Americký prezident Donald Trump v úterý oznámil, že Spojené státy odstupují od jaderné dohody (JCPOA), kterou spolu s dalšími státy před třemi lety uzavřely s Íránem. Ostatní signatáři - Francie, Německo, ale i Čína a Rusko - však říkají, že ji budou dál dodržovat. Platí tedy dohoda i nadále?
Dohoda jako taková vystoupením Spojených států pozbývá platnosti, ale na druhou stranu, pokud ji budou všichni ostatní signatáři včetně samotného Íránu (bez USA) dodržovat, tak fakticky platnou zůstane. Tedy alespoň do té doby, než Spojené státy začnou vytvářet proti Íránu další a další sankční režimy, na což pochopitelně bude muset Írán nějak zareagovat, stejně jako na to budou muset zareagovat evropské země, jichž se sankce mohou sekundárně také dotknout.
Spojené státy odstupují od jaderné dohody, Írán ji nadále bude dodržovat |
Co odstoupení Američanů prakticky znamená a co se teď bude dít?
První otřes je již za námi a je skutečně pozitivní, že jediný, kdo se od dohody distancuje, jsou právě Američané. Jak Írán, tak Rusko a Čína, ale i evropské mocnosti projevily ochotu v projektu pokračovat a udržet současný stav co nejdéle. Ve finále to tak budou opět Spojené státy, které tuto situaci začnou podkopávat v okamžiku přijímání unilaterálních sankcí vůči Islámské republice.
Jaké budou následky toho všeho ale v současnosti nelze příliš odhadnout, protože do toho zasahuje příliš mnoho faktorů, např. samotná vnitroíránská politika, která je již delší dobu rozdělena mezi tradicionalistický a konzervativní proud, odmítající dlouhodobě jakoukoli spolupráci či závislost na Západu, a mezi umírněné reformisty, kteří se snaží se Západem kooperovat na bázi přijaté a nyní Američany vypovězené úmluvy.
Věříte izraelským důkazům, že Írán o svém jaderném programu lhal? Stačí na to, aby Spojené státy zastavily dohodu, která je minimálně podle evropských spojenců účinná?
K oněm izraelským „důkazům“ se dá vyjadřovat velice obtížně, protože neexistuje možnost prověřit jejich věrohodnost a jejich zdroje. Ovšem načasování vypuštění této informace je více než podezřelé.
Přesně v okamžiku, kdy americký prezident začne veřejně prohlašovat, že zváží setrvání u smlouvy, a evropští partneři jej jezdí přesvědčovat o nutnosti jejího pokračování, se objeví izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve vysílání typově podobném zábavné show a představí světu tajné zprávy o systematickém podvádění a lhaní Íránu stran jeho jaderného programu.
Vzhledem ke skutečnosti, že izraelská pravice se systematicky a dlouhodobě snaží narušit jakékoli vzájemné styky mezi Západem a Íránem a sekuritizuje téma íránské bezpečnostní hrozby, se podobným informacím izraelské provenience s takovýmto načasováním nedá na sto procent věřit.
Trump také prohlásil, že na Írán uvalí nové ekonomické sankce. Jak tvrdě dopadnou na obyčejné Íránce a jak ti teď podle vás budou vnímat Západ? Uzavření dohody a konec sankcí mohutně oslavovali.
Není ještě známa přesná podoba sankcí, ale íránská ekonomika je více či méně bolestivě pocítí. Bude hodně záležet hodně na evropských státech a evropských společnostech, jak se k situaci postaví.
Pokud se Američanům, třeba i tvrdým tlakem, nepodaří evropské mocnosti přinutit k maximální ekonomické izolaci Íránu, pak tyto sankce nebudou mít nikterak devastující vliv. Je třeba si uvědomit, že aktuálně například z energetického hlediska právě Evropa potřebuje Írán mnohem víc, než Írán Evropu. Islámská republika sice touží získávat západní technologické know-how a investice, na druhou stranu svůj energetický export může bez problémů nasměrovat na východní Asii a orientovat se ekonomicky právě tam.
