Obě středopravicové strany Fianna Fáil a Fine Gael, které vedly dosavadní koalici, vyjednávaly od chvíle, kdy jim po volbách z 29. listopadu chyběl jeden mandát k tomu, aby mohly samy vládnout. Nezávislý poslanec Michael Lowry uvedl, že v jednání nastala „zásadní shoda“, co se týče ministerských postů.
Nezávislí poslanci jsou spokojeni, jelikož jejich politika byla zahrnuta do návrhu vládního programu, prohlásil Lowry. „Byl to dlouhý a náročný proces. Jsme rádi, že velká část našeho politického dokumentu se odráží ve vládním programu,“ dodal.
Vládní program podle listu The Irish Times zahrnuje více finančních prostředků na modernizaci a rekonstrukci silnic, výstavbu 300 tisíc nových bytů a podporu cestovního ruchu v rámci speciálního roku.
Pro Micheála Martina jde o druhé působení ve funkci, zemi už jako taoiseach vedl v letech 2020 až 2022. V listopadu 2027 předá tuto roli předsedovi strany Fine Gael, uvádí se v dohodě. Podobně si obě strany post premiéra vyměnily i v minulém funkčím období.
Stranám Fianna Fáil a Fine Gael v parlamentních volbách z 29. listopadu těsně unikla většina hlasů. Doposud vládnoucí středopravé strany získaly celkem 86 ze 174 parlamentních křesel, k většině potřebovaly o dvě více. Tyto dvě formace, posledních 100 let dominující irské politice, tak musely hledat koaličního partnera.
Předvolební kampani v zemi s bezmála 5,5 milionu obyvatel dominovaly životní náklady v čele s cenou bydlení, silným motivem byla také migrace. Irsku se vyhnul trend z řady dalších evropských zemí, kde v poslední době ve volbách neuspěly vládní strany a posílila populistická či nacionalistická uskupení. Účast dosáhla 59,7 procenta, což je podle BBC nejnižší číslo za posledních 100 let.