Oběťmi útoku jsou šíitští klerikové Mohammad Moghíseh a Alí Rázíní, kteří se zabývali případy „trestných činů proti národní bezpečnosti, špionáže a terorismu“, uvedly agentury. Totožnost útočníka nebyla zveřejněna, agentura Mízán ale tvrdí, že se ho netýkal žádný z případů, jimiž se nejvyšší soud zabýval.
Rázíní byl terčem atentátu už v roce 1998, kdy na jeho vůz útočníci jedoucí na motocyklu pomocí magnetu přiložili výbušninu, píše Mízán. Na Mogníseho uvalily Spojené státy v roce 2019 sankce kvůli jeho podílu na „nespravedlivých soudních řízeních“, píše AFP.
Teherán věřil v porážku Trumpa. I tak ho chtěl zabít, ukazují dokumenty |
V minulých měsících se několik vysoce postavených šíitských kleriků stalo oběťmi atentátů. Loni v říjnu byl v jihoíránském městě Kázerún po ukončení pátečních modliteb zastřelen šíitský duchovní. V dubnu 2023 byl v severoíránské provincii Mázandarán zastřelen vlivný duchovní Abbás Alí Solejmání.
V roce 1979 byl v Íránu po svržení šáha Mohammada Rezá Pahlavího nastolen teokratický režim, v jehož čele dnes stojí ajatolláh Alí Chameneí.
