se ale bin Ládin se Zarkávím nikdy nerozešel a rozkol obou skupin nedopustil.
Bagdádí, který iráckou organizaci vede od roku 2010, spojuje vlastnosti obou. Je prý vzdělaný, ale také schopný rozhodovat o nejbrutálnějších bojových operacích. Nebude zřejmě tak smířlivý jako Zarkáví. Prohlásil, že dal přednost „vládě Boha před Ajmánem Zavahrím“.
Ofenziva islamistů v Iráku