KOMENTÁŘ: Zlověstný íránský labyrint. Jaderná smlouva je jediné řešení |
A co se obyčejných Íránců týče, tak ti teď zažívají nemalé rozčarování a vnímají Spojené státy jako toho, jemuž není radno věřit a který nedodržuje vlastní sliby. Tato nálada se pak může snadno přelít na hlavu íránského prezidenta Hasana Rúháního a jeho administrativu, která tím může přijít o velice důležitou politickou podporu veřejnosti, čímž může dojít až k ohrožení jejího reformního snažení a naopak posílit konzervativce, tradicionalisty a radikály uvnitř íránské politiky.
Ještě před tím, než Trump svůj krok oznámil, íránský prezident Hasan Rúhání řekl, že Írán svůj jaderný program neobnoví ani po odstoupení Američanů od dohody. Ve středu se však v íránském parlamentu pálily americké vlajky a předseda parlamentu Alí Larídžání řekl, že Írán už dohodou není vázán. Jaký tedy teď podle vás bude skutečný postup Íránců?
To jsou přesně ty projevy radikálního a konzervativního křídla íránské politiky, která odmítá jakoukoli dohodu se Západem. Ten totiž vnímá jako potenciální ohrožení národní bezpečnosti a ekonomické soběstačnosti. Írán tedy čeká především tuhý vnitropolitický boj o to, která politická síla nakonec zvítězí, zda prezident ustojí aktuálně velice silný tlak a bude i nadále dohodu dodržovat i po vypovězení ze strany Spojených států, nebo jeho pozice bude natolik oslabena, že Írán se pod vlivem radikálů a konzervativců začne klonit k maximální možné míře izolace od Západu a začne nekontrolovaně rozvíjet svůj jaderný program jako důraz vlastní technologické vyspělosti a politické nezávislosti.
Josef Kraus Politolog Josef Kraus působí na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity, konkrétně na oboru Bezpečnostní a strategická studia. Věnuje se oblasti Blízkého východu a především Íránu, dále tématu terorismu a bezpečnosti, islámského terorismu i islamofobie. |
Může se konec dohody projevit i v syrské válce, ve které Írán s Ruskem podporují režim Bašára Asada?
Nemyslím si, že nějak zásadně. To jsou oddělená témata. Írán pochopitelně i nadále bude v Sýrii hájit své národní zájmy, stejně jako to ostatně dělají i další intervenující síly, například Stát Izrael. Jakkoli může dojít nárazově k eskalaci nějakých hrozeb či reálného násilí například na izraelsko-syrských či izraelsko-libanonských hranicích, nedomnívám se, že by v důsledku vypovězení smlouvy Američany mělo dojít k nějakému zásadnímu zlomu v bezpečnostní situaci na Blízkém východě.
Ale samozřejmě může se odehrát série nějakých dalších incidentů, provokace libanonské organizace Hizballáh nebo izraelská vojenská intervence na území jeho sousedů, a násilí může rychle eskalovat.
Jak Trumpovo rozhodnutí hodnotíte? Bude kvůli němu dál eskalovat napětí na Blízkém východě?
Já osobně hodnotím Trumpovo rozhodnutí jako chybné, protože ona jaderná dohoda s Íránem byla doslova průlomovou záležitostí v celé oblasti Středního východu. Byla vytvořena v ideální politické konstelaci všech zúčastněných a v budoucnu se takto příhodné podmínky pro další dialog a sbližování již nemusí objevit. Je velká škoda, že americká administrativa pod tlakem saúdské a izraelské lobby takto emotivně vystoupila proti dohodě přijaté předchozí vládou, aniž by k tomu měla nějaký reálný důvod. Situaci na Středním východě to určitě nevylepší, spíše naopak.
