Když sedmadvacetileté Moně Faraháníové zavolali, že se její muž nacházel na místě jednoho z mnoha výbuchů posledních dní, vyběhla z bytu ven. „Vše kolem mě vypadalo jinak. Kouř zakrýval domy, lidský šramot se mísil s menšími výbuchy, auta náhle zastavila. Cestou jsem přemýšlela o tom, kdy jsme spolu naposledy snídali, o jeho smíchu, o jeho vášni pro hudbu, která dřív naplňovala celý dům,“ říká studentka práv.
Na náměstí běhala mezi záchrannými týmy a volala jeho jméno. „Každý detail toho místa mi ho připomínal: jeho úsměv, jeho hlas, jeho ruku, která vždy držela tu mou,“ pokračuje. Šok přišel, když se dozvěděla, že manžel při výbuchu zemřel. Teheránští občané už od víkendu žijí ve strachu, že právě na ně spadne izraelská nebo americká bomba.
„Útoky jsou velmi blízko a ty rány jsou hrozně velké. Modlete se, abychom zvládli další noc,“ říká v hlasové zprávě jednašedesátiletá inženýrka Mína. Právě se ve svém bytě na severu Teheránu dívala na televizi, když kancelářskou budovu o tři vchody dál zasáhl další útok.
Izrael udeřil na prezidentský palác v Teheránu, v Dauhá ubránili letiště |
Síla exploze jí vybila okna i dveře, stejně jako okna každého domu po celém bloku. V troskách už jsou celé ulice. Lidé nyní mají dvě možnosti, jednu nebezpečnější než druhou – utéct z města, nebo zůstat a doufat. Že je útoky nezasáhnou, že právě jejich dům není moc blízko vojenskému nebo strategickému objektu íránského režimu a nestane se novým bodem na seznamu vedlejších škod bombardování.
„Teherán je vzájemně zcela provázané město. V jednom bloku můžete mít školu, policejní stanici, nemocnici a kolem toho všeho bytové domy,“ vysvětluje další místní, Nasim, pro list The New York Times (NYT). Další výbuch žena sledovala v neděli ráno z okna.
Nový konflikt na Blízkém východě |
Na zdi jejího obývacího pokoje je od té chvíle prasklina. „Myslela jsem si, že náš byt spadne. Bylo to děsivé,“ líčí Nasim. Jindy živé město plné kaváren a dopravních zácp v pondělí ztichlo. Obchody zavřely, silnice byly prázdné – až na ty, které vedly ven z města. Lidé totiž v panice balili svým rodinám věci do plastových pytlů a, pokud měli tu možnost, narychlo utíkali z bombardovaných čtvrtí. Kam, když nebezpečí zdánlivě hrozilo v každém směru?
Írán chce jednat, ale už je pozdě, všechno jsme zničili, napsal Trump |
Mnozí podle výpovědí Íránců odjeli do hor nebo k pobřeží Kaspického moře na severu země. V checkpointech je při odjezdu prohledali členové bezpečnostních složek. Íránci se přitom teprve vzpamatovávají z brutality, s níž režim potlačil nedávné protivládní demonstrace. Podle odhadů lidskoprávních organizací tehdy zemřelo na sedm tisíc lidí. Část protestujících věřila slovům amerického prezidenta Donalda Trumpa, že „pomoc už je na cestě“. Té se nedočkali.
A byť nyní mnozí oslavili smrt nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího a dalších zlikvidovaných členů vedení, útoky na jejich město znovu prohlubují prožité trauma. „Trpí obyčejní lidé. I když nejsou zabiti nebo zraněni, pokud přijdou o domov či podnik, je v této ekonomické situaci velmi těžké se z toho vzpamatovat,“ podotýká šestatřicetiletý vědec Ehsan.
Znali Teherán jako Jeruzalém. Jak dopravní kamery pomohly zabít Chameneího |
„Dnes jsou útoky ještě masivnější. Zní to jako protibunkrové bomby nebo něco podobného. Výbuch za výbuchem,“ popisuje další Teheránec Kamran. „Čtyři noci už jsem nespal,“ líčí i fotograf Jasamán. Dny se mimo oblaka kouře a hromady suti zdají relativně normální, ale noci jsou děsivé. Nikdo neví, které místo se stane novým terčem. Po třech dnech bombardování se přitom teheránským obyvatelům zdálo, že útoky dál sílí.
„Sklo létalo všude kolem, lidé křičeli a já běžel směrem k centru výbuchu. Přeskakoval jsem trosky, opatrně odklízel těla a pomáhal záchranným týmům nést jednu z obětí. Všude kolem mě byl chaos: sloupy kouře, výkřiky lidí, krev na chodnících. Když bylo po všem, sedl jsem si na chodník. Měl jsem vlasy promočené potem a ruce potřísněné krví. Ale fyzická bolest byla nic ve srovnání s tím, co jsem viděl,“ popsal pro portál Arab News učitel Rezá Hosejní.
