„Operace, kterou naplánoval prezident Donald Trump, byla odvážná a brilantní – ukázala světu, že americké odstrašení je zpět. Když tento prezident promluví, svět by měl naslouchat,“ řekl Hegseth.
Poznamenal, že Trump chce mír a Írán by si měl tuto cestu zvolit. Také zdůraznil, že terčem americké operace nebyli íránští vojáci a civilisté.
USA zaútočily na Írán neviditelnými B-2, nejdražším vojenským letadlem všech dob |
„Podnikli jsme velmi úspěšný útok na tři jaderné provozy v Íránu. Na světě neexistuje žádná jiná armáda, která by to dokázala,“ řekl v neděli Trump. Později prohlásil úder na íránské jaderné provozy za absolutně vítězný manévr. „Sebrali jsme jim bomby přímo z ruky,“ uvedl.
USA se úderem přímo zapojily do více než týden trvajících izraelských úderů, jejichž cílem je zničit íránský jaderný program. Trump vzkázal íránskému vedení, že pokud nepřistoupí na mír, čekají ho větší údery.
Šéf americké diplomacie Marco Rubio později uvedl, že USA v této chvíli neplánují další údery na Írán. Nevyloučil je však v případě odvety ze strany Íránu či jeho spojenců. Rubio a také ministr obrany Pete Hegseth také prohlásili, že cílem amerických úderů není svržení íránského režimu.
Fordó
Fordó, ukryté v horách jižně od Teheránu, je nejdůležitější íránské zařízení na obohacování uranu, které se nachází hluboko pod povrchem, aby bylo chráněné před nepřátelskými údery. Podle stanice BBC leží hlouběji než tunel pod Lamanšským průlivem spojující Británii a Francii. Hlavní haly se zřejmě nacházejí v hloubce 80 až 90 metrů pod zemí.
Bombu, která je schopna tento provoz zasáhnout, má v arzenálu jen americká armáda. Konkrétně jde o GBU-57, která váží 13 tun a dokáže proniknout 18 metry betonu či 61 metry země. K likvidaci zařízení je podle expertů nutné svrhnout na stejné místo vícero takových bomb.
A přesně to Pentagon udělal a v noci vyslal do akce strategické bombardéry B-2, které jsou jako jediné schopné tyto bomby určené k likvidaci podzemních bunkrů nést. Trump uvedl, že na Fordó jich letadla vypustila celkem šest. Podle Hegsetha bombardéry pronikly k íránským jaderným provozům, provedly misi a vrátily se, „aniž o tom svět věděl“.
Nejmenovaný představitel USA listu The New York Times (NYT) řekl, že podle prvních odhadů škod bylo zařízení ve Frodó „vyřazeno ze hry“. Íránští představitelé dopad útoku bagatelizují, jeden ze zákonodárců uvedl, že útok byl „povrchní“ a Fordó vážně nepoškodil.
Satelitní snímky společnosti Planet Labs pořízené po americkém útoku, které analyzovala agentura AP, nicméně naznačují poškození vchodů do zařízení, zatímco ve vzduchu nad závodem se drží šedý kouř.
„Na fotografii je vidět i poškození samotné hory, které zřejmě blokuje její vstupní tunely, což znamená, že Írán by musel zařízení vykopat, aby se dostal k čemukoli uvnitř,“ uvedl list The Washington Post.
Do akce zamířilo 125 armádních letadel
Podle šéfa sboru náčelníků štábů Dana Cainea byl o plánech úderu informován pouze úzký okruh lidí. Do cílové oblasti sedm bombardérů B-2 podle Cainea letělo 18 hodin.
„Jakmile bombardéry dorazily do íránského vzdušného prostoru, v sobotu kolem 23:00 SELČ, americká ponorka odpálila více než 20 střel s plochou dráhou letu Tomahawk na jaderné zařízení v Isfahánu, uvedl Caine.
Do operace bylo podle něj zapojeno celkem více než 125 vojenských letounů, včetně leteckých tankerů a stíhaček, které se zaměřily na potlačení protivzdušné obrany. Svrženo bylo 14 bomb schopných ničit bunkry. Šlo o první operační nasazení bomby GBU-57, uvedl Caine.
Všechny tři íránské jaderné provozy - v Natanzu, Isfahánu a Fordo - byly podle náčelníka zasaženy mezi 00:40 (SELČ) a 01:05. Íránský systém protivzdušné obrany zřejmě americké síly nezpozoroval a bombardéry se při odletu z íránského vzdušného prostoru nestaly terčem úderů.
„Konečné vyhodnocení škod potrvá nějaký čas, ale počáteční odhad naznačuje, že všechna tři místa utrpěla vážné škody,“ uvedl Caine.
Hegseth poděkoval všem příslušníkům amerických sil, kteří se podíleli na noční operaci a popsal je jako „bojovníky“. Zároveň vyjádřil podporu Izraeli, kterého označil za spojence. Hegseth dodal, že přípravy operace trvaly měsíce, aby mohla být provedena, pokud tak Trump rozhodne.
Natanz
Jaderný komplex, který se nachází asi 250 kilometrů jižně od Teheránu, je považován za největší íránské zařízení na obohacování uranu. Podle analytiků slouží k vývoji a montáži centrifug pro obohacování uranu, což je klíčová technologie, která mění uran na jaderné palivo.
Podle stanice CNN má Natanz šest nadzemních budov a tři podzemní objekty. Izraelská armáda ho během náletů z posledního týdne opakovaně poškodila- zejména jeho nadzemní část.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE)v pondělí uvedla, že izraelské údery zničily elektrickou infrastrukturu v závodě a že ztráta energie mohla poškodit i centrifugy.
Isfahán
Isfahán se nachází ve středním Íránu a je domovem největšího jaderného výzkumného komplexu v zemi.
Analytici se domnívají, že Írán zde skladuje jaderné palivo s téměř „bombovou kvalitou“, což označuje uran nebo plutonium, které byly obohaceny na koncentraci štěpného materiálu, která se blíží úrovni požadované pro použití v jaderných zbraních.
„Pokud by byl areál zničen, mohlo by to íránský jaderný program zpozdit o několik let, pokud by neexistovala nezjištěná paralelní zařízení,“ míní NYT.
Izraelská armáda již dříve zasáhla laboratoře v tomto zařízení, které pracují na přeměně plynného uranu do formy, jež by byla potřebná pro skutečnou výrobu zbraně.
Žádná radioaktivní kontaminace
MAAE uvedla, že po nedělních amerických útocích neeviduje v okolí zasažených závodů zvýšenou úroveň radiace. Šéf MAAE Rafael Grossi uvedl, že vzhledem k naléhavé situaci v Íránu na pondělí svolává mimořádné jednání Rady guvernérů této organizace.
Íránský představitel podle agentury Reuters poznamenal, že zásoby obohaceného uranu byly z jaderných provozů přesunuty před útokem jinam, aby se zabránilo ohrožení veřejnosti v případě útoku.
„Zásoby obohaceného uranu byly přemístěny z jaderných center a nezůstaly tam žádné materiály, které by při zasažení mohly způsobit radiaci a poškodit naše spoluobčany,“ řekl zástupce politického ředitele íránského státního vysílatele Hasan Abedíní. Jeho tvrzení nelze ověřit.
USA v předchozích týdnech jednaly s Íránem o nové dohodě o jeho jaderném programu ve snaze přimět Teherán ke snižování obohacování uranu a zabránit tak, aby vyvinul jadernou zbraň. Jednání zastavily útoky Izraele na Írán, které začaly 13. června. Teherán údery opětuje a ostřeluje Izrael.
