„Je to jako valící se kámen. Nedá se to zastavit. Můžete s tím souhlasit, nebo ne, ale dojde k tomu,“ řekl reportérovi listu The Guardian irský spisovatel a politický aktivista Osgur Breatnach. Britský deník poznamenává, že dávný sen o jednotném Irsku v posledních týdnech živě rozebírají irská média i štamgasti v dublinských hospodách.
„Sjednocená Irská republika? To by bylo bezva,“ přitakává Jamie Dean. „Byli bychom jedna země. Britové by měli smůlu. Je naše. Je to jednoduché,“ dodal šedesátiletý dělník popíjející v hospodě Pádraig Pearse pojmenované po jednom z vůdců Velikonočního povstání (o něm více zde: Irsko slaví. Před sto lety vyrazili povstalci k poště a k nezávislosti)
Podobné řeči zaznívají i v Severním Irsku. „Představa sjednocení není už jenom blud. Nestane se to hned, potrvá to ještě dvacet nebo třicet let. Je to záležitost příští generace a já se toho už nedožiji,“ podotkl někdejší člena IRA Tommy McKearney, kterému je dnes 66 let.
Gordický uzel brexitu
Zaprášené sny irských nacionalistů o sjednocení „zeleného ostrova“ oživil před dvěma lety brexit. Vyjednávání o podmínkách rozvodu Velké Británie s Evropskou unií postupuje jen velice pomalu, plán britské premiérky Theresy Mayové čelí v Konzervativní straně zarytému odporu a možnost, že Spojené království odejde z EU bez dohody, je čím dál tím pravděpodobnější.
Irská otázka je přitom největším oříškem jednání. Vznik tvrdé hranice si nepřeje ani Londýn, ani bruselští vyjednavači. Obě strany uznávají, že při vzpomínce na tři dekády násilí je návrat kontrol na 500 kilometrů dlouhou hranici politicky neúnosný.
Jenže v tom, jak tomu zabránit, se nedokážou shodnout. EU trvá na pojistce, která by v případě, že Londýn nepřijde s lepším nápadem, Severní Irsko udržela uvnitř unijního jednotného trhu.
To se nelíbí Londýnu, protože by to znamenalo vznik celní hranice v Irském moři. Tedy narušení územní integrity Spojeného královstí, což je něco, s čím by podle britské ministerské předsedkyně Theresy Mayové „nikdy žádný britský premiér nemohl souhlasit“. Ostře proti jsou i severoirští unionisté, o jejichž podporu se Mayová ve Westminsteru opírá.
Mayová proto navrhuje, aby uvnitř evropské celní unie zůstala celá Británie. Jenže to je zase nepřijatelné pro ostatních 27 zemí bloku. Emoce vypluly na provch tento týden na summitu v Salcburku, kdy Donald Tusk Mayové vzkázal, že její plán nemůže fungovat (více zde: Návrhy Mayové jsou mrtvé, v Rakousku ji ponížili. Britové premiérku nešetří).
Myšlenky na plebiscit o sjednocení
V Severním Irsku hlasovalo před dvěma lety 56 procent voličů proti odchodu z Evropské unie a od té doby tam panují obavy z politických a ekonomických dopadů brexitu. Vládou zveřejněná studie z letošního února spočítala, že Severní Irsko zasáhne nejvíce ze všech britských regionů.
Nejistotě nahrává fakt, že Severní Irsko už více než šest set dní nemá funkční vládu. Rozhovory mezi irskými nacionalisty ze strany Sinn Féin a Demokratickou unionistickou stranu po posledních volbách v lednu 2017 zkrachovaly, obě strany se obviňují ze sabotování rozhovorů a málokdo věří, že funkční koalice vznikne do britského odchodu z EU.
Irští nacionalisté v této atmosféře otevřeně prosazují myšlenku referenda o sjednocení s Irskem. Britský ministr pro Severní Irsko může plebiscit podle mírové dohody z roku 1998 vypsat v případě, že existuje domněnka, že by většina obyvatel je pro sjednocení.
