Průlom za nepochybně tichého souhlasu Američanů se v rámci blokády podařil třem tankerům s pěti miliony barelů íránské ropy. A to přesto, že lodě figurují na sankčních seznamech USA.
Lodě The Deep Sea, Sonia I a Diona se přes blokádu dostaly už ve středu poté, co vypluly z íránského ostrova Chárg. Dohromady vezou náklad pěti milionů barelů ropy, píše agentura AFP s odkazem na trackovací firmu Kpler.
Ta využila satelitní snímky, díky čemuž také lodě dokázala lodě vystopovat. Všechny tři totiž mají své transpondéry vypnuté a podle nich je vystopovat nešlo. Obvykle však vozí své zboží do oblasti kolem Singapuru a pak dál do Číny. Aktuální zásilka se na ně nakládala 2., 8., respektive 9. dubna, dodává agentura.
Všechny tři tankery figurují na amerických sankčních seznamech, přesto byly prvními loděmi s íránskou ropou, kterým se americkou zeď podařilo překonat. Šéf Bílého domu ji nařídil v neděli s tím, že má námořnictvo zadržovat v mezinárodních vodách ty lodě, které za možnost proplout touto trasou předtím zaplatily Íránu poplatek.
Původní íránská blokáda Hormuzského průlivu mezitím skončila. Teherán v pátek oznámil, že je průliv zcela otevřen všem obchodním plavidlům. To se podařilo díky dokončení dohody Izraele s Libanonem o příměří – ačkoliv Trump tvrdí, že libanonská otázka s jednáním o Hormuzském průlivu nesouvisela. „Tato dohoda není nijak navázaná na Libanon, ale my učiníme Libanon znovu skvělým!“ napsal na své síti Truth Social.
Írán otevřel Hormuz obchodním lodím. Dál ale trvá americká blokáda, reagoval Trump |
Zároveň napsal, že Írán souhlasil, s tím, že už průliv „nikdy neuzavře“. Je však otázka, zda Írán blokádu vzápětí znovu neobnoví. Americký prezident totiž zatím říká, že jeho blokáda bude pokračovat tak dlouho, dokud nebude ze sta procent dokončena americká „transakce“ s Íránem. A Teherán v reakci na to vzkázal, že americkou blokádu považuje za porušení příměří a plavbu průlivem znovu omezí, pokud se situace nezmění.
O co hlavně jde:Prioritou Trumpovy vlády je zajistit, aby Írán neměl přístup k zásobám téměř 2 000 kilogramů obohaceného uranu uloženého v podzemních jaderných zařízeních, zejména pak ke 450 kilogramům uranu obohaceného na 60 procent. Írán na druhé straně potřebuje peníze, dodal portál Axios. Proto obě strany vyjednávají o tom, co se stane se zásobami jaderného materiálu a jaká část íránských aktiv bude uvolněna. |
Dostane Írán peníze, nebo ne?
Obě znepřátelené země mezitím jednají o plánu na trvalé ukončení války. Írán už podle Trumpa souhlasil s tím, že na dobu neurčitou zastaví svůj jaderný program a od Spojených států za to nedostane žádné cizí peníze. Američané budou spolupracovat s Íránem na tom, aby získali jeho obohacený uran a následně ho převezli do Spojených států, tvrdí také Trump.
Írán žádal zrušení mezinárodních sankcí a Washington naléhal na odstranění veškerého vysoce obohaceného uranu z Íránu. Dva íránské zdroje uvedly, že se objevily náznaky kompromisu ohledně zásob vysoce obohaceného uranu, přičemž Teherán zvažuje, že část z nich vyveze ze země. Neví se ale kam.
Americký torpédoborec znemožnil cestu tankerům z íránského přístavu |
Podle portálu Axios a televize CNN je jedním z probíraných bodů na jednání to, že Spojené státy výměnou za ústupky ohledně uranu uvolní 20 miliard dolarů (asi 410 miliard korun) z íránských fondů výměnou za zásoby obohaceného uranu, které Teherán drží.
Americký prezident napsal na Truth Social, že „žádné peníze nezmění majitele“. Odblokování íránských finančních prostředků tak nepřímo připustil a jeho poznámka byla reakcí na objevující se kritiku, že USA budou Íránu platit jako by ze svého.
Jaderné ambice Teheránu jsou samy o sobě jedním z klíčových sporných bodů možné dohody. Spojené státy při jednáních o uplynulém víkendu navrhly dvacetileté pozastavení veškeré íránské jaderné činnosti – tedy nikoliv na neurčito. Teherán podle zdrojů blízkých jednání navrhl pozastavení na tři až pět let. Tedy do doby, kdy Trump by už prezidentem být neměl – alespoň podle platné americké ústavy.
Paliva po otevření Hormuzu rychle zlevní, návrat k normálu ale potrvá, míní analytici |
Širší dohoda by mohla být uzavřena už během víkendu, přestože některé klíčové body zůstávají nevyřešené. Nadcházející setkání obou stran by mohlo vyústit v podpis memoranda o porozumění, na které by do 60 dnů navázala komplexní dohoda. „Obě strany se v zásadě shodují. Technické detaily přijdou na řadu později,“ uvedl zdroj pod podmínkou anonymity.
V případě pokroku by mohlo následovat přímé setkání amerických a íránských zástupců v Islámábádu. A Trump na něm chce být.
