"Je skvělé, že byly do vesmíru vyslány živé bytosti za účelem experimentů a že se vrátí zpátky na zem," prohlásil prezident Mahmúd Ahmadínežád po startu rakety v projevu vysílaném televizí. "Je to úžasný průlom... Doufáme, že budeme brzy moci vyslat do vesmíru vlastní kosmonauty," dodal.
Mezinárodní komunita nicméně zatím nepotvrdila, že by íránský stroj dosáhl oběžné dráhy. Je možné, že se jednalo jen o suborbitální let, upozornil znalec kosmonautiky Antonín Vítek.
Pokud by raketa dosáhla hranice vesmíru, stal by se Írán čtvrtým státem, který vyslal vlastními silami do kosmu živé tvory - po Sovětském svazu, Spojených státech amerických a Číně.
Íránský ministr obrany Ahmad Vahídí, který vypuštění rakety oficiálně oznámil, neupřesnil technické detaily rakety ani výzkumu, k němuž má modul s živočichy posloužit. V minulých dvou letech už Írán vyslal do vesmíru dvě sondy ke sledování tlaku, větru, teplot a dalších základních dat.
Tři íránské satelity představené v Teheránu - zleva Navid, Tolo a Mesbah-2 (3.2.2010)
Teherán už dříve uvedl, že chce mít na oběžné dráze družice, které by mu pomohly mimo jiné zlepšit telekomunikace a monitorovat oblasti náchylné k zemětřesení. Íránští činitelé rovněž argumentují americkým využíváním satelitů k monitorování jeho sousedů Afghánistánu a Iráku a dodávají, že pro svoji bezpečnost potřebují totéž.
Teherán nyní rovněž představil tři nové vyvíjené satelity a nosnou raketu Simurgh. Ta by měla za dva roky vynést stokilogramovou družici na oběžnou dráhu vzdálenou 500 kilometrů.
Íránský prezident Ahmadínežád ukazuje na model rakety Simurgh
Ambiciózní íránský kosmický program znepokojuje Západ. Ten se obává, že íránské technologie dlouhého doletu užívané k umísťování satelitů na oběžnou dráhu mohou být využity rovněž k odpalování válečných hlavic. I když Írán odmítá, že by měl něco takového v úmyslu.
V prosinci Írán vyzkoušel modernizovanou verzi rakety dlouhého doletu Sadžíl-2 s doletem dva tisíce kilometrů, kterou je schopen zasáhnout nejen území Izraele, považovaného za nepřátelský stát, ale také část jihovýchodní Evropy a rovněž americké vojenské základny v Perském zálivu.
Obrat v dohodě o íránském atomu? USA jsou opatrné
Hlavním bodem sporů je íránský jaderný program, který by podle Západu mohl Írán zneužít k výrobě hlavic. Západ navrhl dohodu, podle níž by Teherán vyvezl přes 70 procent svého slabě obohaceného uranu do Ruska k dalšímu obohacení. Francie pak z něj měla vyrobit palivo pro íránský výzkumný reaktor. V lednu diplomaté Mezinárodní agentury pro atomovou energií uvedli, že Írán dohodu odmítl.
V úterý však Ahmadínežád naznačil změnu stanoviska. "Nemáme s posláním našeho obohaceného uranu do zahraničí žádný problém," řekl v rozhovoru odvysílaném íránskou televizí. "Říkáme: dáme vám obohacený uran, a dostaneme zpátky palivo. Doba, než ho dostaneme, může být čtyři až pět měsíců."
USA včera na Ahmadínežádova slova reagovaly opatrně. "Pokud je to nová nabídka, jsme ochotni naslouchat," řekl činitel Bílého domu. Podle některých diplomatů může jít jen o íránskou zdržovací taktiku, kterou se chce vyhnout hrozícím sankcím.