V irských médiích počátkem září vyvolal pozornost internetový průzkum, v kterém se pro sjednocení vyslovilo 52 procent respondentů. Komentátoři poznamenávají, že tato čísla jsou zavádějící, protože do tohoto typu průzkumů se hlásí politicky angažovaní lidé a podpora sjednocení v ostatních sondách se pohybuje daleko níž. Pokud by skutečně došlo na plebiscit, ozvali by se hlasitě i stoupenci svazku s britskou korunou, kteří se nyní neangažují.
My máme čas
Zmíněnný průzkum každopádně debatu o sjednocení ostrova opět přiživil. V řadách Sinn Féin nyní koluje dokument nazvaný Irská jednota - příručka pro aktivistu, v níž si strana pohrává s myšlenkou na změnu irské státní vlajky a hymny. Předsedkyně strany Mary Lou McDonaldová také navrhla, aby se sjednocené Irsko opět stalo členem Commonwealthu.
Severoirský problémKořeny severoirského problému sahají až do 12.století, kdy král Jindřich II. podnikl invazi do Irska. V průběhu staletí angličtí králové postupně upevňovali svoji moc nad Irskem, až bylo v roce 1801 zákonem o unii připojeno k Británii. Zatímco většina ostrova zůstala katolická, na severu se od 17. století usazovali protestanti. Když Irsko po letech rebelií získalo v roce 1922 nezávislost, šest severoirských hrabství zůstalo součástí Británie. Dlouholeté rozpory mezi irskými nacionalisty a probritskými unionisty v Severním Irsku vyústily koncem let šedesátých let v sektářské nepokoje. Londýn do regionu vyslal armádu, zavedl přímou nadvládu a zrušil regionální parlament. Nepokoje a teroristické útoky, které do dějin vstoupily jako Troubles si za třicet let vyžádaly 3500 obětí. Ukončila je až Velkopáteční dohoda z roku 1998. zdroj: ČTK |
Cílem těchto návrhů je myšlenku na sjednocení učinit stravitelnou po unionisty. Sinn Féin předpokládá, že loajalističtí podnikatelé a farmáři uvažují pragmaticky a pochopí, že pokud je jednotné Irsko jediným způsobem, jak zůstat v Evropské unii, tak se přizpůsobí.
„Ze socioekonomického hlediska to dává smysl. Vzniká tady většina, která stojí na straně radikální změny,“ uvedl pro The Guardian spisovatel a někdejší člen IRA Danny Morrison. Další poukazují na fakt, že severoirští protestanti se už katolického jihu bát nemusí, protože Irsko se za posledních dvacet letech neuvěřitelně změnilo (více zde: Z bašty katolictví rájem liberálů. Irové završili svou tichou revoluci)
Ve prospěch myšlenky sjednocení navíc hraje čas. Když v roce 1922 vznikla nezávislá Irská republika, byl britský sever ostrova z 65 procent protestantský a z 35 procent katolický. Dnes se poměr křesťanských vyznání téměř vyrovnal (48 ku 45 procentům). „Je to mohutná demografická změna. Za pět nebo deset let bude Severní Irsko většinově katolické,“ říká Peter Shirlow, ředitel irských studií na University of Liverpool.
Neotevírejte staré rány
Unionisté znepokojeně přiznávají, že myšlenka sjednocení je skutečně na stole. Někteří poukazují na marginalizaci protestantské menšiny v Irsku v předchozích letech. Další se obávají, že by unionistické polovojenské jednotky, které se po uzavření míru přeorientovaly na kriminální činnost, mohly opět sáhnout po zbraních.
„Mohlo by to celé začít znovu, a to mě naplňuje hrůzou,“ poukazuje unionistický farmář Ian Marshall na tři dekády násilí, které si vyžádaly přes 3 500 mrtvých.
Myšlenka na sjednocení ovšem nebudí velké nadšení ani v Dublinu. Londýn každý rok do Severního Irska posílá asi deset miliard liber, což si irská vláda nemůže dovolit. Irský premiér Leo Varadkar v červnu vyjádřil přesvědčení, že stoupenci sjednocení by v případě severoirského referenda prohráli a hlasování by navíc ve výbušném regionu otevřelo staré rány.
„Měli bychom respektovat nadřazenost Velkopátečních dohod a jejich ústředním bodem je dohoda o rozdělení moci v Severním Irsku, čím dál tím větší spolupráce mezi jihem a severem a mír v Británii a Irsku,“ řekl Varadkar.