V pondělí izraelská armáda, stejně jako i v jiných konfliktech, předem vyzvala místní, aby se co nejrychleji evakuovali. Chystala se totiž udeřit na nechvalně proslulou věznici Evín, kde teokratický režim mimo jiné drží i politické vězně. „Svou přítomností v této oblasti ohrozíte svůj život,“ varovala armáda. Krátce poté Teheránem otřásla další salva explozí.
Nezamýšlenou obětí nynějšího bombardování se přitom stala i soukromá Gándhího nemocnice, jež stojí kousek od zasažené telekomunikační věže státní televizní stanice. Tamní lékaři se zaměřují na léčbu neplodnosti a podle íránského ministerstva zdravotnictví utrpěla značné škody. Pacienti se museli evakuovat, a to včetně dětí v inkubátorech.
Írán při jednáních upozorňoval, že může vyrobit 11 atomových bomb, řekl Witkoff |
„Máme tu novorozence. Měli jsme osm pacientů na jednotce intenzivní péče, dva v kritickém stavu. Rodící ženy, embrya v oddělení asistované reprodukce,“ uvedl ředitel nemocnice v íránských médiích. Některé další nemocnice kvůli vysokým počtům zraněných vyhlásily stav nouze.
Fakt, že při útocích trpí i civilní cíle, potvrdila také korespondentka stanice PBS. V částech města podle ní vypadává internet, jinde i elektřina. A z oblohy se snáší hluk stíhaček. „Izraelští představitelé opakovaně tvrdí, že se zaměřují na bezpečnostní aparát, budovy související s armádou a revolučními gardami. Stále častěji však vidíme, že jsou zasaženy nebo vážně poškozeny nevojenské cíle jako nemocnice. V sobotu to byla škola,“ řekla reportérka.
„Na hlavním náměstí zasáhli policejní velitelství. Policejní stanice byla zničena, ale kolem ní stály desítky obytných budov. I ty byly buď zničené nebo vážně poškozené. Šla jsem do kavárny naproti stanici a mluvila jsem s hostem, který tam během toho leteckého úderu byl. Když dopadly rakety, zrovna kouřil vodní dýmku. Ukázal mi strašlivé video. Byl na něm další host s useknutou hlavou,“ dodala.
Palác přežil války i revoluce. Vydrží i teď?
Vážné škody při útocích utrpěl také historický Golestánský palác v centru Teheránu. Památka UNESCO pochází už z roku 1404 a za uplynulá staletí přežila války i revoluce. Útoky na nedalekou policejní stanici však podle všeho poničily zdejší zrcadlovou síň a perskou zahradu.
„Pokud bude bombardování poškozovat historická místa, kulturní památky a obytné budovy, Íránci budou válku vnímat nejen jako útok na vojenské a jaderné objekty, ale také na íránskou civilizaci a samotný íránský lid, jeho historii, identitu a kulturní paměť,“ varuje Omid Memarian z washingtonského think-tanku DAWN.
Palác z období Kádžárovců míchá tradiční perskou výzdobu s vlivem ze Západu i výdobytky 19. století, kdy vznikla největší část komplexu. Dynastie, jež si Teherán v době své vlády vybrala jako nové hlavní město, pak ve svém obrovském sídle žila i vládla a z Golestánského paláce – doslova „paláce v květinové zahradě“ – se postupem času stalo centrum kádžárské kultury.
Odstěhoval se odtud až poslední íránský šáh Rezá Pahlaví, který ještě v paláci zažil svou korunovaci. Před tím, než ho svrhla islámská revoluce v letech 1978 a 1979, nechal strhnout zdi, jež palác do té doby obklopovaly. V současnosti v komplexu budov, zahrad a parků sídlila muzea a galerie.
Současná vlna úderů se navíc v Íránu netýká jen metropole. Podle Arab News už se rozšířila i do Isfahánu, Kermánšáhu, Karadže a oblastí na jihu poblíž přístavního města Bandar Abbás, kde drony a letadla zasáhly vojenské a logistické cíle.
Při americko-izraelských útocích na Írán bylo v zemi od zahájení konfliktu, tedy od soboty, dosud zabito nejméně 787 lidí. O aktuálním počtu mrtvých v úterý informoval íránský Červený půlměsíc. Informace z Íránu nelze ověřit z nezávislých zdrojů. Údaje z téhož zdroje v pondělí hovořily o 555 obětech. Írán v odvetě zaútočil na americké a další cíle v sousedních zemích.
