Ve věznici za poslední měsíc zemřely nejméně tři vězeňkyně. Podle lidskoprávních organizací bylo hlavní příčinou smrti zanedbání lékařské péče a živoření v otřesných podmínkách.
Koncem září v Karčaku zemřela íránská aktivistka Somajeh Rašídíová. Dvaačtyřicetiletá politická vězeňkyně ve dnech před svou smrtí prodělala sérii záchvatů. Podle svých spoluvězeňkyň trpěla epilepsií, na kterou jí ale místní lékaři nedali žádné léky.
„Měla neustále záchvaty, trpěla silnými bolestmi hlavy a pokaždé, když šla k lékaři, jí bylo řečeno, že je pouze podvyživená, a byla poslána zpět na oddělení,“ popsala jedna z žen podle Rádia Svobodná Evropa (RFE).
Peklo se vrací. Izrael změnil obávaný žalář v trosky, Írán tam znovu žene vězně |
V Karčaku minulý měsíc zemřela také Džamile Azízíová odsouzená za finanční obvinění. Zemřela poté, co jí personál odmítl poskytnout lékařskou péči, a to i přes srdeční potíže. Totožný osud potkal také třetí ženu. Úřady navzdory tomu podle RFE podmínky v zařízení obhajují.
Na 150 někdejších vězeňkyň v reakci vydalo prohlášení, v němž odsuzují „systematická“ úmrtí trestanců v Karčaku a požadují uzavření zařízení.
Živoucí peklo
„Vězni neumírají – jsou zabíjeni úmyslným odepíráním kritické lékařské péče ze strany Islámské republiky,“ míní Bahar Ghandehariová z Centra pro lidská práva v Íránu (CHRI). Karčak je podle ní živoucím peklem.
V zařízení se nachází několik tisíc vězeňkyň, jež jsou zde pro různá obvinění. Řada z nich jsou politické vězeňkyně, které za jeho zdmi skončily kvůli odporu proti autokratickému teokratickému režimu včetně zapojení do masových protestů v roce 2022. Ty vyvolala smrt dvaadvacetileté Mahsy Amíníové, jež zemřela poté, co ji mravnostní policie vyslýchala kvůli špatně nasazenému hidžábu.
Deset let vězení za nevhodné oblečení. Írán zpřísnil pravidla pro ženy |
Personál Karčaku ženám odepírá přístup k lékařské péči, vodě i řádnému jídlu a drží je v přeplněných špinavých celách, kde jsou často nuceny spát na holé podlaze. Vězeňkyně ze strany dozorců rovněž zažívají fyzické, psychické i sexuální zneužívání. Ženy si také stěžují na zamoření hady, štíry nebo hlodavci.
Přeplněnost Karčaku se ještě zhoršila poté, co sem Teherán v červnu po izraelském bombardování přesunul mnoho vězňů ze zařízení Evín, kam vláda často umisťuje politické vězně.
„Věznice je neobyvatelná. Už ji nejde reformovat,“ řekla RFE íránská advokátka v oblasti lidských práv Nasrín Sotúdeová, která v Karčaku skončila pro obvinění z „činů proti národní bezpečnosti“. Sotúdeová je nositelkou Sacharovovy ceny za svobodu myšlení. V roce 2019 byla odsouzena k 38 letům vězení a 148 ranám bičem.
„Vězeňské vedení a zdravotnický personál se k vězeňkyním chovají hrozně. Úřady se domnívají, že si ženy v zařízení špatné zacházení zasloužily,“ uvedla aktivistka Alieh Motalebzadehová.
Uniklá videa ukazují, jak v íránském Evínu mučí vězně. Šéf káznice se omluvil |
CHRI vyzvalo mezinárodní společenství, aby požadovalo okamžité uzavření Karčaku a přesun vězňů do jiného zařízení.
OSN v srpnu uvedla, že bylo v Íránu letos popraveno nejméně 841 lidí. Vysoký počet podle organizace svědčí o systematickém zneužívání trestů smrti k zastrašení místního obyvatelstva.
Írán vězní i dvě desítky Evropanů. Západní představitelé a lidskoprávní organizace obviňují tamní režim, že neoprávněně zadržuje cizince kvůli tomu, aby vyjednávání o jejich propuštění využil k osvobození Íránců vězněných v zahraničí či k uvolnění fondů zadržovaných v zahraničních bankách kvůli mezinárodním sankcím proti Teheránu.
